Cukrář.cz

Reklama



Mistrovství světa cukrářů seniorů 2001

fiogf49gjkf0d

Německo - Wiesbaden


POLSKA ZOSTALA MISTRZEM ŠVIATA
(Polsko se stalo mijhstrem světa)

Hlavní město německého spolkového státu Hessenska Wiesbaden, se stalo dostaveníčkem světové cukrářské elity při 5. ročníku Mistrovství světa cukrářů seniorů. Cukrářský šampionát pravidelně vyhlašuje a pořádá Světové společenstvo cukrářů UIPCG, které tento polojubilejní ročník pořádalo ve dnech 13.-15. ledna 2001 v Rhein-Main-Hallen ve Wiesbadenu.
Mistrovství vytvářelo součást cukrářské výstavy IKF/InterkondiCa + Eis 2001.

Na soupisce účastníků cukrářského šampionátu byly týmy 8 národností:
Německo, Polsko, Japonsko, Itálie, Holandsko, Česko, Kolumbie, a Portugalsko.
Vlastní soutěže se nezúčastnily dva státy a to Kolumbie a Česko.

Týmy mistrovství světa:

Německo Andreas HEIL
Lothar BUSS

Itálie Giancarlo BETTAZZI
Massimiliano BETTAZZI

Japonsko Shuji MUTO
Jun HOMMA

Holandsko Jacques van BRAGT
Ivo WOLTERS

Polsko Robert WOLCZAŇSKI
Mieczyslaw Chojnowski

Portugalsko Goncalo FERNANDO
Armando M. SILVA

Soutěžní disciplíny se skládaly z:

navíc jeden výstavní druh z čokolády
ochutnávku a jednoho druhu výstavního exponátu z karamelu
exponát pečiva
Pro prezentaci musela být zhotovena napodobenina zmrzlinového výrobku. Všechny soutěžní exponáty, vyjma napodobenin, musely být jedlé.
Vítězem se stal tým s nejvyšším počtem bodů a nejmenší bodovou ztrátou za činnost na pracovišti včetně získaného bodového ohodnocení za chuť.
Vyhlašovalo se pořadí v podobě 1., 2. a 3. místa s tím, že ostatní soutěžící skončili shodně na tzv. 4. místě.

Holandsko


Holandští reprezentanti zvolili pohádkový motiv. Karamelový exponát nesl znaky nevypracované ruky a sympatie si získávající snaha po originalitě zaostávala za technikou zpracování.
Čokoládové okruží vyúsťující v sošku panáčka na prostředním nejvyšším kruhu se námětově neshodovalo a díky nešťastně zvolenému, či zpracovanému doplňku, mělo dosti blízko do kýče a degradovalo původní myšlenku. Kuličky s dobře vyvedeným přechodem barev a dojmu elegance dodávající lesk a protáhlé doznívání čokoládových výrůstků, bylo patrně nejzdařilejší částí holandské produkce.
Magio zticeo nepatří k nejhorším dílům, které bylo možné za poslední roky na cukrářských větších soutěžích spatřit, ale i při největší vůli je nelze zařadit více než do průměrné tvorby.
Dorty působily velice jednoduchým dojmem. Jemné zkruty čokoládových spirál nedokázaly dortu nasadit korunu ozdoby a splývaly s mahagonovým pozadím výrobního prostoru. Kromě toho byly vyhnány do přílišné výše, takže dekor v podobě čokoládové hvězdy a zlatého ornamentu byl k vidění pouze u spodního dortu a to ještě u vyšší postavy.
Stojany, o kterých by účastníkům mistrovství světa mělo být známo, že svým procentem - a ne zanedbatelným - přispívají k celkovému dojmu výrobků, byly u holandského družstva velmi jednoduché a nezastávaly roli dekoračního předmětu, ale pouze účelového držáku. Jistě, že tato záležitost není hodnocena, ale i u vysoce kvalifikovaného rozhodčího se může tímto způsobem nějaká ta desetinka ztratit.
Dalším nedostatkem holandského týmu bylo výstavní aranžmá. Všechny výrobky se nalézaly v jedné rovině a nedokázaly vytvořit plastický dojem vyplněnosti prostoru, a to platí jak v podélném i stranovém směru.
U holandského týmu chybělo pozadí, což je dnes u špičkových týmů nezbytná součást výstavního celku, a zejména nasvícení, tvořící nezanedbatelný dojmový prvek. A právě u holandských soutěžících jejich dílo, nedosahující světové úrovně, spíše tovaryšský poznávací vandr, díky nepřítomnosti nasvícení působilo ještě navíc mdle.

Portugalsko


Pokud někdo byl přítomen před dvěma roky na mistrovství světa v Brně a nyní ve Wiesbadenu, nacházel by u soutěžících z Pyrenejského poloostrova shodné prvky tvorby patřící do oblasti klasické cukrařiny. Přece jenom jakoby tato nejodlehlejší evropská země svou polohou a osobitým životním stylem lpěla k tvorbě, ve které je na první pohled možné spatřovat sklon k tradicionalismu a v odstupu dvou let nedošlo k výraznému posunu v zakomponování modernějších prvků cukrařiny světových pódií.
Rukodělná práce na slušné úrovni, byla pravděpodobně hlavní devízou portugalského celku a dorovnávala určitý nedostatek výtvarného směru modernismu, mající šanci na množnější bodování.
Celkově střízlivý výraz hleděl z tváře boha vod Neptuna. Tato čokoládová skulptura byla dobře zhotovena a splňovala normu již zmíněného klasického výtvarného požadavku. Lze snad připomínkovat jednobarevnost doplňkových obrazců námětu např. hnědé delfíny v Neptunových vlasech či na trojzubci, které barevně splývaly s centrálním motivem a vizuálně nesplňovaly zamýšlený účel. Zajímavěji již vyznělo provedení přechodu z Neptunovy tváře do jeho vousů.
Foukaný karamel tvora z vodní říše naznačoval, že tvůrce měl s námětem snad hlubší záměr, ale náročnost této cukrářské disciplíny byla zřejmě nad síly svého tvůrce, aby jím dobře zamýšlený nápad dotáhl ke zdárnějšímu konci. Čokoládové dorty svým způsobem provedení měly spíše výraz tvorby průměrných žáků cukrářských škol a celkový dojem zachraňovaly sošky z foukaného karamelu v barvě, která ladila záměru prostředí ve kterém se tyto pohádkové bytosti pohybují.
Lze paradoxně říci, že na dortovém komplexu byly nejzajímavější jejich plastikové stojany v antickém slohu, avšak jejich konstrukce svým vzezřením přehlušila vlastní soutěžní námět.
Pozadí vytvářel obraz opětovně se opakujících antických sloupů a tento dublovaný umělohmotný motiv předletopočtové doby se silně vkrádal do soutěžní tvorby. Jako doprovodný efekt lze ocenit jemné nasvícení modravé barvy.

Japonsko


Silou Japonců je v každém případě karamel. Známe to již z Brna a nejinak tomu bylo i ve Wiesbadenu. Karamelový exponát japonské rostliny byl pravděpodobně vrcholem možného, co lze s touto surovinou vytvářet.
Absolutní technika tvorby v podobě stékajícího pramene cukrové hmoty zachycená do podoby hebkosti a tvořená s mimořádným smyslem pro detail do níž byl vložen dech půvabu exotiky daleké Asie, dávala všem přítomným najevo kde je místo původu tvůrců tohoto díla.
A to mě jen tak mimochodem napadlo, jaká by byla úroveň některého budoucího mistrovství, pokud by byli přítomni další mistři orientálního výtvarnictví např. Číňané.
Čokoládový, nepravidelně se navíjející kornout s vsazenou čokoládovou koulí, patřil k nejzdařilejším podstavcům svého druhu. Kombinace barev jednotlivých závitů svědčila o nápaditosti a smyslu pro estetiku autora díla a stejně tak i působilo rozložení dalších koulí u paty kornoutu, kdy na odlehlé protistraně dovažovaly výrazový dojem.
Croissantová kaskáda tak trochu románského vzezření nezapadala esteticky, barevně a ani účelově do celkového obrazu. Ani její tvůrčí nápaditost v podobě náklonu horního článku nemohla napravit dojem rušivosti a nadbytečnosti ve tvorbě japonského týmu.
Japonci jsou mistři v blafování. Vzpomeňme Nosuhira Hidaka a Takashi Iimuru a jejich karamelové růže v Brně v mikronové tloušťce květů v tak virtuozním provedení, že mnozí diváci podlehli dojmu, že jsou zhotoveny z červeného celofánu.
Obdobně si počínali Shui Muto s Junem Hommou ve zhotovení karamelového stojanu na dorty. Přesvědčivost vizáže materiálu červené barvy málokoho nechávala na pochybách, že nosný nástroj na dorty by nebyl z plastické hmoty. Tak sugestivní podobu zaměnitelnosti dokázali tito vyslanci cukrářského umění země vycházejícího slunce do své práce vložit.
Čokoládové dorty s croisantovými doplňky a karamelovým dekorem ve stylu japonského výtvarného směru dávaly možnost poznání japonské výtvarné tvorby s dominantou zpracování detailu. Stejně tak lze hovořit o ve výši umístěném květu žlutostříbrného okvětí, které dominovala plamenná barva.
Jako za výtku u japonského týmu je možné považovat aranžma exponátů. Ty byly umístěny výškově do jedné roviny a způsobovaly ztrátu efektu rozčleněnosti pohledu.
Japonci zopakovali stejnou chybu jako na mistrovství světa před dvěma roky v Brně. Dokázali výrazně zabodovat jedním - částečně dvěma - exponáty, a ostatní výtvory již neprodukovaly patřičný bodový součet tak, aby jejich celkové hodnocení mohlo být výraznější a tak skončili opět těsně před branami stupňů vítězů. Japonský tým bude muset do budoucna více pilovat na svých slabších stránkách protože zabodovat vysoko pouze v jedné disciplíně je totéž jako mít ve sboru pouze jednoho výborného pěvce, kdy ostatní nedosahují jeho kvalit.

Německo


To, že Němci spolu s Japonci, Poláky a Italy patří mezi karamelovou špičku, potvrdilo opětovně i hlavní město Hessenska.
Karamelová podstava vycházející z náznaku plesové róby linoucí se úhybnou linií křivky do výše 1,5 metru s puncem osobitosti ztvárnění pernatého pěvce na vrcholu exponátu, má tak charakteristickou příbuznost s německou tvorbou, která se v posledních letech objevuje na světových cukrářských pódiích, že to až evokuje k použití výrazu "německá umělecká cukrářská škola".
To, že naši západní sousedé to s karamelem umí, naznačuje tvorba růží, které mají vše potřebné a navíc prostřednictvím jednoduchosti nezacházejí do oblasti "titěrna" a beze zbytku naplňuje požadavek moderní účelovosti.
Němečtí cukrářští mistři Andreas Heil a Lothar Buss dokázali prostřednictvím jednoduché účelovosti - a to jak se ukazuje je hodnotící trend současných světových cukrářských pódií - se zaměřením na způsob kombinace jednoduchých tvarů s důrazem na vytažení vůdčího motivu prostřednictvím detailu, jak v případě německých reprezentantů dokládá tvorba ptáka, kde oba dva prvky v současnosti bodově účinné výtvarné tvorby byly plnohodnotně zastoupeny.
Vizáž dortů vačkového tvaru s barevně provokujícím dekorem je dokladem přímé linie myšlenky ozdobné podoby sladěné s trendem doby. Ovšem největší překvapení je ukryto pod dorty. Jejich podstavce ze štípaných kusů karamelu připomínající svým seskupením kandované ovoce na špejli, a sytě rudým zbarvením navyšuje dojem působivosti a přináší nový "trendový vítr" do cukrářské tvorby.
Čokoládové provedení prodlouženého torza ženy u německého týmu dává stále více poznat, že chce-li cukrář bojovat o nejvyšší stupně v nejhodnotnějších světových soutěžích, musí mít jeho tvůrčí repertoár rozsáhlý akční rádius s náměrem do sochařské tvorby.
Stejně tak se vyznačovali němečtí soutěžící. Ladné linie ženského těla s dominantou symbolu paží v kontrastním barevném vyjádření oproti karamelového monumentu tvořilo sladěný obrazec celkového dojmu.
Dobrá aranžerská práce se ukázala v přízemí výstavního pódia, kdy .... listí vytvořilo tvarově a barevně vhodný doplněk k celkovému obrazu práce německého družstva.

Itálie


Potomci zploditelů renesančního stylu přinášejícího navenek klidnou ucelenost, se na mistrovství světa cukrářů seniorů tak trochu, byť ve vzdálené podobě a okrajově se jej dotýkající, vrátili do onoho architektonického směru s nádavkem dalších uměleckých proudů velmi úspornou formou zakomponovaných do tvorby soutěžních zadání.
Upřímně řečeno, kdyby mě Italové řekli s jakým úmyslem jedou dobývat mety světového cukrářského šampionátu, asi bych o výsledku stavící je na stupně vítězů zapochyboval.
Ale, nezapomeňme, že Itálie a umění je v paralele coby žena a krása, a pro mne, kdybych potenciálně viděl jejich teoretický záměr s dost odvážným pojetím střízlivosti výrazu, bych se snažil hledat, co se za vším skrývá, a teprve až vlastním pohledem na soutěžní exponáty bych se přesvědčoval, že Italové plochou podobou málokdy u kteréhokoliv monumentu zacházející do podoby plastičnosti dokázali, že nejúčinnější úder je přímý a oproštěni formy objemnosti ukazují už po několikáté, že zeštíhlenost výrazově tvůrčích prostředků je asi tou nejkratší cestou k úspěchům.
Avšak nedejme se zmást na první pohled svůdností této zdánlivé jednoduchosti, která určitě bude lákat k napodobování, a troufám si již dopředu říci, že ve většině případů zůstane u pouhé imitace neboť formou výrazového jednoduchého prostředku musí být sděleno vše, co posluchač, v tomto případě divák, a pochopitelně ten nejdůležitější posuzovatel takového stylu, kterým je rozhodčí, musí přirozeným způsobem přijmout a porozumět.
A ten kdo se umí takto výtvarně vyjádřit musí být opravdový mistr, a dovolte mě opět osobitý pohled na věc když napíšu, že kdo chce takto tvořit, musí mít tento způsob tvorby v genech.
A zalistujeme-li v kronikách evropského a potažmo světového výtvarného umění, určitě se shodneme, že současní Italové v genové oblasti umění mají rozhodně z čeho čerpat.
Jejich na první pohled jednoduché dílo bych přirovnal ke tvorbě hitové melodie. Nejobtížnějším úskalím komponisty je tvorba jednoduché melodické písničky k zapamatování si pro širokou masu hudebních konzumentů. A Italům se takováto tvorba v přeneseném smyslu slova ve Wiesbadenu podařila v plném rozsahu.
Chci-li shrnout výše uvedené do srozumitelnější podoby, lze o italské soutěžní tvorbě na mistrovství světa 2001 říci, že svým stylem dali rovnítko mezi objemný článek a jednu větu vyjadřující vše co onen článek svoji objemnou náplní říká. To dokázat je vrcholové umění, které na první pohled svou svůdnou jednoduchostí bude lákat k napodobování, ale ve své podstatě svou nesmírnou složitostí je tento způsob tvorby určen jen pro několik vyvolených jedinců.
Centrální tvorbu italského týmu vytváří tři monumenty, kdy prvé dva znázorňují anděla v ženské podobě z nichž první exponát je zhotoven z karamelu, druhý ze zadního pohledu je čokoládového původu, a pro tvorbu křídla byl použit karamel.
U prohnuté postavy zaujme barevné zobrazení její róby a křídel, stejně tak jako modrý dekor protkaný zlatou a bílou barvou.
A právě zde bude nutné se pozastavit. Každý z nás si vzpomene, jaké líté pře vznikají na téma barev. Samozřejmě, že předpis je předpis, a že z jeho znění nebude hodlat žádný rozhodčí ustupovat ani o píď. To by bylo v pořádku.
A proto se do popředí opakovaně dere otázka, zdali již nenastala doba liberalizace použití barev, které nejsou v běžném potravinářském použití, ale bez jejichž přítomnosti zvolený námět nemůže poskytnout hodnověrné svědectví své podstaty. Je pochopitelné, že takovýto krok by musel odpovídat potravinářským předpisům. Svět nám již opakovaně ukazuje, že tomuto tlaku autentičnosti stojí již pouze stále se tenčící hráz v podobě výtvarných předsudků.
Čokoládový anděl italských cukrářských reprezentantů na mistrovství světa ve Wiesbadenu byl výtvarně rutinně ztvárněn za přítomnosti již naznačených prvků kdy je jedním tahem vyjádřeno vše. Je nabíledni, že smyslně provokující útlé půvabné ženské pozadí, byť sakrárního záměru, upoutávalo mužskou část publika. Monument byl zasazen do kaskádového čokoládového podstavce s marcipánovou růží u nohou.
Ve stejném stylu lze hovořit o andělím křídlu, vyznačující se opětovně v oné "jednotahové podobě". Autoři námětu neopomněli na zákonité působení kontrastů barev a nastylizovali oba exponáty, jak nosný tak ozdobný, do barevných protikladů tak, že tento exponát splňoval vizážový i účelový požadavek. Nápaditá a vkusná byla boční dekorace dortů v podobě ozdobných vaček s dírováním uprostřed.
Karamelová světlá kulička svým pojetím a umístěním dokumentovala již komentovaný "náznakový styl myšlenky" italských cukrářských mistrů Giancarla a Massimiliana Bettazziů a ladila s rovinou tohoto italského způsobu tvorby.
Snad trochu utopený a jakoby navíc působil abstraktně vyhlížející námět dutého válce s polokoulí na konci. Tento námět spíše působil, že do celkové harmonie voleného stylu nepatří a též je možné vytknout tomuto nápadu splývání barev exponátu s podkladovou textilií. Trochu nedotažené bylo umístění osvětlovacích těles, kdy tyto překážely v pohledu diváka (je ale pravdou, že ne zornému poli rozhodčích).
Italové se podrželi svého tradičního úsporného stylu, z kterého jasnou mluvou hovoří myšlenka záměru, a není to poprvé, co na světových cukrářských kolbištích byl v provedení reprezentantů Apeninského poloostrova k vidění.

Polsko


Již na mistrovství světa v Brně bylo Polsko Trojským koněm soutěže a tento tým ukázal, že v jeho sestavě je ukrytá velká operativnost a tvůrčí síla spojená s uměleckou nápaditostí. Při posledním cukrářském šampionátu byl hybnou silou polského družstva Janusz Profus a očekávání toho, zdali se s ním setkáme i v Německu, bylo cílovým pohledem při čtení polské sestavy.

Januszovo jméno na soupisce tohoto jediného slovanského zástupce nebylo, ale v cukrářském rondonu jsme ho mohli vidět míhat se sem a tam. Roli soutěžícího zaměnil za funkci, jak naši polští kolegové říkají promotéra, čili kouče nebo chcete-li trenéra. A byl to prakticky jediný účinkující z přítomných, který se opakovaně vrátil na světová soutěžní prkna, i když v pozměněné roli.
Od prvního pohledu bylo patrné, že polský tým přišel mimořádně připraven a s předsevzetím jít v Německu co nejvýše. To ostatně naznačovala i odpověď na dotaz, kam má Polská republika v závazku se dostat, kdy bylo jednoznačně vysloveno: "Vyhrát"! Ale s moudrostí životem zkušeného člověka pro jistotu, že by se tak i nemuselo stát, byla v dodatku otevřena zadní vrátka pro případ co kdyby, ve formulaci věty, že alespoň když ne jinak, tak se dostat na stupně vítězů.
Že je konec dobrý a tedy tak i všechno ostatní se v dobré obrátilo, by mohlo být závěrečným hodnocením polského týmu, ale pojďme se projít po vítězné stezce mistrů světa cukrářů seniorů pěkně od počátku.

EXPEDICE K SATURNU
Polské reprezentační družstvo zvolilo za svůj soutěžní program let vesmírné mise k Saturnu. Kosmická sonda Cassini odstartovala dne 15. října 1997 se záměrem dosažení šesté nejvzdálenější planety sluneční soustavy v říjnu roku 2004. Kromě toho má při průletu kolem Saturnova měsíce Titanu vyslat na tohoto souputníka boha rolníků, jak je tato obří planeta též nazývána, schránku se zařízením, které má zkoumat atmosféru Titanu. Vědecké teze o podobnosti Titanovy atmosféry se zemskou, zavdává úvahu o odhalení tajemství života na Zemi s poskytnutí možnosti odpovědi na otázku zda kromě nás jsou ve vesmíru i jiné formy života či dokonce myslící bytosti.
Právě toto stále aktuální vesmírné téma inspirovalo naše kolegy z Polska ke zvolení svého námětu, který rozčlenilo do soutěžních požadavků mistrovství světa. Proč právě tato vesmírná idea byla nosným námětem tvorby polského družstva? Bylo to proto, že Polská republika se podílela technicky na projektu vesmírné lodě Cassini, jak zněla odpověď vedoucích členů polské "cukrářské expedice" ve Wiesbadenu, a jak se domnívám já, určitým impulzem, možná i podvědomým, je značná popularita vesmírné vědy v Polsku díky jejich velikánovi, duchovnímu otci heliocentrické soustavy, astronomovi Mikuláši Koperníkovi. Je proto celkem přirozené, že součet úspěchů v kosmických poznatcích v Polské republice se odráží i v námětu cukrářských reprezentantů této země.
Polské exponáty, spolu s německými, patřily absolutně k nejvyšším. Výšková dominanta je nezbytnou součástí působivosti vizáže každého díla, a ten kdo by se krčil v tvorbě při zemi, bude se úměrně tomu i krčit pod stupni vítězů. Výška je pochopitelně dílčí záležitost, ale pro úspěch nezbytná. Znovu použiji příměr při soutěži krásy a vedle sebe stojící rovnako pěkné miss, kdy jedna se vyznačuje mírou mezi 150 až 160 cm a druhá v rozmezí 170 a 180 cm. Výsledek dojmu působení v návaznosti na hodnocení je zřejmý.
Poláci jsou ostřílení soutěžáci a spletitost soutěžních fíglů dobře znají a umějí jejich vhodným zakomponováním i též bodovat.

Umělecké dílo z karamelu
Zde se do zmíněné výšky pnul karamelový monument křišťálového vzezření vycházející z podstavce dekorovaným do podoby ozdobného řasení a ústící v koncovém výškovém bodě ve dva výhony odklánějící se na odlehlé strany.
Pozlacené (a zase ta barva!) marcipánové růže s proužkovanými listy, vložené do cukrového dutého okruží zdobené v podélném směru čokoládovými linkami, ve své spodní části se nespojující do klasického kruhu, ale pokračující v dráze své tvorby v bod setkání, kde oba konce se odvrátí do protisměru a v efektním přetažení přesáhnou svůj obvod.
Mezi oběma karamelovými výhony znázorňujícími vesmírný prostor, je nainstalovaná samotná sonda Cassiny z pastilage.
V ozdobném řasení podstavce nalezneme ve vzniklých prostorách záchyty pro duté karamelové sady stébel, které demonstrovaly přirozenou formou absolutismus ruční techniky práce s karamelem a vysokou hodnotu nápadu.

Zmrzlina
Klasicky způsobem vyrobená zmrzlina s dochucením černého rybízu, pomerančem a mandlovým čokoládovým biskvitem.

Mimozemský dort.
Tímto názvem pokřtili polští cukrářští projektanti pětici dortů vyrobených z jemného kávového mousse a kávového cripsu a z mousse z bílé čokolády s ovocem. Tyto dorty zaujaly svým netradičním tvarem dosvědčujícím o hledání nových tvůrčích invencí a tvarových poloh polského celku. Podstata novinky dortového tvaru spočívala v nezakončeném kruhovém zhotovení se směrovým navýšením pouze jedné poloviny dortu.
Dorty byly zasazeny do opticky (pro oko diváka) naznačeného zubatého rámu z čokolády. Barevný přechod z podkladové žluté barvy nabýval lehce dráždivé oranže a splňoval normu barevného provedení. Dominantou dortového exponátu byla karamelová plastika postavy.
Nad kvintetem dortů ve 2 metrové výši dominoval květ v takové poloze, že i z tohoto postavení vnímavější divák ocenil způsob myšlení "dopředu" u polského týmu.
To, že polský tým počítal se vším, dokládá právě i tato skutečnost, že divák napříč pohledu z mravenčí perspektivy na panorama dortů ve výšce, měl možnost díky optimálnímu úhlovému nastavení polohy dortů vidět každý jeho detail.
Dorty byly umně naaranžovány, stranově převyšoval jeden druhý, a stejně takové bylo jejich podélné a výškové uskupení.
Jednalo se pravděpodobně o nejzdařilejší dortové aranžmá.

Planeta Saturn
Námět vesmírného objektu, jak již bylo předesláno, byl centrálním duchovním námětem tvorby polské cukrářské reprezentace. Tato prstencová planeta nabyla své podoby prostřednictvím čokolády, stejně jako její prstenec.
Podstavec držící vesmírné těleso byl zhotoven ze skla a na něm v rozličných výškách a směrech na nerezových miskách se skleněným pokrytím ......
Polské soutěžní podium mělo pozadí s kosmickým námětem podtrhujícím centrální motiv tvorby a jednotlivé exponáty byly nasvíceny.
Polský tým vytvořil kompaktní celek který byl prezentován zkušenými cukrářskými mistry a měl odborné vedení na té nejvyšší úrovni jaká se může týmu dostat. Cukrářský rutinér Janusz Profus byl více než nadpoloviční zárukou toho, že jeho svěřenci se dostanou minimálně na stupně vítězů.
Samotný Janusz prohlásil, že Brno bylo jeho posledním vystoupením na nejvyšší cukrářské soutěži, a že jeho další práce bude zaměřena pouze na trenérský post. Jistě není třeba zdůrazňovat, jaká síla, násobena mezinárodními úspěchy tohoto úspěšného dlouholetého polského reprezenta, bude do dalších bojů na jakýchkoliv mezinárodních kolbištích polský tým provázet.

Robert Wolczaňski
24 roků. Bydlí v Rymanówě a od 9 roků pracuje v cukrárně v Krošně. Absolvent mnoha odborných seminářů v cukrářské škole ve Varšavě a školicím centru v Poznani.

Jeho cukrářské úspěchy:

- cena publika na III. polském mistrovství cukrářů ve Varšavě r.1996
- 3. místo na soutěži "Velikonoce" v Krosně r. 1997
- 3. místo na polském mistrovství pro mladé cukráře v Poznani r.1997
- 1. místo na polském mistrovství cukrářů v Bydhošti r. 2000

Jeho specialita je práce s čokoládou.
Na Mistrovství světa ve Wiesbadenu byl zodpovědný za práci s bonbony, zmrzlinou a exponáty z pečiva a čokolády.

Mieczyslaw Chojnowski
25 roků. Od 10 roků pracuje v cukrárně. Tohoto času je zaměstnán v cukrárně Krystyny a Mieczyslawa Šwierczyňskich ve Walbrzychu.

Jeho cukrářské úspěchy:

- 3. místo na polském cukrářském mistrovství v Poznani 1999
- 2. místo na polském mistrovství pro mladé cukráře v Bydhošti r. 2000

Jeho specialita je výroba dortů a práce s karamelem.
Jeho motto zní: "Kvalita znamená budoucnost".
Na mistrovství světa ve Wiesbadenu byl odpovědný za práci s Petit-Fours, dorty a karamelovými exponáty.
Marek Bargiel, 44 roků
Působil v roli hodnotícího komisaře za Polsko. V téže roli jsme ho mohli spatřit při mistrovství světa v Brně. Je majitelem cukrárny "Santos" mající široký výrobní záběr. Prostřednictvím své firmy prezentuje cukrářské výrobky po celém Polsku. V posledních letech se s ním setkáváme v roli cukrářského rozhodčího na domácích i mezinárodních mistrovstvích.























Suma, sumárum


Shrneme-li poznatky vzešlé z 5. Mistrovství světa cukrářů seniorů ve Wiesbadenu, lze konstatovat, že vývoj cukrářského oboru ve svém světovém projevu neudělal výrazný krok kupředu, jako by technologické možnosti zpracování surovin se nacházely v té podobě, že v současnosti s nimi již není možnost výrazně čarovat, či je též možné konstatovat, že fantazie cukrářských umělců je na dorazu.
Buďme ale spravedliví a přiznejme, že nemůžeme chtít po každém mistrovství revoluční novinky, byť po nich ve skrytu duše toužíme. Ona sama skutečnost toho, že vrcholová cukrářská díla se nachází v takovém konstrukčním pojetí, je svou podstatou dřívějším předstižením vývoje a současný obraz světové cukrářské scény nám podává vizi doby budoucnosti. A takto myslím, že lze charakterizovat směr, kam by cukrářský obor měl směřovat, a jsem osobně přesvědčen, že i jeho vývoj je takto namířen. Jako na každém světovém mistrovství, tak i zde může mnohý namítnout, že vystavované cukrářské výrobky jsou prototypy. Ano, je tomu tak.
Ale právě proto se pořádají vrcholová klání za účelem vytýčení si horizontů toho, co v současnosti nazýváme kumštem, ale co se může za krátké časové údobí stát běžným spotřebitelským zbožím každodenní potřeby, protože hodnoty požadavku se mohou dostat do podob toho, co dnes ještě prozatím nazýváme vrcholovým cukrářským uměním.
To z jedné strany. Z druhého úhlu pohledu se tak otevírá cesta pro ty, co z jakýchkoli důvodů jsou těm nejlepším světovým mistrům teprve na stopě. Tím, že světová špička se musí ve svém pohybu zákonitě zpomalovat, tím ti, co je chtějí dohnat, mohou využít své nebržděné rychlosti a dostávat se do závěsu, případně i dál. Je to stejná situace jako u dvou vozidel o stejné rychlosti jedoucí od sebe v rozestupu, kdy to prvé před zatáčkou musí brzdit a tím zpomalovat svojí jízdu, zatímco to druhé má možnost se mu přiblížit protože vynucený brzdný manévr nemusí používat. Samozřejmě, že přijde výjezd kdy se stav vrátí do původního stavu, ale jestliže jsme v přirovnání hovořili o tom, že u lídrů světového cukrářského umu nemůžeme již z výše uvedených důvodů očekávat výrazné nabírání rychlosti, otevírání se tím šance i pro ty další v jejich závěsu.
Vraťme se z úvah zpět do reálu skončeného mistrovství světa v hessenském hlavním městě.
Pořadatelem 5. ročníku Mistrovství světa cukrářů byla Světová cukrářská unie UIPCG, jejíž vrcholoví představitelé na čele se svým prezidentem panem Stullerem byli světovému cukrářskému svátku přítomni. Kromě nich se mistrovství zúčastnili i vrcholoví zástupci Německého cukrářského svazu, který byl organizátorem cukrářského mistrovství a čelní představitelé všech národních cukrářských organizací zúčastněných zemí.
Dominantu s náskokem "délky jedné laskonky" tvořili v tomto ročníku Poláci. Jejich dílo neslo známky dlouhodobé péče a obrovský závazek před národem a nesmírnou úctu k pojmu státní, a zde bych spíše použil výrazu národní reprezentace.
To, že polské cukrářské mistry vedl úspěšný světoběžník Janusz Profus, jak již bylo řečeno, bylo zárukou nadpolovičního předpokladu kvalitního umístění. A již po několikáté se ukazuje, že pokud koncepce soutěžního družstva není tvořena úspěšným soutěžákem, který má světový chod mistrovství sám odzkoušený na vlastní kůži, dobře zmapované zákulisí, a to bývá nesmírně důležité, protože každá velké věc má svůj líc a rub, včetně zažité atmosféry soubojů vrcholových scén, při jejichž absorbci pak může mnohé věci řídit či ovlivňovat instinktem, tak jeho družstvo nemůže vyhrávat šampionáty.
Kromě toho musí v kandidátovi na nejvyšší mety být ukrutný hlad po výsledku. Nejenom u samotných soutěžících, ale i všech zúčastněných lidech v zákulisí. Základním předpokladem je, že to budou lidé fundovaní, zapálení pro věc, a že jich bude pouze nezbytný počet. To vše jsme měli možnost v polském týmu vidět, a k tomu ještě něco navíc. Kus národní hrdosti, podložené příkladem vlastního umu. Polský doprovod složený z čelních představitelů Stovarzyszenia Cukierników bičoval svůj tým k nejvyššímu výkonu. Byl fanouškem i pomocníkem. Cukrářské soutěžní podium polského týmu se chvílemi stávalo fotbalovou arénou, kdy před zraky a sluchem publika hnal polský doprovod svůj tým ke světovému prvenství. Nebylo by na místě neříci, že takováto podpora možná nezanechá i určitý dozvuk v paměti rozhodčích. O vítězství je potřeba se umět poprat. A že Poláci s přihlédnutím k jejich bojové historii mají bitvy v krvi, nás přesvědčovali i v Hessensku. Ať mladší nebo starší prostřednictvím hlasivek, gest a vždy přítomného praporu, který „nastřídačku“ měnil praporečníka, ale vždy jako v opravdové bitvě dával najevo, že "eštie Polska nezgynula".
Jaký gejzír nadšení vybuchl v polských řadách po pronesení slov v pořádajím jazyce "... und Weltmeister ist geworden - Polnische Republik", určitě nemusím dodávat. Proudy sektu, kterým se častovali mistři světa s celým polským doprovodem zastínili i scény jezdců formule 1 na stupních vítězů.
Poláci se stali mistry světa a dodávám, že po právu.
O vítězném družstvu jsme ztratili slovo navíc, protože práce mistrů světa byla během na dlouhou trať. A právě Wiesbaden byl tím vysněným vysoko visícím sladkým hroznem, jehož lahodný obsah mohli polští zástupci teprve až po 11 letech úsilovné práce vychutnávat.
Ano, takto dlouho se pokouší Stowarzyszenie Cukerników Karmelarzy i Lodziarzy Rzeczypospolitej Polskiej o světový triumf, a teprve po tak dlouhé době se jim to povedlo. (Pozor světové soutěže se pořádají delší dobu, nezaměňovat s oficiálním mistrovstvím světa, které ve Wiesbadenu mělo teprve svůj pátý ročník).
Poláci skončili na minulém cukrářském šampionátu na třetím místě. Letos pili z kalichu blaženosti plnými doušky.
O ostatních reprezentacích již byla řeč, dlužno dodat, že tentokrát chyběli Švýcaři, určitě horcí potencionální kandidáti na titul cukrářských šampiónů. Jejich neúčast byla překvapením, ale v kuloárech se šuškalo, že nestrávili druhé - a opravdu těsné - místo z mistrovství v Brně. Italové svou účelovou (zdánlivou jednoduchostí) si oproti poslednímu mistrovství hodně polepšili, protože v Česku skončili až na šestém místě. Ale patří dodat, že v Brně je provázela smůla v podobě zhrouceného exponátu a dalších nezaviněných drobností.
Němci dokáží být spolehliví a jejich tvorba je jakoby lehce "líznuta" znakem perfekcionalismu, ale i v oblasti nápadu a fantazie patří k předním týmům a proto mívají nějaké místo na "pódium" vyhrazené. V Brně se stali mistry světa.
O Japoncích lze hovořit stejně jako před dvěma léty, že umí oslnit v jedné disciplíně, ale v následných zadáních si pohoršují. Totožně je možno mluvit v rozmezí roků 99´ a 01´.
Portugalci si jakoby vzali ponaučení z posledního mistrovství. V jejich tvorbě bylo možné najít lepší rukodělnou techniku, ale jakoby jim schází odvaha jít ve svém projevu více "do světa". Zřejmě zakódované klišé národní tvorby, nemohoucí se vymanit z rozměrů klasické cukrařiny, jim zabraňuje ve výraznějších úspěších na světové scéně.
Holanďané byli ve Německu pouze doplňkem a pokud by se umisťovalo podle získaných bodů, skončili by rozhodně poslední.
Ještě je nutno vyslovit dosud nevyřčené, ale bdělému čtenářskému oku již známé. Když jsem hovořil ve slovní podobě o reprezentantech, bylo to z hlediska rodové příslušnosti přesné. Všichni účastníci reprezentačních družstev byli muži. Před dvěma roky jsme měli možnost na cukrářském mistrovství světa zaznamenat přítomnost žen a to jedné v německém a dánském týmu. České družstvo mělo pouze ženské zastoupení. Letošní mistrovství bylo výhradně mužskou záležitostí.
Cukrářský server již dlouhodobě zpracovává studii na téma ženy a muži v cukrařině, do které vnáší převážně mezinárodní poznatky. Po dokončení tohoto určitě zajímavého tématu své uživatele s touto studií seznámí.
Skončil 5. ročník Mistrovství světa cukrářů seniorů ve Wiesbadenu. Potvrdil tak stabilizovanou úroveň cukrářského oboru a jeho důstojné zastoupení ve světové gastronomii. Poděkujeme německým pořadatelům, kteří se svou příkladnou pečlivostí se postarali o jeho vysokou úroveň a již v nás, kteří máme s tímto uměleckým potravinářským oborem co do činění vzrůstá zájem o světovou cukrářskou korunu v příštím mistrovství světa.
Časopis Český cukrář blahopřeje mistrům světa, našim severním sousedům a přátelům z Polska.

Z CALEGO SERCA NASZYM POLSKIM PRZYJACIELOM Z OKAZJI UZYSKANIA TYTULU MISTRA ŠWIATA.



Dnes je úterý úterý 16. dubna 2024
svátek slaví Irena, zítra Rudolf

Top 5 měsíce

Reklama

Reklama Eiskon

Reklama

Reklama

(c) 2001-2024 Větrník, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Kurzovka.