Cukrář.cz

Reklama



Turecké dezerty

20.2.2019 | Autor: Jiří V. Řezáč | Formát pro tisk | Zaslat mailem | Do oblíbených

 

Nejproslulejší turecký cukrářský výrobek je „Lokum“ neboli u nás známý turecký med. Jak už bylo zmíněno, tato turecká delikatesa se vyznačuje vysokým obsahem cukru. Ostatně vysoká procentuální příměs cukru je průvodní znak turecké cukrařiny, s kterou budeme muset počítat, když vyjedeme do této asijské země, jejíž malá část se nachází i na evropském kontinentu.
K dalšímu vyhlášenému dezertu země půlměsíce náleží tzv. „Baklava“ sestávající z listového těsta, ořechovou nebo mandlovou náplní z medu, koření dávající zákusku říznější apetit a samozřejmě nezbytného cukru.
Ovšem pokud bychom si mohli provést alespoň neurčitou turistickou statistiku, tak konzumaci sladkého by zřejmě spíše předčila konzumace ovoce, které v Turecku, alespoň v jeho evropské části nahrazuje dezertní závěr obědového menu. Obyvatelé této geograficky jižně položené země mají možnost ovocného výběru podle ročních období, kdy na jaře těží z úrody jahod, meruněk nebo třešní. Letní období je příležitostí pro bohatou konzumaci melounů, broskví či o něco později vinných hroznů zelených či fialových hroznů, švestek, jablek, hrušek nebo kdoulových jablek. Ani v zimním obdobím, proti našemu zeměpisnému pásmu, není turecká příroda k jejím obyvatelů skoupá a nabízí z koše své štědrosti pomeranče, mandarinky a banány.
Co se týče čistokrevné cukrařiny, je potřeba se v tom případě zmínit o velké oblibě pudingů, které bývají i v některých případech kombinovány s drůbežím masem. Oblíbeným dezertem je i „Lokma“, která připomíná naše menší koblížky, ovšem s vyšším obsahem cukru.
Turecko je velmi rozlehlá země, která svým rozměrem přesahuje 3x jak na délku, tak na výšku naši zemi a má mnohé zvykové odlišnosti ve svým rozdílných geografických pásmech. Turecko je přibližně 6x lidnatější s mnohými kulturními odlišnostmii. Z toho zákonitě vyplývá, že i gastronomický projev bude velmi rozmanitý. K němu je potřeba připočítat polohu země, do jejíhož projevu všeho druhu se promítá z různých stran hranic vliv Evropy , Asie a trochu i Afriky. Kromě toho ovlivnila turecký vývoj i jejich expanzivní sféra, kdy výbojové nájezdy dokázaly ovlivnit i tureckou kuchyni.

Baklava

listové těsto 270 g
500 g vlašských ořechů
250 g másla

Sirup
300 g cukru
200 g medu
1 tyčinka skořice
6 ks hřebíčku
voda

Listové těsto, pokud je uskladněno v ledničce, tak jej alespoň 10 minut před zpracováním vyjmeme a necháme v pokojové teplotě.
Rozehřejeme troubu na 150 °C. Těsto rozložíme, potřeme rozpuštěným máslem a na povrchu posypeme pomletými ořechy. Ořechový povrch lehce zapracujeme válečkem a ještě jednou potřeme máslem. Horní plochu opakovaně napícháme vidličkou.
Pečeme asi 40-45 minut.
Sirup z z cukru, medu, skořice, hřebíčku vaříme asi 10 minut. Po uvaření vyjmeme skořici a hřebíčky a ještě horkým sirupem upečenou Baklavu polijeme. A necháme několik hodin odležet.
Před servisem nakrájíme a podáváme, samozřejmě že s tureckou kávou a o jejímž servisu si povíme v příštím vstupu.


Dnes je středa 20. března 2019
svátek slaví Světlana, zítra Radek

Top 5 měsíce

Reklama

Reklama Eiskon

Reklama

Reklama

(c) 2001-2019 Větrník, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.