Moravský pohár sevřený v kleštích

Čtvrtá cukrářská moravská show Moravský pohár, se odehrála podle rotačního scénáře v "hanáckých Aténách" v Kroměříži, v prostorách a organizační režii Střední školy hotelové a služeb. Tato soutěž v nešťastně načasovaném termínu nenaplnila očekávanou gradaci předchozích ročníků pod organizačním praporem potravinářských škol Bzence a Brna a místo forsáže se v Kroměříži ťuklo nohou na brzdu.
Uspořádat soutěž týden po největší české pódiové přehlídce Gastro Junior a  tři týdny před největší výstavní soutěží gigantickým GastroHradcem postavilo Moravský pohár do role tenkého drátku vloženého mezi čelisti obrovitých kleští. Koneckonců, o účastnické prezentaci vypovídá nejlépe skutečnost v počtu pěti škol, které vážily cestu do města pyšnící se svým zápisem v seznamu UNESCO kulturních památek. Zbývající soutěžící pořadatelské osy Bzenec-Brno-Kroměříž, měly účast z podstaty věci povinnou. A nelze jinak, než bez obalu říci, že je to málo, a nejen to.

Soutěžní disciplíny

- odborný test - 20 otázek
- výroba slavnostního dortu do 5 kg na téma svátek, narozeniny, svatba
- výroba 4 druhů dezertů o max. hmotnosti 40 g v počtu 6 ks + 2 ks k degustaci. Hodnotící preference při použití surovin zdravé výživy, např. tvaroh, jogurt, ovoce, apod.

Limit: celkem 10 hodin, 1. den 7 hodin, 2. den 3 hodiny.

Soutěžící  pracuje podle vlastních receptur a předává komisi veškeré receptury a nákres dortu.

Způsob provedení soutěžní práce: povoleno dovezení korpusů dortů, dezertů, modelovací hmoty a speciální náplně. Zákaz dovozu hotových ozdob.

Vítěz III. ročníku Moravského poháru
Markéta Lapčíková - VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec

Dort tvořený z piškotového a duodortového těsta, potažené potahovým fondánem dohotovený čokoládou a dozdobený karamelem.
Dezerty sestávaly z ovocných surovin s malinovým, broskvovým, pomerančovým a jahodovým základem.
Dezerty jsou dozdobené karamelem a modelovací čokoládou.
Dílo do kterého jakoby autorka vložila díl své osobní elegance a půvabu bylo pětičlennou komisí vyhlášeno za nejlepší. Vezmeme-li navíc v potaz, že pro vítězku byla pohárová soutěž premiérová, jedná se o počin úctyhodný. 
Hodnotitelskou komisí byl v závěrečném ortelu brán v potaz celý dvoudenní průběh prací včetně předchozí teoretické přípravy. Ze součtu soutěžních hodnotících prvků techniky, čistoty, osobní hygieny a chuti na níž byl kladen zvýšený důraz, vzešlo nejlepší dílo v podání Markéty Lapčíkové.
Jenomže bzenecká soutěžící mohla dopadnout možná až zcela opačně, neboť při přípravě na prezentaci dezertů došlo při pádu k jejich poškození.
Ale Markéta ve chvíli takřka osudové dokázala v krátkém čase dezertový defekt opravit a navrátit výrobku původní podobu.

2. místo Monika Hromková - SOU a SOŠ potravinářské a služeb Brno

Soutěžní exponát sestával z modelovací hmoty a krému z tvarohu a másla.
Pro tvorbu dezertů použila Monika rýži, karamel a citronovou příchuť binex,  Pyramidka tvořené z čokolády se vyznačuje jablečnou příchutí, u zbývajících dezertů bylo použito müsli se švestkami. Moravský pohár v Kroměříži byl pro brněnskou cukrářku, místem pobytu v Habrůvce, první soutěží tohoto typu.

3. místo Ondřej Špička - SŠ hotelová a služeb Kroměříž

Mohelnický Ondřej Špička, studující v Kroměříži zvolil odzkoušenou jistotu piškotového těsta, které v příměsi šlehačky a ovoce za přispění jeho rukodělnosti jej vynesly na třetí stupeň nejlepších dne. K tomuto umístění byly též nápomocny dezerty v podobě karamelových číší, rybičky z tiramisu, ovocné dezerty s listovým těstem a pařížský tunel s banánovou výplní a ovocný dezert s malinovou pokrývkou.
Ondra taktéž jako jeho úspěšnější kolegyně se představil ve svém soutěžním debutu.

Třetí kolo ve čtvrtém zhotovení, počítajíce i nultý ročník Moravského poháru je tedy za námi. Co dodat? Díla, alespoň těch nejlepších můžeme prohlásit za dobrá. Ale udělat dobře dílo na jedné soutěži, není v dnešní době klíčem k úspěchu na soutěži druhé. Je určitě potřeba brát v potaz skutečnost, že výrobky, alespoň ty nejlepší, byly tvořeny soutěžními novici a při tomto poznatku je nutno před nimi i jejich vedením vyslovit uznání.
Ale absentovala jedna věc. Při vkročení do sálu s vystavenými exponáty mě ihned třísklo do očí to, co o chvíli později řekl  přes mikrofon ředitel školy Petr Hajný. Nejsem si až tak jist, zda-li měl na mysli přesně to co jsem viděl i já, ale jím vyřčená slova jsem v nitru své mysli formuloval v přesně znějící identitě.
Cituji slova ředitele pořádající školy: "Kdyby takovéto výrobky byly před deseti léty na Hradci, tak by zvítězily"
Opakuji ještě jednou, že si nejsem jist, zdali i přes souznějící formulaci jsme oba dva mysleli totéž, protože  já k uvedenému výroku bych ještě dodal: "a od té doby ztvárnění výrobků včetně image jejich působnosti odletěly na raketoplánu vývoje o ono desetiletí kupředu."

Soutěž dneška již není jen o práci a konečně podobě vystavených exponátů. Je to  též o laborování s detaily, a to i zdánlivě mimosoutěžními, neboť malý detail bývá vždy součástí velkého díla. Je to záležitost i o prezentačním prostoru a doprovodném programu. Je to též o atmosféře, která musí vytvářet soutěžní kulturu takové akce, která si dala do názvu reprezentaci soutěžního cukrářského oboru na Moravě. V tom případě  musí být přítomen všudypřítomný moravský duch v podobě koloritu charakteristického pro danou oblast a návštěvník včetně soutěžícího musí vědět, že se nachází na soutěžním poháru, který se pořádá na Moravě, a ne že je na školní výstavce neznámo kde. Pro tentokrát moravské orlici její peří zplihlo. Ale příští rok se rotace pořádání vrací opět do kolébky svého zrodu do Bzence.
A já již slyším révu růst, v sluchu znějící tón moravské cimbálky a řeč chuti lahodné  bzenecké lipky...

Odborná porota zprava:
předsedkyně Eliška Dernerová, členové Iva Sýkorová, Josef Bártek, Pavlína Babušíková, Věra Štěpánská