Cukrář.cz

Reklama



Mirka SLAVÍKOVÁ - cukrářský buldozer se zlatnickou radlicí - 5/6

24.5.2017 | Autor: Jiří V. Řezáč | Formát pro tisk | Zaslat mailem | Do oblíbených

Doma je doma - pokud není touha silnější ...


 

Mirka Slavíková

Doma je doma, dodejme pro toho, v kom je skrytá domorodá duše, a to o slavičí světoběžnici říci nelze.
Když se nacházela opět v prostoru šlépějí svých dětských střevíčků, znovu se vynořily vzpomínky na dětské vjemy, první lásky, přítomnost maminky či předměty činící domov domovem. Přesto to vše krásné bylo ochuzeno o něco, co již životně nezbytně patřilo k Mirčinu způsobu života. Byl to neviditelný cíl mety, který musí zdolávat. Námaha spojená s takovýmto úkonem byla jí duševně potřebným sebetrýzněním, které i přes průběžnou bolest jí bylo nutnou solí i sladidlem jejího života. Touto metou byl směr dálav a vše překvapující s nimi spojené. Dobrodružná duše paní Slavíkové narostla dosavadními prožitky do rozměru, který si vytvořil i právo udílet pokyny směru jejích dalších životních kroků. A takovýto povel následoval bezprostředně po návratu. Domácí pobyt neměl příliš dlouhého trvání. Rozbouřené cestovatelské geny v nitru návrátivší se africké poutnice opětovně oscilovaly do vysokých otáček Zakrátko se již nažhavená cestovatelka nalézá usazená v sedadle dopravního letounu jehož příď směřuje do dalšího snu jejího života do Ameriky, s cílovou stanicí města San Jose ve státě Californie. Zde se opětovně setkává se svým přítelem, budoucím otcem jejích dvou synů.
Odlet byl dekompresí tlaku mezi africkou ozvěnou prožitků a nastalým pocitem, pro ni "života nebezpečného klidu", s plánem doby pobytu jednoho roku. Nabídka pronájmu domu od přátel přemisťuje dvojici do města Grants Pass ve státě Oregon.
Podnikatelský princip Ameriky spočívá v jednoduchosti prostředků k dosažení velkých cílů. To se projevuje i v možnosti získání kuchařské licence, která obsahuje hygienické a obchodní požadavky pouze v míře nezbytné a je oproštěna umělých neproduktivních administrativních nadnormativ. Hospodářský systém Ameriky je založen na svobodném podnikání, kterému je administrativa sluhou, nikoli drábem. V tomto směru nás od Ameriky dělí mnohem větší vzdálenost než vytváří svým rozměrem mezikontinentální dálava tzv. "velké louže".
Mirka Slavíková sáhla po pokrevní skupině svého oboru, kterou byla výroba perníku. A to z toho důvodu, že evropský perník se výrazně odlišuje od technologie a tím i chuti  perníku zhotovovaného v anglo-saských zemích, kde je znám pod názvem zázvorový chléb s výraznou příchutí zázvorového koření. Kdežto, řekněme  náš perník je charakteristický medovou příměsí. A to bylo chuťové nóvum oslovující příslušné smysly tamního konzumenta.



Při vstupu na americké podnikatelské kolbiště, které spočívá na podkladu velmi tenkého ledu, má aspirant v podstatě dvě možnosti, které nazýváme "buď a nebo". Je-li dotyčný šikovný a trefí momentální obchodní vkus klientely, začne na této tržní ploše bruslit. Pokud ne, tak se s ním led okamžitě nekompromisně prolomí. Žádná objížďka v podobě třetí cesty neexistuje.
Pro svoji výrobnu zvolila česká cukrářka název "Europen nostalgia", který vyvěral z české lidové perníkářské tradice spočívající v podobě kolíbek, chaloupek, pantoflíčků apod. Tento způsob prvovýroby a kočovného prodeje byl pro českou podnikatelku tou největší marketingovou školou, jakou kdy prošla.
Ve státě Oregon ve městě Medford má sídlo obrovská katalogová firma Harry and David, která náleží mezi přední firmy tohoto zaměření. Ta má pouze dvě vzorkové prodejny ve stylu "show room" a vlastní distribuce se realizuje výhradně přes katalog.
Úroveň služeb dokumentuje ukázka objednávky spočívající příkladně v počtu šesti kusů hrušek, kdy zákazník obdržel tento příslušný počet ovocných plodů zabalených v měkkých ochranných obalech zajišťujících ochranu proti nárazu. Velikost produktů byla vyrovnaná jako řada elitní jednotky hradní stráže. Obdobně tomu tak i bylo při jakémkoli druhu objednávky. Pravdou je též, že i cena byla úměrná tomuto prodejnímu nadstandardu, ale společenské rozvrstvení Ameriky umožňuje též prosperitu firem tohoto specifického prodejního zaměření.
A právě s touto firmou se paní Slavíkové podařilo navázat předobchodní kontakt. Podpisu předcházelo jednání, jehož děj probíhal každé pondělí u obchodní ředitelky a pokaždé bylo nutné přijít s novým typem výrobku nesoucí prvek neobvyklosti. Tento přípravný proces probíhal pět měsíců. Během této doby obdržela žadatelka vánoční perníkovou zakázku jejíž realizaci ztvárnila do podoby české vesničky ladovského stylu s pohledem na kostel, náves, kašnu, obchůdky, sáňkující děti a dalšími náležitostmi co vytváří vánoční náladu venkovského života. Požadavek navíc spočíval v osvětlení domečků, takže tvůrkyně perníkového díla se musela též pídit po systému miniaturní elektroinstalace.
Výrobek české cukrářky tvořil v prostorách hlavního shoping centra této firmy jednu z centrálních vánočních dekorací.
Ovšem mezitím přišlo to, co ženy žijící v páru občas potkává a tím bylo početí dalšího potomka. S tímto outěžkem se zúčastňovala všech předrealizačních pokusů o spolupráce s firmou Harry and David. Po pěti měsících jednání obdržela - s velkým sebezapřením -  trpělivá žadatelka nabídku na kontrakt 5 000 kusů perníkových chaloupek. Jenomže pokročilé těhotenství během smluvního procesu nabylo takového objemu, že za pár měsíců slehnuvší rodička nemohla požadavku krytém realizační nabídkou dostát.
Následně přivádí paní Slavíková na svět svého dalšího následníka a to mužského pohlaví. Určitou křestní kuriozitou je ta skutečnost, že v Americe narozený syn obdržel ryze české jméno Matěj a druhorozený syn, jenž spatřil světlo světa posléze v Česku byl pokřtěn, zřejmě pod dojmem amerického echa vzpomínek, na Clarka.
V té době se rok sešel s rokem a vzdušný dopravní prostředek tříčlennou českou skupinu přemisťuje proti směru času opět do rodného Mirčina města Plzně aby se plně věnovala svým mateřským povinnostem.
Jedno indické přísloví praví, že kdo jezdí na tygru nemůže z něho slézt. Nejinak tak Mirka "rozlítaná" po polovině zeměkoule, které domácí zabrzdění způsobovalo pocity jako kočce, když je hlazena proti srsti. A proto roztáhla cukrářská kočovnice opět perutě své cestovatelské tužby.
V porovnání s minulými dálkami, se tentokrát jednalo o pouhý drobný cestovní odskok do země čtyř jazykových kantonů, Švýcarska.
Tam opět kvetlo pole množinou informací a znovu se bylo čemu učit. Spřátelení se s paní Katty Sprüngliovou v Zürichu otevřelo bránu k čokoládě a do „nadčasového“ cukrářského provozu asi 100km od Zürichu se nalézá víska Rückenbach bei Luzern. A u Otmara Fabilo se opalovala pod infra lampou, aby zdokonalila techniku modelování z karamelu, za šest dní však dobyla opět  dalšího prvenství, kdy jako první východoevropanka (v bývalém politickém slova smyslu) absolvovala tento kurz, a jehož absolutorium je dokumentováno příslušným diplomem.

 - pokračování -


Dnes je úterý 18. února 2020
svátek slaví Gizela, zítra Patrik

Top 5 měsíce

Reklama

Reklama Eiskon

Reklama

Reklama

(c) 2001-2020 Větrník, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.