Cukrář.cz

Reklama



Jak si vybírat spolupracovníky

29.10.2002 | Autor: Jiří Černý | Formát pro tisk | Zaslat mailem | Do oblíbených
fiogf49gjkf0d
 

Každý vedoucí to určitě už někdy zažil: ze dne na den odešel nějaký pracovník a volné místo pochopitelně bylo třeba co nejrychleji obsadit. Na inzerát nejprve v oblastních novinách přišlo několik písemných nabídek. Nyní půjde o to správně si z nic si z niccepci, ve studené kuchyni, nebo o úplně nové místo v kuchyni teplé, čím víc se uchazeči svými znalostmi, schopnostmi a svými lidskými vlastnostmi přiblíží představě vedoucího, šéfkuchaře nebo majitele podniku, tím lépe.

Ve středně velkém podniku se o výběru stále ještě rozhoduje na základě k žádosti o pracovní místo přiložených dokladů a nástupního představovacího pohovoru. Podklady hneprvní pohled prozrazují o uchazeči mnohé: vypadnou-li z obálky v "salátovém vydání" se skvrnami po svačině a se zmačkanýmid na první pohled prozrazují o uchazeči mnohé: vypadnou-li z obálky v "salátovém vydání" se skvrnami po svačině a se zmačkanými rohy, je jasno. A zcela jiné je, jsou-li přiloženy úhledně uspořádané fotokopie pracovních a školních vysvědčení a strukturovaný životopis. Tyto podklady plní dvě funkce: na jedné straně již po přečtění umožní vytřídit naprosto nevhodné uchazeče, na druhé straně podávají první obrázek o uchazeči nadějném.

Určitou vizitkou je i sama žádost o místo - jejím obsahem a provedením pisatemá velmi stručným způsobem podávat přehled o celém pracovním vývoji uchazeče, zhuštěné konkrétní informace o jeho odborných a osobních předpokladech. Zpravidla má formu tabulky, uváděné údaje je tak lépe možné analyzovat, důležité je, aby na sebe navazovaly bez časových mezer.

Má obsahovat příjmení a jméno, datum narození, národnost, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, telefon, rodilefon, rodiahovat příjmení a jméno, datum narození, národnost, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, telefon, rodinný stav, školní vzdělání, odborné vzdělání (vyučen v oboru, kdy, kde), jazykové znalosti, pracovní působení - s navazujícími daty, odbornou specializaci, mezinárodní zkušenosti a praxe, účast na soutěžích a další znalosti a dovednosti (řidičský průkaz, práce s počítačem aj.) K životopisu přiložená je i fotografie, je velmi důležitá - většina lidí se nejprve podívá a prohlídne si ji a teprve pak se začte do písemných podkladů. Samozřejmě v žádosti o místo není tím nejdůležitějším, ale zpravidla ukáže, zda žadatel vypadá na první pohled sympaticky či ne. To především u menších podniků nelze podceňovat.

K prostředkům jak vybrat schopný pracovní tým patří dále představovací pohovor. Jsou ovšem i další metody např. různé testy, ale jejich použití přináší mnohdy rozdílné výsledky. Konvenční představovací pohovor je přinejmenším stejně dobrý jako celá řada speciálních testů prováděných renomovanými specializovanými firmami.
Pohovor probíhá obvykle ve čtyřech fázích:
- přípravné,
- kontaktní,
- informační a
- výsledkové:

K dobré organizaci pohovoru patří příprava klidného prostoru, kde je možné se pohodlně posadit, nabídnout příchozím nápoj apod. a zaručit zdvořilé a korektní přijetí. Někde nechají zájemce o pracovní místo čekat někde v koutě, nebo jej posadí na nevhodné místo na chodbě, kde ho mohou okukovat kolem pobíhající zaměstnanci, kteří dobře vědí, kdo bývá na toto místo usazen. Vzniklá situace novému zájemci ani v nejmenším neulehčuje počáteční spřátelení s podnikem, o nějž projevil zájem a kde by chtěl pracovat.

Zaměstnavatel nebo jeho představitel by se tedy měl postarat o vhodný, klidný a nerušený prostor, vhodný sedací nábytek a o nabídku čaje, kávy, minerální vody, sušenek aj. a také o informační materiál o podniku a pro případ neočekávaného zpoždění noviny nebo časopisy. První hledá "stavební kámen" do své představy dokonale fungujícího podniku a druhý doufá, že získá pracovní místo, kde bude spokojen. K přípravě na představovací pohovor tedy patří: - Přesná analýza nabídkových podkladů. - Znalost požadavků pracovištěěaj. a také o informační materiál o podniku a pro případ neočekávaného zpoždění o noviny nebo časopisy. Je však dobré být přesný. Dále je třeba určit, kdo zájemce přivede a informovat o pohovoru i další pracovníky které to může zajímat.

Při pohovorech s více pracovníky po sobě je nutné všem zajistit přijetí za stejných podmínek. Před pohovorem si všichni přijímající ještě znovu přečtou nabídky uchazečů, připraví si soubor vhodných otázek a navzájem si rozdělí úkoly a otázky. Chcete-li zájemci ukázat i jeho budoucí pracoviště je předem nutné určit dobu a informovat o tom příslušné pracovníky.

Zůstává otázkou, které informace lze od uchazeče získávat. Zde proti sobě stojí jeho právo na ochranu osobních údajů a potřeba zaměstnavatele získat o něm dostatečné a co nejpřesnější poznatky. Výsledky představovacího po mají význam jak pro zaměstnavatele tak i pro uchazeče. První hledá "stavební kámen" do své představy dokonale fungujícího podniku a druhý doufá, že získá pracovní místo, kde bude spokojen.

K přípravě na představovací pohovor tedy patří:
- Přesná analýza nabídkových podkladů.
- Znalost požadavků pracoviště, které je třeba doplnit.
- Určení účastníků pohovorů.
- Sestavení souboru otázek pro získání potřebných informací.
- Organizace pohovoru (příjem, pohoštění apod.)

Na následující kontaktní fázi je vhodné věnovat asi šestinu celkové doby pohovoru. Ten čas se vyplatí, neboť se v něm vytváří příznivé rozhovorové klima, které má velký význam pro celkový průběh jednání. Důležité je tu i rozsazení jednajících: osoby, které jednají přímo proti sobě, mohou vytvářet jisté konfrontační ovzduší.

Kontaktní fáze má nenásilným způsobem přívést k vlastnímu pohovoru a slouží vlastně jen pro "zahřátí" - tazatel se zde má sám představit a uvést důvody pohovoru.

Nejprve svého partnera pozdraví a vždy ho oslovuje pane paní a příjmením:
- Měl jste k nám dobrou cestu, pane-paní XY?
- Jak jste se sem dostal, pane XY?
- Našel jste nás bez obtíží, paní XY?

V případě potřeby lze pokračovat v otázkách, které se k vlastnímu přijetí přímo nevztahují: Na základě kterého inzerátu jste se o nás dozvěděl? Co víte dosud o našem podniku? Máte zde někoho známého? Proč byste chtěl pracovat právě u nás?

Nejdůležitější je ovšem informační fáze a v jejím průběhu se tázající musí plně soustředit. Obecné znaky chování jako poněkud přikloněné držení hlavy, oční kontakt, souhlasné potvrzování toho, co uchazeč říká - kupř. slovy "jistě" nebo "ano, ano" - zvyšují jeho ochotu k odpovědím. Na ty mu musí vždy být dán dostatek času. Přerušovat ho je vhodné jen tehdy, když mezi jednotlivými odpověďmi vznikají delší dechové pauzy.

K informační fázi patří i otázky na důvody žadatelova zájmu a jeho motiv ke změně pracoviště. Dále jde o ověření stupně jeho vzdělání, výsledků na pracovních vysvědčeních a o současnou pracovní činnost. V informační fázi je vhodné pokládat i otázky týkající se osobní a rodinné situace, a to pro posouzení, zde zájemce v novém zaměstnání najde přátelské přijetí a vztahy.

Dotazy mají být jednoznačné, otázky pokud možno krátké, pouze přesné a srozumitelné. Jejich pořadí musí být logické, účelné i konečné. Nevhodné jsou otázkové řetězce s množstvím podotázek. Jsou-li nutné otázky alternativní, je třeba předložit obě: Uchazeči má být poskytnoto dost času i na jeho dotazy a zaměstnavatel má jeho otázky zodpovědět, odpovědi však nesmějí obsahovat předběžná sdělení o výsledcích.

Právě otázky směřující k získání údajů potřebných pro obě strany jsou těžištěm pohovorů. Tazatel tu má sebrat všeobecné informace, jako: které úkoly uchazeč ve své funkci plnil na předešlém pracovišti, jaké zkušenosti tím získal, i zjišťovat jaké měl případně potíže, odhalovat jejich příčiny (např.: "v čem to podle vašeho názoru je?"), hledat možnosti jakým způsobem je možné tyto problémy řešit a nechat uchazeče řešení hodnotit a určit možné východy navrhovaného postupu. Jsou-li odpovědi zájemce o zaměstnání příliš obecné, nebo se zdají neúplné, jsop na místě sondážní otázky, jako: "to je zajímavé, mohl byste to vysvětlit blíže?..."

Informace lze od uchazeče získát nejen tím, že ho tazatel bedlivě poslouchá, mnohé prozradí i jeho mimika, gesta, držení těla apod. Také tyto signály těla je vždy třeba vykládat v souvislosti s danou okamžitou situací a kondicí uchazeče. Mnohé lze poznat například ze způsobu sezení - vnitřní napětí se projevuje křečovitě zkříženýma nohama, malé sebevědomí pak tím, že uchazeč sedí na půlce židle nebo křesla.
Přimhouřené oči zase znamenají nevěřícnost a nedůvěru.
Ruce opřené lokty do tvaru trojúhelníku mohou znamenat zvažování společných zájmů a ochotu k dohodě, ruce zkřížené na prsou bojácnost a obranný postoj.
Mírně zakloněná hlava znamená odstup a rezerovanost.

Po ukončení pohovoru je vhodné uchazeči poděkovat za jeho spolupráci, rozejít se s ním skutečně přátelsky a také jednoznačně říci, jak a kdy bude rozhodnuto a jaké bude o rozhodnutí.

Zdroj: http://www.hotelrevue.cz


Dnes je čtvrtek čtvrtek 23. května 2024
svátek slaví Vladimír, zítra Jana

Top 5 měsíce

Reklama

Reklama Eiskon

Reklama

Reklama

(c) 2001-2024 Větrník, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Kurzovka.