Reklama |
Zamrzlé královstvíNízké zisky, chybějící prostředky na investice a špatná kvalita - to jsou potíže zmrzlinářů v České republice. Dort z polárky, dárek nad dárky - slogan, který se vryl pod kůži natolik, že téměř polovina zákazníků v obchodě stále sahá po polárkovém dortu. Jeho popularita se stala noční můrou prakticky všech tuzemských výrobců. Vlivem polárkového dortu došlo k deformaci trhu. Za socialismu, v době dotovaného mléka i energií, stál 10,50 Kčs. Po 14 letech, kdy o stovky procent stouply všechny vstupy, se prodává za 10,40 Kč! Na jeho ceně trvají zákazníci i obchodní řetězce. Výrobci jsou obchodníky postaveni před tvrdou realitu: Dodejte nám dort za deset korun jako cenové lákadlo a my vám dovolíme zalistovat čaje, kosmetiku či jiné zboží . K deformaci trhu přispěl i rakouský obchodní řetězec Lido, jenž se právě pokouší etablovat v ČR. Začal tu nabízet německou zmrzlinu, která je desetkrát lacinější než v Rakousku nebo SRN. Lido v těchto zemích vlastní přes tisíc prodejen , a tak si takové výstřednosti v ČR může dočasně dovolit. Nikdo ale nepochybuje, že až se mu podaří získat dost zákazníků, přestane na zmrzlině prodělávat. Buď ji začne brát z tuzemska, nebo výrazně zdraží. Přežít takovÉ CENY mohou jen nejsilnější. Řada výrobců každoročně zkrachuje. Letos například firma Maron ze severní Moravy či Křápek, který měl fabričky v Chomutově a Mostu. Na jejich místo kupodivu okamžitě nastoupí další. I oni se ovšem zakrátko dostanou do smrtící mašinerie nízkých cen a drahých vstupů. V ČR je dlouhodobě nejnižší cena zmrzliny v Evropě. "Jedinou cestou, jak udělat byznys ziskový, je investovat do technologie, distribuce a reklamy," říká Martin Hejduk, ředitel výroby Algidy ve společnosti Unilever, který se v branži pohybuje již téměř třicet let. Není však přílišným optimistou: "Před deseti roky jsem si myslel, že to zvládneme za pět let. Teď nevěřím, že se to podaří za dalších třináct." Unilever v ČR loni dosáhl obratu 8,2 mld. Kč, zmrzlina z toho tvořila 14 %. Její podíl na zmrzlinovém trhu v ČR je asi 24 %. Prodej se vyznačuje vysokou sezonností. Loni se v ČR ročně prodala zmrzlina za 7,7 miliardy Kč, 65 % z toho během necelých čtyř letních měsíců. I to má výrazný dopad na ekonomiku výrobců a distributorů. Musí být vybaveni tak, aby uspokojili poptávku ve špičce sezony, a pak mají problémy s využitím zařízení po zbytek roku. Což platí i o dělnících, řidičích a skladnících. Výrobcům se zatím příliš nezdařilo prodloužit dobu prodeje zmrzliny. Pozornost upírají především na sítě rychlého občerstvení . Sortiment o zmrzlinu již rozšířily McDonald's a KFC. Zde jsou ceny zajímavé, sto mililitrů stojí 15 až 20 Kč. Zmrzlinový trh se dělí na tři části: největší a zároveň nejprodělečnější část tvoří zboží , které si zákazníci kupují v obchodech a nosí domů (tzv. Take home). Jde o rodinná balení, především polárkový dort. Podíl tohoto segmentu je asi poloviční. Pokud nějaká lokální firma nechce v krátké době zkrachovat, měla by se tomuto segmentu na hony vyhnout. Poptávku zde pokrývá hlavně sedm velkých průmyslový hráčů (viz tabulku), kteří dokážou ztráty kompenzovat u dalších typů výrobků. Jejich podíl na celkové výrobě zmrzliny v ČR je zhruba 60 %. Na druhém místě v objemu prodejů (a zároveň výrazně ziskový) je segment, který odborníci nazývají impuls. Laik si to může přeložit jako "cuc na špejli". Zde je fenomenem tzv. ruská zmrzlina. Pravá dovážená sice obsahovala 11 % tuku a v tuzemsku vyráběná jej má jen asi polovinu, ale zákazníci si toho zatím nevšimli nebo to naopak oceňují. Až na třetím místě je tzv. catering, zmrzlina pro sítě rychlého občerstvení , hotely a cukrárny . Ty si mnohdy vyrábějí vlastní zmrzlinu, ale přesto silní výrobci tento segment dál rozvíjejí. "Tento segment je pro průmyslové výrobce lehce ziskový," říká Hejduk. Je až neuvěřitelné, jak se ve zmrzlinovém byznysu kradou nápady. Jakmile někdo přijde s něčím novým, je jisté, že za několik měsíců bude mít konkurence "stejný" výrobek, ale zabalený například v jiné barvě, s nepatrně pozměněným názvem. Lídrem na tuzemském trhu jsou společnosti Nestlé (Schöller) a Unilever (Algida); posledně jmenovaná vede na tři desítky známkoprávních sporů. Nad LÁCÍ si zákazníci mnou spokojeně ruce, přináší však i mnoho negativ: Klesá prestiž odvětví, výrobci nemají zdroje na investice; distribuce je podkapitalizovaná, což má za následek i zastaralý vozový park a v konečném důsledku rozteklou zmrzlinu (patnáct let stará avia s nepřímým chlazením je po několika zastávkách a otevření dveří ráda, že teplota uvnitř není nad nulou). Dopadem nízkého zisku jsou i chybějící peníze na propagaci a zajištění růstu trhu. Zmrzliny se v ČR jí relativně málo. Statistiky navíc ukazují, že prodeje tu klesají nejen v zimě, ale i ve chvíli, kdy stoupne teplota nad 30 °C. Nikdy sice nedosáhneme 20 litrů na hlavu jako v USA, Austrálii či Mexiku, výrobci by se však spokojili i s osmi litry, což je evropský průměr. Za ním zaostáváme asi o pětinu, Slovensko dokonce o 40 %. Český a slovenský trh je izolovaný. Protože jsou u nás ceny tak nízko, nikdo sem nechce expandovat. Na první pohled by se zdálo, že je zde šance pro export, zvláště když na začátku měsíce byla zrušena 15% cla mezi ČR a EU. "Nevím však o nikom, komu by se podařilo něco vyvézt. Kvalita, servis a distribuce neodpovídají u většiny menších tuzemských výrobců evropským standardům," říká Hejduk. AUTOR: Jiří Kučera Největší průmysloví výrobci (podle hodnoty produktu) 1. Algida (Unilever) 2. Prima (Nowaco) 3. Schöller (Nestlé) 4. Nanuk Zdounky 5. Euro Eis Dašice 6. Tipa Třebíč 7. Pinko Pramen: Ekonom
Příbuzné články...
01.04.2019 Je čokoláda sladkou marihuanou?22.08.2015 Dortové jedlé obrázky 22.04.2014 Jak vznikla skrze kočku zmrzlina 17.03.2014 Pařížská šlehačka a krém 03.12.2013 Čokoládová pralinka [další příbuzné články] |
Dnes je pátek pátek 19. dubna 2024
svátek slaví Rostislav, zítra Marcela Top 5 měsíceReklama
ReklamaReklama |