fiogf49gjkf0d
Cukrárny jsou v našem podvědomí spojeny zejména s letním obdobím, kdy sem zajdeme hlavně za zmrzlinou. Léto však není jejich hlavní sezonou. V cukrárně je totiž sezona celý rok.
Nedá se říci, že by v cukrárně začínala nebo končila sezona. Jen s tím rozdílem, že v zimě se vyrábí více zákusků a méně zmrzliny, přes léto je více zmrzliny, před Vánocemi se peče čajové pečivo. Po novém roce lze hovořit o určitém útlumu.
Ten se využívá k nezbytným udržovacím pracím. Na návštěvnosti cukrárny se podílí také to, jaké je zrovna venku počasí. Když je horko, jdou lidé k vodě a na zmrzlinu si přijdou, až když se odpoledne vrací. Ani zimní extrémy nejsou dobré. Cukrárně se nejvíc daří, když je „tak akorát“. Lidé si vyjdou na procházku a staví se pro něco na zub. Když bychom se podívali na návštěvnost cukrárny z hlediska dnů v týdnu, je největší poptávka po sladkostech pravidelně ve čtvrtek, v pátek a o sobotách a nedělích. „Před víkendem se peče přibližně dvojnásobné množství, od pondělí do středy je to trochu klidnější.
Cukrárna je střediskem moderních technologií
Zařídit si cukrárnu vyžaduje kromě zvládnutí cukrářského umění, manažerských schopností a velkého nadšení i pořízení celé řady technologií. Při prohlídce zázemí provozovny, kde všechny ty laskominy vznikají, zjistíte, že bez moderních technologií to dnes nejde. „Stojí sice hodně peněz, ale vyplatí se. Moderní stroje zvládnou velký kus práce, navíc je jejich použitím zajištěna předepsaná hygienická úroveň a postupy. Zmrzlina vyrobená ve speciálních pasterizérech je nejenom chutná, ale hlavně zdravotně nezávadná, a o to jde především. Technologie nejsou předepsány zákonem, ale jejich použitím se hodně vyřeší. Jen namátkově z nich jmenujme: pastéry na zmrzlinu a krémy, výrobníky zmrzliny, vitríny, roboty, pec, přístroj na válení těsta, temperátor čokolády aj. V prodejně mají své místo i kávovar a čeřič na pomerančový džus.
Vlastní prostory nad zlato
Výhodou každého podnikatele je mít provozovnu ve vlastních prostorách. Kromě toho, že odpadá problém s placením mnohdy předraženého nájmu, vzniká i možnost zařídit si ji technologiemi na míru a jít více s dobou. U některých cukráren si návštěvníci všímají jejich zdánlivě nepochopitelné stagnace. Interiér se nevyvíjí, zákusek zde jíte u bufetových stolů „na stojáka“. Příčinou stagnace je pravděpodobně vysoký nájem, který v provozovnách je. Provozovatelé nemají zájem investovat, neboť kdyby dostali z prostor výpověď, co by s technologiemi dražšími než menší dům dělali? Hodně záleží i na poloze provozovny. Cukrárna patří do centra. V sídlišti nemá moc šancí. „Tam zajdou možná děti po vyučování na zmrzlinu nebo o víkendech rodinky pro zákusky. Pracovní doba nekončí v cukrárně úderem 18. hodiny. Poté, co odejde poslední host, musí se vše poklidit, s neprodaným zbožím naložit, jak to předepisuje zákon, a nachystat vše potřebné na druhý den. Vyřizuje se také papírování a vše, co je potřeba. Zanedbat hygienu přístrojů byť i jediný den může znamenat katastrofu. Ať už z hlediska hygieny, tak i provozuschopnosti přístroje.
Cukrařina je víc než-li chemický polotovar
Cukrařina je dnes u nás spojována více se ženami. Když ale vyjedete do zahraničí, třeba na výstavu do Rimini, zjistíte, že jinde je tento obor výsadou mužů. U nás tomu tak dříve také bývalo. „Ale už se to snad začíná obracet.
Do světa cukráren se vkrádají podobně jako do dalších odvětví polotovary všeho druhu. „Dnes existují zlepšující přípravky snad na všechno. "Chemický‘ zákusek z polotovaru umí udělat každý, ale cukrařina – to je něco víc,“
