fiogf49gjkf0d
Autor v reportn srii erp z vlastnch poznatk provozovatele rodinn firmy Vtrnk, s.r.o, kter se nachz v okrajov mstsk sti ekovice v Brn.
Pracovat u Mathesa, znamenalo projt pracovnm gulagem. J si svj tm ptilet pobyt v tomto prosted velice cenm, a to ze t dvod.
A to, e jsem to zvldnul od zatku do konce, kdy jsem odchzel vlastnm rozhodnutm, bez toho e bych byl vyhozen. Tm druhm dvodem byla skutenost, e jsem se nauil skuten pracovat. Ne e bych dve nepracoval, i to neuml, ale byla to prce t rovn, jakou mn umoovalo socialistick zzen. A prce tady a v Rakousku, potamo u Mathesa, byl setsakramentsk rozdl.
Tetm dvodem bylo, e jsem si vydlal penze jejich vi jsem dve vdval v zahraninch filmech s bankovn tmatikou.
Jednalo se o pekrnu, kavrnu a cukrrnu v jednom, sestvajc ze t provozoven v mst Korneuburg u Vdn, z jedn fililky ve Vdni, Stockerau, v Langenzensdorfu a dalch. Krom toho se expedice peiva provdla do mnoha dalch firem i zazen typu market, restaurac, benznovch erpadel, imbiss, kol, nemocnic, vzen a dalch, a to v samotnm Korneuburgu a jeho okol, ve Vdni a ve smru k n, stejn tak v opanou stranu na Stockerau.
Ve firm bylo zamstnno nco pes 100 zamstnanc, vetn fililnch provoz. Peklo se 37 druh chleba a pes stovku sortimentu peiva. Cukrrna mla kolem 15 zamstnanc se vzorkovm sortimentem, asto zhotovovanch pro slavnostn pleitosti. 5 pracovnk se nachzelo ve studen kuchyni.
Administrativn kony, typu veker paprov agendy, objednvek, vydvn kolovch list, fakturace, pebrn denn trby, telefonnho servisu a dalch zleitost zajiovala pouze jedna dvka, jmnem Helga. Byla milek ns vech, v platonickm slova smyslu, velice kamardsk a mn osobn nkolikrt zachrnila od tkch problm. V nplni jej prce byla navc povinnost pipravit men srie zbo, kter si ped zavrac dobou objednaly markety kdy bylo zejm, e prodejn regl bude za chvli zt przdnotou, a e by se jet prodalo napklad 5 - 10 chleb, 30 kus peiva atd. Helga musela v tomto ppad zaevidovat objednvky, pipravit zbo, naloit si jej do dodvky, rozvst, vrtit se, vyloit pepravky, zaparkovat auto na stanoven msto. To u mezitm dvno odbila hodina jej pracovn doby, co nikterak nebyl dvod k oputn pracovit. Tak mohla uinit, a svoji nedokonenou prci dky rozvkm, dohotovila a teprve potom mohla jt dom.
ili u Mathesa byla jedna administrativn sla na takovto druh prce, kter zajiovala chod firmy o sto lidech!
- O tom se nikomu v esku ani nesn! -
Pan fov, mimochodem pohledn pan, se starala o repr a krom toho mla na starosti etnictv a mzdy.
f vlastnil krom rodinn firmy zaloen jeho praddem, nkolik aut, mal sportovn letadlo, kter bylo hangrovno na letiti ve Stockerau a zastval nkolik vznamnch funkc na mstn radnici. Tento lovk del jako k. Centrln provoz, tj. pekask a cukrsk vroba vetn prodejny a kavrny byl na jednom mst, kde mli Mathesovi zrove i bydlit. f se na pracoviti pohyboval vhradn v pekaskm boru. Krom organizanch pokyn vykonval i bnou prci, kdy zaskakoval v ppad aktuln poteby. Nkolikrt za den ns prbn seval, k emu mu byl npomocen mimodn hlasov fond. V rozsahu 14 dn, maximln t nedl, renovoval dosavadn chlebovou produkci, a to technologicky, chuov, tvarov, vzhledov. Vrobek byl dm na trh. Pokud byl dan, byl staen typ kterho tento prototyp pedstihnul. Pokud se neujal, laborovalo se dl. evem, buzerac, ale vlastnm pracovnm pkladem z ns vydmal i ty nejskrytj rezervy a zpsob prce vypadal jako frontln vlen atak.
Pracovalo se od pondl do soboty. Sobotn odpoledn a veern zakzky ( v malm rozsahu), vetn nedlnch, pipravoval f osobn.
Zd se to bt nelogick, ale podstata spovala ve velk konkurenci.
V osmitiscovm mst si konkurovalo pt (!) pekren. Krom toho tyto trn vody pravideln brzdil velk ralok Anker, co je nejvt vdesk, potamo rakousk pekrna. fova produkce byla v Korneuburgu nejvt a jeho chlb v obchodech nejdanj. Proto, aby se na tto pozici udrel nezbvalo mu nic jinho ne ns mydlit hlava, nehlava. Na dovolenou jezdil pouze na jeden tden, a spe to byl odpoinkov nik.
Nikdy nejel s manelkou, protoe musel bt nkdo ptomen, aby hldal manaft. I tak dokzal pracovn tm dret jm nasazen tempo asi tak 4 dny. Pot u bylo znt, e pvodn systm "roubk v stech a rychlost dvacet", zaal opadvat. Pan fov takovou autoritu a schopnost udret vysok nasazen nemla. Tohle ml ale f odpozorovan a vracel se vdy v optimln dobu.
Bt zamstnn krat dobu ne 5 rok a onemocnt, znamenalo pro dotynho konec. ( po pti letech u mu muselo bt placeno urit odstupn). Jednou zaspat, znamenalo si po probuzen sbalit fidltka a jt si hledat jinou prci.
f byl perfektn dirigent svho orchestru. Kdy vidl, e celkov vkon nkterho provozu se zvoluje, i v ppad obdren njak velk zakzky, vyvsil na vstupn dvee do firmy npis, e se pijme nov pracovn sla. Po peten jsme si vkldali pomysln roubk do st sami a rychlost jsme v pudu sebezchovy zvili nejmn na ptadvacet.
Bylo to tm, e v Rakousku u eskch hranic byla velk nezamstnanost a Rakuan si hledali prci v okol Vdn. Krom toho se rekrutovalo na trhu hodn uchaze z asijskch zem vetn obyvatel postkomunistickch zem.
Vykonval jsem prci "lieferanta", neboli rozvozce zbo, s tm, e jsem v ppad nutnosti byl nasazovn na ve potebn. Tm jsem u firmy obhal jaksi koleko, kdy jsem byl barmanem, pekaem i cukrem.
Vechny firmy musely mt navezeno potebn zbo do doby, ne se otevralo. Pijet nkam pozd bylo vyloueno. Rno jsme obdreli objednvkov list, zbo jsme si sami skldali do velkoobjemovch pepravek. K tomu nleely vrobky cukrsk a studen kuchyn. Za pesn poet jsme nesli osobn odpovdnost. Navelo se v brzkm rnu a tak jsme mvali od provozoven kl. Moje prvn treka byly Kaisermhlen na druhm konci Vdn. Pod plnm plynem jsem pdil jako o zvod, pod rizikem pokut, abych se vrtil vas a stihnul ve ostatn. Odbyt Mathesova zbo byl obrovsk a nkter obchody se v prbhu dne zavely tikrt, vjimen i vce. Do deseti hodin se provdla prce v bhu. Po dest svinm, ale u nim tempem a odpoledn provoz byl v poklidu.
Bylo ns celkem 6 lieferant a pracovalo se asi tak od 3 do 12 -13 hodin. Vjimku tvoil ptek nebo den ped njakm svtkem. A Rakuan jich maj poehnan. To se nastupovalo bu u v 1 hodinu rno, i ve 23 hodin v noci pedchozho dne. Na odpoledne zstvali u jen pouze dva rozvozci, kte pracovali podle poteby asi do 16-17 hodin. Tato smna byla tdenn. Rakout kolegov byli enat a nechtli odpoledn smny moc vykonvat. Mn, kter jsem v Korneuburgu bydlel, to nevadilo. Naopak. Byl jsem rd, e mohu vce pracovat, co se vrazn projevovalo na m vplatn psce. Kolegov proto odpoledn prce astokrt pesouvali na mne, a se to postupem doby stalo tm pravidlem. J tak tedy pracoval vtinou denn 13 -14 hodin. Mj ist msn zisk - jednalo se o dobu let 90 - 94, se pohyboval pes 20 000 ilink (smnn kurs 2.50 K). Pozor, e je o zisku, kter mn zstal po vech odvodech a zaplacen bytu. To byly v t dob velk penze, kter zastnily i zkladn plat eskch poslanc vetn premira. Ti m ale svou hlasovac aktivitou brzy dohonili a pedhonili.
- pokraovn pt -