Carmelo Sciampagna                                       Eliseo Tonti

Na našem portále jsme před několika lety představili modelářské umění švýcarského trojnásobného mistra světa Elisea Tontiho, jehož tvorba spočívala v osobitém projevu, stojícího jednou nohou ještě ve světě realismu, s nakročením nohy druhé do budoucna avangardního vkusu.
Tomuto tvůrčímu rozpětí časové dimenze dneška a zítřka, udělil švýcarský cukrářský mistr již před více než čtvrt stoletím název DEKOR 2000, ve víře přesahu jeho působnosti do třetího milénia.
Dnes již s jistotou lze říci, že jeho odhad byl správný, a že tato osobitá forma modelářského projevu vytvořila jeden z proudů cukrářského umění.
Shodou okolností jsem měl  možnost se s mistrem Tontim dvakrát setkat při jeho seminárním působení v Česku, a posléze takřka pravidelně při cukrářském veletrhu v Rimini, kde působil v odborné soutěžní komisi.
Je to již dva roky, co jeho přítomnost v prostorách největšího cukrářského svatostánku postrádám.
V roce letošním jsem měl možnost se s Tontim opětovně setkat.
Bohužel však nikoliv s jeho osobou, nýbrž s prací jeho následovníků, respektive s dílem mladého italského mistra Carmelo Sciampagna, který je italskou čokoládovo-modelářskou budoucí nadějí  cukrářské Itálie. Je to mladík s  pravidelnou účastí na světových vrcholových akcích a ve většině se zlatou žní úspěchů.
Troufám si tvrdit, že napříč tomu když Carmelo tvoří v "Dekórovém slohu", kdy lze hovořit vlastně o napodobování Tontiho projevu, že přesto se jedná o tvorbu osobitou, neboť výtvarný styl italského juniora je přesně  laděn ve shodné tónině samotného mistra Elisia Tontiho. Pro ilustraci bych použil přirovnání dvou francouzských šansoniérských hvězd Edith Piaf a Mireille Mathieu, kdy obě zpívaly podobným způsobem stejný žánr a přesto je každá jiná.
Nejinak lze posuzovat tvorbu Tontiho a Sciampagna. Ostatně shodnost projevu není ani předmětem úvahy.
Nebyla to pouze dekórová tvorba v provedení "Giovane Carmello", ale i předchozí setkání na různých soutěžích, kde Tontiho DEKOR 2 000 bývá přítomen.
Potěšitelné je to, že řemeslo, které se plným právem nazývá umělecké, si dokáže vytvořit prostor pro novotvar, který nejenomže přežije desítky roků, ale stává se aktivním evergreenem prostřednictvím o dvě generace mladších výtvarných cukrářů