�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Pùvod dortù

Autor: B.H.
Datum vyd�n�: 11.04.2002
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=92

Pùvod cukráøských dortù je velmi starý. Jejich vznik se datuje již ve støedovìku. Dnes máme mnoho rozlièných dortù, o jejichž pùvodu nejsou dochovány žádné písemné ani ústní zporávy.

fiogf49gjkf0d
Pùvod cukráøských dortù je velmi starý. Jejich vznik se datuje již ve støedovìku. Dnes máme mnoho rozlièných dortù, o jejichž pùvodu nejsou dochovány žádné písemné ani ústní zporávy. Ví se s urèitostí, že ve Francii v 16. století byly velice rozšíøené a oblíbené koláèe pod jménem "Tort", u nás nazývané "dort". V té dobì nechybìly nikde v zámožnìjších rodinách a Francouzi jich mìli prý 16 druhù.
Sacher dort pochází z Vídnì, a zhotovil jej cukráø z hotelu Sacher. Ve kterém roce to bylo, není nikde pøesnì doloženo. Sacher dort je èokoládový, z másla utøený jemný dort, který se plní malinovou nebo rybízovou zavaøeninou a potahuje se èokoládou. Ke každému kousku takového sacher dortu se velice dobøe hodí na talíøek ušlehaná smetana.
Punèový dort vznikl pravdìpodobnì v Rusku, a proto se také nìkdy nazývá ruský dort.
Drážïanské a berlínské dorty mají svùj pùvod v Nìmecku. Linecký dort pochází z hornorakouského mìsta Lince. Zde je datum vzniku znám a bylo to v roce 1823, a autorem byl cukráø Konrád Vogl, který mìl v malé ulièce v Linci svoji cukrárnu. Byl to majitel malé cukrárny, ale ve svém umìní byl neobyèejnì vynalézavý a podnikavý. Hledìl svým zákazníkùm udìlat vždy nìco nového, aby se jim zavdìèil. A tak pøi svém opakovaném cukráøském bádání vyrobil nový dort, který nazval Linzertorte (linecký dort).
Nejdøíve se musel spokojit s menším odbytem, ale po roce již vyrábìl dennì 50 i více kusù. Pozdìji rozšíøil svoji výrobu lineckých dortù ve velkém a dodával je všude, i svým konkurentùm cukráøùm a do bufetu na nádraží, odkud se rozšíøila jejich povìst do celého svìta.
Pozdìji, když se tajemství výroby lineckých dortù stalo všeobecnì známé, rozšíøila se jejich výroba i u jiných cukráøù po celém Rakousku a potom pøišla i do jiných zemí. Za svùj vynález získal Vogl veliké uznání i u druhých cukráøù. Za zásluhy a na poèest jeho osoby byla po nìj pojmenována jedna ulice v Linci. Vogelgasse je v hlavním mìstì Horního Rakouska dodnes.
Existuje ještì mnoho jiných dortù a rùzných cukrovinek, které mají své pojmenování zøejmì po svých výrobcích nebo nesou název místa svého pùvodu, ale nemáme o tom zachované ovìøené zprávy.
Zvyk svatebních a slavnostních dortù se vyvinul ze starých místních zvykù. V Nìmecku a v Anglii nabyl novou dobou na velkém významu. Stal se dokonce pøedmìtem hádání do budoucna. Do dortu se zapekl prsten a která dívka jej v dortu našla, mìla vstoupit do roka do manželského stavu. Nìkteøí cukráøi dosahovali svými dorty až mezinárodní povìsti, a byli povoláváni do ciziny, aby prokazovali své umìní. Co se týèe rozmìrù a nákladnosti, nebyly støedovìké dorty pøekonány. Záznamy praví, že v nìkterých vyrobených cukráøských kusech bylo místa i pro celou kapelu. Slavnostní dorty anglických a amerických boháèù bývaly pøekvapením po stránce umìlecké a vypracováním scén ze života oslavencù.

Vytisknuto dne 08.10.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku