fiogf49gjkf0d
Bhem kariry si vyslouil adu pezdvek: od "krle kypcho prku", pes "hlavnho evropskho vrobce pizzy" a po "nejvtho nmeckho pivovarnka". Vera Rudolf August Oetker, bval f koncernu Dr. Oetker, zemel.
Nmecko tak pilo o jednoho z nejvznamnjch podnikatel, kte v zemi psobili po druh svtov vlce.
Vnuk zakladatele potravinskho koncernu ze severonmeckho Bielefeldu vytvoil rodinn imprium, jeho nejvt pjmy nyn u neplynou jen z prodeje pudinkovho prku i pizzy. Pes 43 procent z celkovch treb skupiny ve vi sedmi miliard eur (194 miliard korun) pochzelo pedloni z rejdastv. Dalch dvacet procent pidala pivovarnick skupina, do kter pat napklad esk Krlovsk pivovar Kruovice.
Koncernu, kter dnes zamstnv tiadvacet tisc lid, pat tak banka, pojiovna, chemick tovrna, luxusn hotely i podniky vyrbjc lihoviny a sekty.
Majetek rodiny, jej jmno zn osmadevadest procent Nmc, se podle agentury AP odhaduje na 4,2 miliardy eur (116 miliard korun). Koeny impria pitom podle rodinn legendy sahaj do roku 1891, kdy lkrnk August Oetker dajn vyvinul kypc prek.
Nkte historici ale zastvaj nzor, e recept dostal od svch pbuznch ve Spojench sttech, kde se kypc prek ji bn prodval. A u tak i onak, dleit pro rozmach podnikn byl npad, rozdlit prek na men balen po dvaceti gramech, kter vystaila pesn na pl kila mouky.
Cena ve vi deseti fenik se pitom zkaznkm zdla nzk a koncern na n naopak ml vysokou mari.
Do veden za vlky
Rudolf-August Oetker musel zodpovdnost za veden firmy pevzt v roce 1944, jeliko jeho matka a jej druh manel Richard Kaselowsky zemeli pi nletu. Tehdy bylo Oetkerovi pouhch 28 let.
Vrn svmu mottu "lovk by neml klst vechna vejce do jednoho koe", se od potku snail aktivity firmy rozit. Prostedky na to ml, spolenost byla dky povlenmu blahobytu a hladu po zbo v rozmachu.
Oetker nejdve zaal obchodovat se zmrazenm zbom a zmrzlinou, brzy se rozhodl investovat i do lod. "Byl pesvden o tom, e lod maj do budoucna potencil rst," vzpomn jeho syn August Oetker, kter veden koncernu pevzal ji v roce 1981.
Rudolf-August Oetker od t doby pracoval v dozor rad spolenosti, odkud se ale nadle aktivn podlel na fungovn firmy. V roce 2002 pak velkou st svho jmn pevedl na sv dti.
Jeho soukrom ivot naopak vdy spn nebyl. Otec Rudolf zemel ji pl roku ped jeho narozenm pi bitv u Verdunu, na vchov dtte se proto do znan mry podlela i psn babika Caroline. Smutn moment v ivot Oetkera byl tak nos jeho syna Richarda v prosinci 1976, kter byl tce zrann a proputn a po zaplacen 21 milin marek.
Temnm obdobm ve firemn i soukrom historii rodiny pak byla druh svtov vlka. Nevlastn otec Oetkera, Kaselowsky, je toti nadenm pznivcem nacistickho reimu a lenem takzvan skupiny ptel Himmlera.
eten i mecenstv
Psn hldan dtstv se projevilo tak do pozdjho postoje Oetkera, kter byl znm svou etivost a jistm puritnstvm, co poctilo i jeho osm dt ze t manelstv.
"Dlouh lta jsme mli vdaje jen ve vi naich soukromch dan. To znamenalo, e jsme sice byli zmon, ale nelikvidn," stoval si jednou Handelsblattu syn August.
Dodnes se navc ve firm napklad nepovauje za vhodn, aby vedouc manaer ml vce ne dva tdny dovolen ron.
Tento charakterov rys se podle denku Handelsblatt trochu pozmnil a po svatb s jeho tet manelkou Mariannou v roce 1963. Tm o dvacet let mlad dcera podnikatele z Mnichova se sice s spornost velkho prmyslnka smila, jeho pokus o to, omezit jej vdaje na obleen, ale nevyel.
Pozdji Oetker vystupoval tak jako mecen, Bielefeldu vnoval umleckou s a v roce 1999 zaloil nadaci na podporu umn, kultury, pamtek a vdy. Ze svho majetku si dopl tak jeden drah konek - sm toti rd sbral dla starch mistr.