�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Registraèní pokladny: rok oddychu

Autor: Jana Havligerová
Datum vyd�n�: 25.10.2006
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=896

Mnoho podnikatelù si zøejmì oddychne. Nutnost zakoupit si registraèní pokladnu se zatím o rok odkládá. Navíc povinnost používat pokladny s fiskální pamìtí v každém obchodì a restauraci zøejmì padne úplnì.

fiogf49gjkf0d

Mnoho podnikatelù si zøejmì oddychne. Nutnost zakoupit si registraèní pokladnu se zatím o rok odkládá. Navíc povinnost používat pokladny s fiskální pamìtí v každém obchodì a restauraci zøejmì padne úplnì. Teï už to tvrdí i sociální demokraté, pro které právì tyto kasy byly vlajkovou lodí boje proti šedé ekonomice.
Drobní podnikatelé, kteøí vyèkávali a dosud si registraèní pokladnu nepoøídili, vydìlají. Naopak firmy, které pokladny prodávají, pøicházejí o byznys za zhruba ètyøi miliardy korun.
Od vèerejška tedy platí, že podnikatelé mají povinnost zavést registraèní pokladny až od 1. ledna 2008. Novelou zákona se ještì bude zabývat Senát, ten však slíbil urychlené projednání návrhu. A senátoøi proti nìmu nebudou nic namítat. V horní parlamentní komoøe dosud pøevládal názor, že registraèní pokladny jsou zbyteèné. Pøedlohu musí podepsat i prezident republiky.
Politici nyní mají rok na to, aby se rozmysleli, jestli v Èesku registraèní pokladny mají být zavedeny, èi ne. ODS trvá na tom, že nikoliv a otáèí už i ÈSSD.
Ostatnì, už pod návrh pro odložení povinnosti zavést pokladny s fiskální pamìtí, který vèera schválil parlament, se kromì ministra prùmyslu a obchodu Martina Øímana (ODS) podepsali i pøedstavitelé všech dalších parlamentních stran s výjimkou komunistù. Mimo jiné též pøedseda ÈSSD Jiøí Paroubek, tehdejší šéf lidovcù Miroslav Kalousek a pøedseda Strany zelených Martin Bursík.
Spolu s Paroubkem podepsal za sociální demokracii text návrhu také pøedseda snìmovny Miloslav Vlèek a jeho pøedchùdce, rovnìž sociální demokrat, Lubomír Zaorálek.
Zástupci podnikatelù mají narozdíl od politikù úplnì jasno už nyní. Zavedení registraèních pokladen by podle nich pøedevším pro drobné podnikatele znamenalo zbyteènì vynaložené náklady a v boji proti šedé ekonomice by nepøineslo vùbec nic. K tomuto argumentu však sociální demokraté byli léta hluší - zavedení pokladen se snažili prosadit už od roku 1996. Nakonec se jim to povedlo až vloni.
"Byla to politická záležitost, já jsem byl vždy proti," øíká však bývalý ministr prùmyslu a obchodu Milan Urban.
Na zavedení pokladen se sociální demokraté v minulém volebním období dohodli s lidovci a unionisty.
"Zákon vznikl jako kompromis mezi køes�anskými a sociálními demokraty. Slíbili jsme, že pokladny podpoøíme výmìnou za závazek, že ÈSSD s komunisty neprohlasují zákon o plošných majetkových pøiznáních," obhajuje postup lidovcù Kalousek.
Bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka oèekával ze zavedení pokladen roèní daòový výnos asi miliardu korun. Daòové úniky zpùsobené šedou ekonomikou se pøitom odhadují asi na devadesát miliard korun roènì.
Sobotka chtìl podnikatele pøimìt k poøízení pokladen dokonce daòovou pobídkou. Ministerstvo financí proto navrhlo, aby si podnikatelé mohli odeèíst z daní náklady na poøízení pokladen, odhadem od deseti tisíc korun výše.
Ani to však s podnikateli nepohnulo - slevu na daních považovali za pøíliš slabou náplast. Registraèní pokladny si nepoøizovali a vyèkávali.
Pro firmy dodávající registraèní pokladny, jako jsou napøíklad Consulta Bürotechnik, System Commerce èi AT Computers, znamenal zámìr ÈSSD byznys za ètyøi miliardy korun.
Firmy se pøedzásobily, investovaly do reklamy, ale dosud prodaly tisícovce podnikatelù jen asi pìt tisíc pokladen za pøibližnì sto miliónù korun. "Byznys jsme rozjeli prakticky na objednávku vlády a politici nás teï podrazili, " uvedl prodejce, který nechce být jmenován.

Likvidace živnostníkù, nebo naopak ulehèení práce. Tak rozdílný pøístup mají podnikatelé k zavedení registraèních pokladen. Stejné jsou i postoje k odložení platnosti zákona: nìkomu vadí, jinému ne.
Spolumajitel plzeòské pivnice U šenku František Cypris si už døíve koupil pokladnu za 14 tisíc korun. Aby vyhovìl zákonu, musel by koupit jinou, s fiskální pamìtí. Ta stojí nejménì patnáct tisíc. "Pokud bychom museli splnit všechny nesmysly, které se v zákonech týkají malých podnikatelù, byla by to naše poprava. Nákup drahých pokladen mùže být tìžkou ranou," øíká Cypris. Zákon je podle nìj tøeba úplnì zrušit, odložit jeho platnost nestaèí.
Vìtšina živnostníkù, kterých by se zákon týkal, se ale neukvapila. "Èekal jsem, jak dopadnou volby na jaøe. A teï do poslední chvíle jsem vìøil, že to musí zrušit nebo odložit," potvrzuje napøíklad Miloslav Kubík, vedoucí maloobchodu øetìzce železáøského zboží firmy Mat. Firma má osm prodejen a zamìstnává na 160 lidí. Potøebovala by patnáct registraèních pokladen, což je investice pøevyšující 220 tisíc korun.
Zato restauratér Vladimír Matoušek, provozující èeskobudìjovickou restauraci Paluba, na registraèní pokladnu nedá dopustit. Vlastní ji už nìkolik let a nikdo ho k tomu nenutil. "Je to výborná vìc. Pro provoz ideální. Když mìní èíšníci smìny, odpadají tøeba inventury," vysvìtluje. Registraèní pokladny mají podle nìj víc výhod než nevýhod. "Rozhodnì jsou lepší než úètenky," øíká podnikatel. Zbavovat se jí proto v žádném pøípadì nehodlá. Nejvìtší problém? Když dojdou o pùlnoci pásky nebo do ní nìkterý ze štamgastù nalije pivo...
Pro zavedení registraèních pokladen je i podnikatel Pavel Trejbal, vlastnící velkou úklidovou firmu. "Má je každý kultivovaný stát. Když na nì rezignuje, hrozí, že se všechno prostì rozkrade," øíká.
Rozèarování ovšem neskrývá šéf Spotøebního družstva Jednota Èeské Budìjovice Jaroslav Froulík. Jednota už totiž koupila sto registraèních pokladen s fiskální pamìtí do všech svých prodejen - a teï jí možná budou k nièemu. "My je nepotøebujeme. Potøebuje je správce danì a stát," uvedl Froulík. Nebýt zákona, mohla podle nìj Jednota vynaložit èas a peníze na nìco užiteènìjšího.

zdroj: ihned


Vytisknuto dne 02.10.2026 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku