�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Unie bojuje s pli drahm cukrem

Autor: Martin Mak
Datum vyd�n�: 28.09.2006
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=878

Nejistota pro zemdlce, ni zisk pro cukrovarnky - ale velk nadje pro daov poplatnky. Takov budou hlavn dopady reformy trhu s cukrem, j zavrila Evropsk komise.

fiogf49gjkf0d

Nejistota pro zemdlce, ni zisk pro cukrovarnky - ale velk nadje pro daov poplatnky. Takov budou hlavn dopady reformy trhu s cukrem, j zavrila Evropsk komise.
Snenm takzvanch vrobnch kvt vak unie nejen zavrila samotnou cukern reformu, ale dala najevo, e ledy se zaaly hbat v cel agrrn politice. Uml udrovn nadprodukce ron stoj Brusel kolem padesti miliard eur. Dal miliardy plat stty z nrodnch zdroj. Cukern reforma je prvnm zvanm krokem k snen tchto vdaj a oteven trhu. et zemdlci by pitom nemuseli prodlat.

Trojnsobn cena
Zmna trhu s cukrem spov ve tech bodech: snen ceny cukru a epy, oteven trhu unie pro dovozce cukru z nejchudch zem svta a ve snen vrobnch kvt.
Brusel k tomu pimla Svtov obchodn organizace WTO. Unie dosud chrn pstitele a cukrovarnky takovm clem, e cukr je tu tikrt dra ne na svtovm trhu. A krom toho jet dotuje export pebytk cukru na zahranin trhy, a kaz tm ceny ve svt.
Na loskch jednnch WTO evropt diplomat u pozice neuhjili. Od letonho podzimu tak mus ceny cukru v unii zat klesat. Bhem ty let to bude o 36 procent. O tyicet procent klesne i cena cukrovky.
Od roku 2009 Evropa mus umonit padestce nejchudch zej svta, aby na jej trh mohly cukr dovet. Zrove u od letoka lensk zem unie maj ni vrobn kvty. Kvta povoluje cukrovarm vyrobit tolik produkce, kolik se j spotebuje na evropskm trhu a na kolik sta Bruselu dotace na export pebytk. Prv dky kvtm a dovoznm clm dr cel systm vroby trojnsobn drahho cukru zatm pohromad.
Tuzemskm rolnkm klesne kvta z dosavadnch 455 tisc tun na zhruba 411 tisc. esk agrrn diplomacie celkem uspla, jin zem postihly vt krty. Cel unie bude vyrbt o dva a pl milinu tun cukru za rok mn. Dosud produkovala 17,5 milinu tun.
Tuzemt rolnci a cukrovarnci samozejm nad reformou nejsaj. Ale i pedseda Cukrovarnickho spolku Oldich Reinberger pipout, e anci na peit maj slibnou.

ance pro esk rolnky
Konenm clem reformy je toti vytvoen trnho prosted - msto kvt, ochrany trhu a zaruenho zisku. Pak se bude pstovat cukrovka tam, kde je to nejvnosnj. A peij ty cukrovary, kter budou nejefektivnj. A prv domc zemdlci umj dky prodnm podmnkm a velkovrob cukrovku dlat kvalitn a levn. Budou mt anci to ukzat.
V jim i cukrovarnci. Tuzemsk trh toti ovldaj zahranin spolenosti - francouzsk Tereos, rakousk Agrana i britsko-francouzsk Eastern Sugar. Ptomnost tchto vznamnch evropskch firem potvrzuje, e domc rolnci maj anci do budoucna.
Ostatn unie reformu podnikatelm zpjemn. Propad pjm kvli snen cen uhrad rolnkm ze dvou tetin. Cukrovary, kter skon, dostanou tak tdr odstupn.
Podle karohld je to typick ukzka toho, e Brusel agrrn reformu nemysl moc vn. Ale je dost dobe mon, e "pislazuje" cukern reformu podnikatelm zcela zmrn. Po cukru toti chyst i otevrn trhu se zeleninou a vnem. A zan dokonce diskutovat o budoucnosti hlavnch pil agrrn politiky: mlnch kvtch a sttnm vkupu obil.

zdroj: ihned


Vytisknuto dne 20.05.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku