�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Chvla okoldy

Autor: Libor evk /IN
Datum vyd�n�: 27.09.2006
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=877

Ochutnal ji snad kad, ale ne vdy byla skuten kvalitn a opravdov. Historie okoldy je pomrn dlouh a sah do doby ped objevenm Ameriky.
okolda je pro ns tak samozejmou pochoutkou, jako by se v naich koninch pipravovala odnepamti.

fiogf49gjkf0d

Ochutnal ji snad kad, ale ne vdy byla skuten kvalitn a opravdov. Historie okoldy je pomrn dlouh a sah do doby ped objevenm Ameriky.
okolda je pro ns tak samozejmou pochoutkou, jako by se v naich koninch pipravovala odnepamti. Pitom jej historie nen zase a tak dlouh a cesta z krlovskch stol k masov konzumaci byla dost sloit. Zkladem pro ppravu prav okoldy jsou toti kakaov boby. A aby se dostaly do Evropy, museli naped Evropan objevit Ameriku. V tomto ppad jej jin st. Odtud koneckonc pochzej i star znm brambory.

Od bobu k tabulce
Pravlast kakaovnku jsou tropick detn pralesy v povod Amazonky a Orinoka. Prvn zmnky o vyuit plod divoce rostoucch kakaovnk pochzej z dob Olmk asi 1500 let ped nam letopotem. Pipravovali z rozdrcench kakaovch bob a rznch psad povzbuzujc a liv npoje. Olmky vystdali Mayov a pevzali jejich zlibu v drcench kakaovch bobech, kter povaovali za potravu boh. V tom pokraovali i Aztkov, kte mimo jin zavedli placen dan - v kakaovch bobech a kakaovnk zaali pstovat na plantch. Jeden otrok byl v t dob za pouhch 100 kakaovch bob.
Prvn pivezl kakaov boby do Evropy Krytof Kolumbus. Kdy z nich ale nechal pipravit siln npoj pro panlskho krle Ferdinanda neuspl, krli kakao nechutnalo. Bylo moc hok. To Hernando Cortz byl chytej, protoe do kakaa pidal cukr a krli Karlu V. npoj zachutnal. Evropsk lechta se tak postupn seznamovala s okoldou. panl tak byli prvn, kdo v Evrop zaal kakaov boby zpracovvat.



Z plante do staniolu

Postupn se kakaovnkov plante rozily i mimo zem Jin a Stedn Ameriky. Dnes jsou v rznch zemch rovnkov Afriky, v Indonsii a Malajsii. Plody vyrstaj pmo z kmene nebo na silnch vtvch a jsou a 30 centimetr velk a maj podobu ragbyovho me. Obsahuj duinu s blmi boby. Ty se nechvaj rozkvasit a potom se su. Suen se potom ve zpracovatelskch zvodech, stejn jako kvov zrna, pra a odstran se z nich slupka. Nsleduje mlet a lisovn kakaovho msla. Nakonec se kakaov hmota mele na jemnou pastu a do t se pidvaj rzn ingredience. Co jet nen zdaleka konec celho procesu. Aby byla okolda sametov hladk, mus se hmota konovat. V ndob jezd nejmn 12 hodin vlec, kter zjemuje jej strukturu. Jeden z nejlepch vrobc okoldy - francouzsk firma Valrhona konuje a ti dny. Potom se hmota zaheje na 50 stup, ochlad na 30 a formuje do znmch tabulek i jinch tvar.
Tak jako ve vem danm i pi vrob okoldy se id rznmi psadami a msto drahch kakaovch bob se pidvaj nhraky. Proto ne ve, co se za okoldu vydv, j opravdu je. A jak se pozn ta opravdu prav a prvotdn? Na to odpovd francouzsk chocolatir Bernard Dufoaux, kter ji dl ji 40 let.
"Povrch mus bt ziv hladk a celistv, mus mt tepl, sametov odstn, silnou a mocnou vni bez agresivity a nznaku nasldlosti. Pi ochutnn mus mt jemnou strukturu, dlouhotrvajc doznvn a harmonickou kombinaci hokosti, cukr a vn. Zrukou kvality je vbr tch nejlepch surovin. J pouvm vhradn boby Criollo, kter pochzej ze Stedn Ameriky - z Venezuely, Ekvdoru a Karibiku. Boby z Afriky maj nakyslou chu a mus se do nich pidvat vce cukru. Pochopiteln mus bt tak sprvn upraen."
Jedna z nejlepch svtovch okoldoven, firma Valrhona, sdlc ve vnorodm dol Rhny, dl dokonce odrdov okoldy stejn jako vinai odrdov vna. Ostatn speciln okoldy se dnes podvaj i k vnm. Teba k aperitivu okolda se zzvorem, ervenm pepem, s tandori nebo muktovm okem. Misti kuchai navc dok vyarovat s okoldou nejenom nejrznj dezerty, ale i masit jdla, kde se ndhern snoub jej hokosladk chu s chut masitho pokrmu.

Mezinrodn okoldov festival
Milovnci a znalci okoldy maj ve svch kalendch zatren termn od 7. do 12. listopadu s poznmkou bidos, Portugalsko. V malebnm historickm krlovskm portugalskm mst bidos se toti v t dob kon Mezinrodn okoldov festival. Ji tradin sem pijedou z celho svta nejlep profesionlov z oblasti okoldovho kulinstv, aby pedvedli sv umn porot i divkm. Jde o nejvt svtek okoldy na svt, kde lze zhldnout i ochutnat skuten mistrovsk vtvory.
Zastnit soutnho kln se mohou i amati. Ty bude v jnu hodnotit mezinrodn porota na zklad zaslanch receptur. Podmnkou je, e hlavn surovinou pro ppravu soutn lahdky je okolda a pprava nesm trvat dle ne dv hodiny. Porota vybere deset nejlepch recept a autory pozve do bidosu, aby recept pedvedli v praxi. Podrobnosti o souti a Mezinrodnm okoldovm festivalu najdete na
www.festivalchocolate.cm-obidos.pt

okolda jako afrodiziakum
eny milujc okoldu maj argument k obhajob svho mlsounstv. Podle vzkumu sexuolog z Milna je okolda velice inn afrodiziakum. Zvyuje chu na sex i schopnost doshnout orgasmu. Psob vak pouze na eny. Alespo z poloviny se tak prokzalo letit tvrzen o pznivch incch okoldy na lidskou sexualitu. Ostatn u Casanova okoldu doporuoval jako afrodiziakum milence francouzskho krle Ludvka XV. madame du Barry.
okolda obsahuje ltky stimulujci a posilujc organismus: teobromin, kofein, fenyletylamin, tyremine serotionine. A dle draslk, hok, fosfor, vpnk, sodk, elezo a vitamny A1, B1, B2, D a E.


Vytisknuto dne 22.04.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku