�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Masopustn koblihy

Autor: Ji ez z Vtrnku
Datum vyd�n�: 02.03.2006
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=807

Masopust je lidov tradice v podob tdennch oslav, majc svj vrchol v ternm dni ped Popelen stedou. To je den, kter je pro vc vstupem do obdob 40 dennho pstu pe liturgickmi oslavami Velikonoc.

fiogf49gjkf0d

motto:..." j koblek, koblek,
na msle smaen,
za oknkem chlazen,
mamince jsem utekl,
tatnkovi jsem utekl,
a tob taky uteu ...!"

Masopust je lidov tradice  v podob tdennch  oslav,  majc svj vrchol v ternm dni ped Popelen stedou. To je den, kter je pro vc  vstupem do obdob 40 dennho pstu ped liturgickmi oslavami Velikonoc.
Masopust nem pevn kalendn termn, nebo je prostednictvm Popelen stedy vzn  na den Velikonoc, kter t nemaj pevn zakotven v kalendn chronologii.
Pst pikazuje v tomto obdob omezen v jdle, kdy je povolen pjem potravy pouze jednou za den se striktnm vymezenm masa.
V tto dob v nkterch krajch eska - a z m osobn zkuenosti zejmna  v Rakousku - se tomuto svtku pikld velk vznam a je pedmtem celodennho karnevalovho vesel. M tm ptilet zahranin psoben v popevratovm obdob, se odehrvalo ve firm Mathes v Korneuburgu v komplexu pekrna-cukrrna, kavrna s vce ne 100 zamstnanci. Rodinn podnik se vyznaoval  rozvtvenou adou fililek v rozsahu asi 40 km vetn Vdn. Pozoruhodnost v zen provozu byla elov skutenost - na esk pomry nepedstaviteln -, e vekerou administrativu vykonvala pouze jedna mlad ena, kter byla navc pracovn vzna na dal mimoadministrativn povinnosti. (Report o firm Mathes se nachz v ppravnm obdob).
V Rakousku se masopust nazv Fasching  a tato oslava v tamnjm prosted je spojena s makarnm djem, kdy lid v maskch i karnevalovm nalen a obleen chod i do prce, kter nesm bt v dnm ppad zanedbna.
U firmy Mathes  se faingov obdob promnilo ve "vrobn turm", jen produkoval ji od plnoci tuny masopustnch koblih, neboli "Faschigkrapfen", je se nakupovaly pro svoji vytbenou chu po mnoha kusech.
J si dovolm vm pedloit jeden z recept na masopustn koblihy vyrbn v korneuburgsk firm Mathes.

Masopustn koblihy
1kg mouky (v Rakousku se ve vtin pouv jeden druh mouky, jej struktue se bl nae polohrub), 8 dkg drod, 12 dkg cukru, 16 dkg msla, 8 loutk, 1 cel vejce, 0.5 l mlka, citronov kra, trochu mlet vanilky, sl, rum.

Dle fovch slov lze ci, e surovinov pomry nejsou a tak rozhodujcm initelem kvality a drobn gramov odchylky dle vaich poznatk nejsou na zvadu. Tento recept vs nehodl pomrov svzat, ale poradit- dle slov velkho fa Heinze Mathesa - zle hlavn na na postupu pi zpracovn, kynut a kvalit mouky. Onu zmnnou polohrubou zkuste experimentln zamnit i s jinm druhem.

ili onmi hlavnmi faktory dobr koblihy jsou:
- kvalitn mouka
- tepl mstnost
- optimln pomr msla a cukru
- kvalitn vypracovn tsta
- sprvn kynut

Podstatou  dosaen dobrho vsledku je proces kynut, kdy nesmte nechat tsto pekynout a oschnout. Tsto nesm bt pli tuh a  ani pli dk. Ve vaem odhadu optimlnho zpracovn tsta je skryta vce jak polovina spchu kvality chutn koblihy!
Jak je to s rumem? Pardon, v naem ppad dle smrnic EU s "tuzemkem"? Samozejm tato charakteristick pchu by nemla chybt, ale nen pokad nutnost. Rum (budu i nadle pouvat klasickho nzvu) je nejenom aromatem, ale t i stimultorem pro tzv. "pit omastku". Tento proces bv ale z vt sti ovlivovn prv zdraznnm sprvnm kynutm. Pokud udlte v tto procedue chybu, pak u vm nepome ani svcen voda, nato rum, proto opakuji jet jednou, dobr propracovn a kynut je onou sprvnou recepturou na kvalitn koblihy.
Zpsob smaen, v nm u dvno nepouvme mslo, jak z n ve verovanm dtskm mottu v vodu lnku, nbr olej  a npl (marmelda, okolda puding atd.) je mon provdt podle vaich zkuenost a monost. U Mathesa se koblihy plnily merukovou marmeldou a po smaen prostednictvm plncho zazen.

Dobou chu vm peje Ji ez z Vtrnku, kter poskytnut rady nem ze sv hlavy, ale od svho bvalho fa pan Mathesa ze stejnojmenn pekrny- cukrrny-kavrny v dolnorakouskm Korneuburgu.


Vytisknuto dne 15.06.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku