Po dvou letech jsem zavítala na soutěžní výstavu Gastro Hradec, a protože zde bylo opravdu hodně absolventů Kurzů umělecké cukrařiny Mirky Slavíkové, tudíž i hodně dotazů, jsem všem slíbila, že si komplexní můj náhled na soutěž přečtou.
Především musím předeslat, že jakékoliv hodnocení soutěží v „eatible art“ /jedlé umění/ je subjektivní, pouze by mělo být podloženo trendy v surovinách, designem a určitými pravidly kombinací. Tak i já mám svůj názor na exponáty, který nemusí být akceptován.
Takže bych chtěla zdůraznit, že je naprosto nepřípustná kombinace karamelu v jakékoliv podobě s čokoládou – myšleny dekorační pasáže díla. Karamelové ozdoby na dort jsou co nejmenší a nejkřehčí, nesmíme opomíjet užitnost díla. Pak také čokoláda je „teplá“ a karamel je „studený“. Ano,  je módní použití karamelu jako podložku /talíř, tác/, pak je to o něčem jiném.

Dekorace mají mít svůj smysl, vyjádření, sklad. Pokud použiji ozdobu v kombinaci plastický modelovací cukr a karamel, pak je pěkný „rozstřel odjinud“ barevně i surovinou /třeba linka z nakrájené pistácie či filigrán z glazury/ a nebo zachovat jemnost.

Současné jedlé umění již nemá velkou propast mezi skutečným výtvarnem a gastronomií. Můj designový úspěch je nejen vlastní fantasií, ale i častými návštěvami výstav výtvarníků. Jednoduchá, nedbalá elegance je půvabná, a podotýkám, že vůbec ne jednoduchá na přípravu.
Velmi rušivým elementem na výstavě bylo pro mé oko aranžování výrobků, v záplavě barev a pestrosti se totiž vytrácí vlastní práce, což je obrovská škoda. Ale věřte, že pořád platí „méně je někdy více“. Módní směr v aranžování je převážně bílý, ale hlavně rovný styling, více geometrie. Myslím, že pokud projevíte zájem, si můžeme udělat jeden aranžérský, výstavní den.

Pokud je mi dovoleno, pak bych velmi ráda projevila svoji radost se slečnou Hadnagyovou Ivetou, ve své práci předčila svoji kolegyni, a tak jsem na ni velmi pyšná. Vždy mám neskrývanou radost u mladých talentů. Její práce byla vzdušná, křehká a dort byl uměleckým propracovaným dílkem. Blahopřeji Vám, Ivetko!!! Samozřejmě, že vůbec bylo na výstavě  dosti skvostů, Motýlí žena byla v pravdě avantgardní dílo. Nicméně práce Ivetky byla obšírná, jen malá poznámka, poněkud se vysmeklo z rukou aranžování na stole.
Milí moji, nebojte se experimentovat, ponechejte tvořit Vaše studenty – jsou nezatížení praxí a mívají vskutku úžasné nápady a kuráž. A také není účelem naplnit porotců představy o tom, že pokud je módní karamel, tak ho musíme použít i za tu cenu, že ještě nejsme zruční v technice. Dokonalá a čistá práce by měla být hlavním bodem v ocenění.
Zde se mi chce zmínit SOU Vsetín, který má s úžasným citem zvládnutý plastický modelovací cukr. Rajhradští se rádi presentují s modelovací griliáží, jen je třeba ji mít tenčí a pozor na aranžování květin na exponátech.

U restauračních desertů je velmi široké pole působnosti, neboť zásady restauračních desertů jsou jasné a stačí jen dodržet pravidlo „tří“ – tři základní elementy. Současná módní novinka je „crescendo“ – čtyři sousta, což je všeobecně daná velikost restauračního desertu. A ve skleničkách – obdoba „fingerfoods“.  

Dovoluji si poukázat na práci pana cukráře z Hiltonu, zde bylo několik stylů a poněkud méně ladily dohromady, také je zde stagnace ve výtvarném ztvárnění – chtělo by to něco nového – to je mé vidění, ovšem onen dort byl velmi půvabný. Jenže velký, již na Olympiádě IKA jsme si mohli povšimnout, že je presentace dortů ve velikosti batulů. Přesto byla jeho presentace ukázkou novějšího stylu. Přesto svoji disciplinu naplnil, ba použil své půvabné povolání k dekoraci expozice. Pak už je to jen na výtvarném vnímání porodců.
Ano, prosím pozor, stagnaci v nápaditosti pozoruji i u některých škol.

Neposledně, karamelová odvaha Eleny Shramkové je obdivuhodná, ale jak bylo řečeno – karamel je křehký, dojem skla. Zde nebyla presentována tak čistá práce, květy a lístky byly velmi hrubé. Shodou náhod mám s čím srovnávat – byla jsem na světovém šampionátu v karamelu v Lyonu – Sirha salon /a zde byla i soutěž Bocuse d´Or/. Neskutečně čistá a křehká díla cukrářských sklářů.
Chceme-li být nejlepší, musíme vidět vše. A my na to máme být nejlepší! Máme zde skvělé odborníky a i mezi těmi „našimi sladkými pulci“ se rodí hvězdičky. Nezavírejme oči, netajme zkušenosti – někdy tajíme zbytečně – jedině komunikací a výměnou informací máme šanci jít dopředu.
Jste úžasní už jen proto, že jste tam byli a věnovali čas svému řemeslu navíc! Díky!!!
A nezapomeňte, že mě máte a že se můžete na mě kdykoliv obrátit, jsem Vám k dispozici.

Sladké umění je lásky hlazení!

Vaše Mirka Slavíková
Professeur en sucre d´Art