�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Kde se zaala povat kva

Autor: J.P.Vtrnk
Datum vyd�n�: 19.05.2003
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=427

Pravlast kvovnku arabskho je Afrika a to jin Etiopie - dve Habe -, kde se t zaalo praktikovat pit ern kvy. Od Habean pevzali kvovnk Arabov a Peran.

fiogf49gjkf0d

Pravlast kvovnku arabskho je Afrika a to jin Etiopie - dve Habe -, kde se t zaalo praktikovat pit ern kvy. Od Habean pevzali kvovnk Arabov a Peran. Koncem patnctho stolet se pila ern kva v zpadn Arbii. Pes Arbii se konzumace rozila do Caihradu.

Poslze se zaal kvovnk clen pstovat v Liberii a na Madagaskaru, v Asii, Pedn Indii, Jv a Filipnch.

Teprve v druh polovin 18. stol. bylo pstovn kvy zavedeno do Brazlie, kter se poslze stala nejvtm svtovm producentem tto ern komodity.

Kvovnk kvete a plod a kdy je nkolik let star. Ponvad kvete a plod po cel rok, je zrn plod nestejn, a tak na jednom stromku nalezneme najednou plody zral - fialov. erven, lut, zelen a souasn i kvty. Plody se sklzej tikrt do roka. Druh sklize dv plod nejvce a tak nejlep jakosti. Jedin stromek d ron asi dva kilogramy ist prodejn kvy. Roste-li vak v dobr pd, dv sklize dvojnsobnou. Nejvce plod kee 7- a 12let, a po 20 - 30 letech pestanou plodit a vykopvaj se.

Zrna kvy obsahuj kofein, kter zvyuje nervovou innost.


Vytisknuto dne 28.09.2023 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku