�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


PERNKOV KRLOVNA 2003

Autor: J.P.Vtrnk
Datum vyd�n�: 09.05.2003
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=423

Pernkovm expontm a vrobkm veho druhu tto specifick pochutiny dominovala volba Krlovny pernku, kterou osobn dekoroval premir esk republiky Vladimr pidla.

fiogf49gjkf0d


Tet repete mly pardubick Slavnosti pernku, a to v den sttnho svtku 8. kvtna v prostorch pardubickho zmku.
Pernkovm expontm a vrobkm veho druhu tto specifick pochutiny dominovala volba Krlovny pernku, kterou osobn korunoval premir esk republiky Vladimr pidla.

Kdy pernk, tak v Pardubicch, a kdy v Pardubicch, tak na zmku, jen vkusn dekoroval  a zrove podtrhoval dobov pvod pernksk potraviny.  To zejm bylo nmtem vah pardubickch organiztor akce Slavnosti pernku konan ve dvou dnech, kdy po celkovou dobu estncti hodin kypla proudem rznorodost program  s rozmanitou klou tmat kulturnho, potravinskho i politickho zamen.
Prvn sti stedenho dne dominoval pohdkov kaprek z pernkov chaloupky, kter se vystdal s pardubickou folkovou skupinou Non Cua Canto, jen penesla  nvtvnky do dlav renesance a charakteristickho irskho folku.
Pod roukou podveera pi posezen u kulatho stolu se uskutenilo setkn pernk s odbornky na tma potravinsk legislativa EU.

tvrten finlov den pernkovch slavnost zahjil dopoledn budek Pardubickch pozounr, jejich slavnostn fanfru na pernkovou du vystdal folklorn soubor Pernek. A pernk se na pardubickch slavnostech sklooval ve vech pdech a tentokrt jeho romantick pchu klokotala v hrdlech Pernkovch slavk ve spoluprci se skupinou Maruiny jahody.
K podupvn nohou do taktu pimla svoji znost pardubick dechovka Perntejnka, kter poslze pedala taktovku tanen countryov skupin Ryengle, jej prriovou uvolnnost stdala noblesa pohyb tanen skupiny standardnch latinsko-americkch tanc TK Life.

 

zA kdy pernk, tak neme samozejm chybt to, co jej asi nejvce zpropagovalo, pinejmenm u nstupnck jedlck generace, a to je pohdka  o Pernkov chaloupce s hlavnmi prominenty Jenkem a Maenkou s protihrem Babou Jagou.
Poadatel toto tma rozili o masov nmt, kdy hlavn akti populrn pohdky tentokrt nevystupovali slov, ale jejich ady rozily vechy ptomn Maenky a Jenkov, kte byli tvrtenho dne ptomni a zapsali se do pernkov matriky za elem vyhlen nejvtho setkn Jenk a Maenek. Nositelm tohoto jmna byl pedn edn potvrzen Pernkov domovsk list, opravujc zdrovat se  v Pardubicch za elem konzumace pernku. Kad zapsan obdrel uloupnut pernek.

 

 

Nedlnou soust Slavnost pernku tvoily akce veselho zamen nap. typu kurz ve sprvnosti vuky sedn na lopatu od Baby Jagy z divadla Exil, s pslunm osvdenm o absolutoriu kurzu, i sout o nejrychlejho jedlka v pojdn pernku.
Do oblasti pernkov osvty nleely ukzky zdoben pernku, postaven pernkov chaloupky a pestr sple stnk s proslulm pardubickm potravinskm artiklem.

Vrcholem pardubickch Slavnost pernku byla volba Krlovny pernku, kdy se o tuto trofej uchzely adeptky pernkskho umu, jm nleel kol ve tvorb zhotoven pernkovch stevk.
Porota majc urit nejlep pernksk obuvnick dlo byla tou nejobjektivnj porotou na svt a byla pitom nepodplatiteln a neovlivniteln. Tvoili ji toti vichni nvtvnci slavnost, kte ve vstupn brn zmku pi zakoupen vstupenky obdreli jeden hlasovac lstek, kter odevzdali, dle jejich nzoru, nejkrsnjm pernkovm stevkm.
Vyhlaovala se pouze krlovna, dn dal umstn nebyla zveejovna. Poadatel pamatovali i na ppadnou rovnost hlas, kdy by pi takov variant bylo provedeno doplkov hlasovn.
Soute se mohly zastnit jak profesionlky, tak i domc vtvarnice pernksk tvorby.

Pedehru korunovanmu aktu obstarvali Pardubit pozouni, kte pi slavnostnm dut jednm okem poilhvali smrem k zmeckmu prel, odkud kadou chvli oekvali vznamnou nvtvu Slavnost pernku, premira republiky.
I stalo se. Po krtkm jednn na pardubickm magistrtu v doprovodu primtora msta Pardubic a pedstavitel Slavnosti pernku vstoupil do zmeckho ndvo premir a po pivtn s obany korunoval Krlovnu pernku roku 2003.

O vtzce a pernkov krlovn nebylo pochyb ji od samho zatku. Vyhrla s absolutn pevahou nvtvnickch hlas. Nap tomu, e  vystavovan exponty byly anonymn, unisono nzor ptomnch, vetn soutn zastnnch  zstupc pednch pardubickch pernkskch firem, hovoilo o jasnm vtzi, jeho tvorba ji na dlku tepala vraznjm rytmem pvabu a propracovnm oproti ostatnm, by profesionln dovedn ztvrnnm vrobkm.

Krlovnou pernku pro rok 2003 se stala pan Stanislava Svatoov z Liberce, k pekvapen mnohm ptomnch, amatrsk pernkka, kter,  jak sama sdlila, pee a zdob pernk pouze pleitostn a to jet kvli dtem.
Prce pernksk krlovny byla ze vech vystavench expont nejpvabnj, nejpropracovanj a bylo znt, co i t zrove vyzaovalo z vize pan Svatoov, e jej dlo bylo tvoeno srdcem.


Pi pardubickch slavnostech pernku se potvrdil znm poznatek, e i amatr me pedt profesionla, co i ptomn profesionln pernkt tvrci sami dopedu avzovali, protoe  komern vrobce je do urit mry svzn vrobnm kli, oproti talentovanmu amatrovi, jen nen tmto kvantovm vrobnm hendikepem brdn a me ote tvr fantazie popustit volnji ne vrobn specialista pohybuj se v metrkovch vrobnch jednotkch.

V osmnct hodin tvrtenho svtenho dne zazvonil zmeck zvonec, pitomn se vrhli na pernkovou chaloupku, j do mrt sndli, a slavnostem pernku byl konec.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 





 

 

 


Vytisknuto dne 03.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku