�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Pernk je star ne chleba / -1.

Autor: red.
Datum vyd�n�: 29.08.2018
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3392

Historie pernk a jinho medovho peiva sah do nejdvnjch as. Medov pochoutky provzej lovka staletmi. Pernk medovnk je prastar a mon e jet star ne chleba, protoe med divokch vel byl jednou z prvnch potravin lovka.

Minulost

Historie perník a jiného medového peiva sahá do nejdávnjších as. Medové pochoutky provázejí lovka staletími. Perník – medovník je prastarý a moná e ješt starší ne chleba, protoe med divokých vel byl jednou z prvních potravin lovka. Aby placka, kterou pravký lovk vyrobil z mouky a vody, mla chu, pidal k ní med.

Zprvu šlo o velice jednoduché pracovní postupy. Výroba se však stále vylepšovala, peivo bylo kvalitnjší, lovk objevoval nové a nové suroviny, získával k ochucení rzná koení a s novými objevy ml i po technické stránce vtší monosti, take výrobky byly i svým vzhledem stále lákavjší.
Peivo z mouky a medu se nacházelo v egyptských hrobech a také antití spisovatelé píší o zvyku starých ek rozdávat pi rzných slavnostních píleitostech a o uritých svátcích perníky rzných tvar.
V eské kuchyni probíhal vývoj medového peiva od peených placek, calet, kolá a po staroeský perník. Od 13. století vznikala emesla koláník, mazaneník, cáletník, perníká a nakonec cukrá.
První zmínka o perníkáích a perníku, jeho výrob a prodeji v echách, je z roku 1335 z Turnova, kde prodávali perník cáletníci – tak se tehdy perníkám íkalo. Jeho výrobci zakládali vlastní cechy, spolupracovali s píkladn organizovanými cechy perníká saských. K píprav tsta – mimo ostatních ingrediencí – prý pouívali a devadesát druh vzácných koení a bylin… Koení dodávalo perníku chu a kadý perníká ml svoje tajemství. Jakost staroeského perníku uroval med, pouitý k výrob. Ten byl jeho podstatnou souástí.
Podle perníká, výrobc calet, byla v Praze roku 1348 pojmenována ulice Caletná (dnešní Celetná). V roce 1419 bylo v Praze 18 perníká. Cechy perníká však byly nejen v Praze, ale i v Kutné Hoe, Pardubicích Turnov a jinde.
Názvem perník se medové peivo oznauje od doby, kdy se jeho chu zaala upravovat pepem. Latinsky pep – piper, odtud bývají perníkái oznaováni názvem artopiperisté. Podle pepe v medovém tst je také v nmin perník pojmenován Pfefferkuchen. Perník byl povaován i za lék pi potíích aludeních a stevních.

Tradice

ádné jiné peivo nedokáe tak pošimrat nos a tak upoutat zrak jako voavé, rzn vytvarované a vyzdobené perníky.
V nkterých krajích se uchovaly rzné zvyky i druhy peiva. V Jindichov Hradci se peklo toené splétané peivo na sv. Mikuláše. V Podkrkonoší se na památku zesnulých  pekly „dušiky“, na sv. Martina „martinky“ – ty byly nadívané mákem nebo perníkem. O Vánocích se pekly koláe a kehlíky, o Velikonocích skládance ve tvaru cihly. Na Kvtnou nedli ptáci. V eské Tebové se pekla perníková abeceda.
Perníky a med se uplatují pi oslavách rzných svátk jakými jsou Velikonoce, Vánoce apod. Perníky mly i rzné názvy, a to podle míst, ze kterých pocházely: bavorský, neapolský, norimberský (eští tovaryši asto putovali k norimberským perníkám, aby se od nich piuili). Naše perníky byly loketské, pardubické.


Souasnost

 

Byla by však škoda, kdyby perník byl opomíjen a kdyby upadly v zapomenutí malované perníky. Vdy medové výrobky jsou nejen chutné, ale i hodnotné, velice trvanlivé, meme je mít doma stále v zásob. V dnešní dob, kdy nás obklopuje svt techniky a civilizace, znovu picházejí do módy nejrznjší rukodlné výrobky. Obdivujeme se jejich prosté kráse a podléháme kouzlu starých tradic. A kadý z nás alespo obas zatouí vlastnit nco pro zkrášlení domova. Monosti nám nabízí výroba medového peiva, protoe ze ádného jiného tsta se nedá vytvoit tolik rzných tvar. Tradice umleckého perníkáství nezanikla ani v letech 70tých. Velaská organizace v Sušici poádala od roku 1973 pravideln kadý rok kursy výroby medového peiva pro zájemce ze Sušice a okolí. Pod vedením zkušené uitelky pí. Fenclové z Klatov se zpracovalo 30 kg mouky a mnoho dalších voavých písad a medu na tsto, z nho vznikala rzná zvíátka, velikononí vajíka, pantoflíky, váziky, srdce, talíky a košíky, které obdivovali návštvníci ve výstavní síni na sušickém námstí. Do kursu pro rok 1989 bylo pihlášeno 22 en.

Svaz vela školil odborné uitelky medového peiva, v roce 1976 jich bylo v eské republice asi 35. Uily v kurzech peení medového peiva poádaných základními velaskými organizacemi. Výuka probíhala v Podbradech, v hotelové škole, a obohacovala vdomosti v oborech – hodnota velích produkt, pedagogika, zdravovda, zdobení, nápl i receptury peiva, aranování a další. Ale k tomu, aby výrobky chytly za srdce, musí být pedevším výtvarný cit a nevšední zrunost. (V tomto oboru tehdy vynikala paní Dagmar Broová, která získala diplom uitelky medového peiva.)


Vytisknuto dne 24.05.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku