�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Obil je vda

Autor: red.
Datum vyd�n�: 05.11.2015
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3091

Po detch sklizen obil m mlo lepku, co je klov blkovina, bez kter tsto nevykyne. Chlb z mouky, v n je mlo lepku, bv ploch a mlo kypr - a naopak.

fiogf49gjkf0d

Na patn chlb me bt zadlno dvno pedtm, ne penici na polch pokod hust det v prbhu n.
Sedm nejvt pstitel penice z 25 lenskch stt Evropsk unie jsklidil tak mlo, e nebude mt z eho upci chleba. Tou zem je esko. "Pekask obil budeme muset dovzt. Lidov cena rohlk a chleba se stane minulost," dal se slyet kdysi prezident Agrrn komory R. Spotal, e zemdlci pijdou na trbch o tyi miliardy korun - a m za to, e finann ztrtu by ml obilnm nahradit stt. Nkte znalci pesto tvrd, e je penice dostatek. Jene zsoby zejm nepjdou na domc trh, ale budou vhodnji prodny do zahrani.
Kdysi se pitom v tuzemsku sklidilo tolik obil, e ho nebylo kam uskladnit. Sttn zemdlsk intervenn fond (SZIF) si pro vykoupen zrno musel najmout sklady v Nmecku a Belgii. Pottomu zaalo bt jinak. n obasperuil koncem ervence dvoutdenn d隝. Mokr obilky zaaly klit u v klasech a mazlav hmota ucpvala sta kombajn. Krom menho mnostv vymlcenho zrna je alarmujc i jeho zhoren pekask kvalita. Po detch sklizen obil m mlo lepku, co je klov blkovina, bez kter tsto nevykyne. Chlb z mouky, v n je mlo lepku, bv ploch a mlo kypr - a naopak. To znamen, e m vc lepku, tm vt objem peiva se z danho mnostv penice napee.

Ppadn det jsou jen pslovenou kapkou navc.

ELITN PENICE S VYSOKM PODLEM LEPKU zvis - stejn jako vinn rva - na konkrtnm ronku a lokalit. Problm je v tom, e v eskch podmnkch dv slab vnosy ne v zahrani. "Na domcch polch maj elitn penice ni vnos ne bkov odrdy. To je vznamn rozdl, kdy vezmeme v vahu, e blkoviny se na sloen zrna podlej 12 a 14 procenty. Dvodem, pro maj nai zpadn soused elitn penice dost, je to, e j poskytuj elitn pi. V prbhu vegetace ji vce hnoj a lpe chrn ped rznmi kdci. Nklady jsou vy, ale vsledn sklize tak. Zatmco nmet obilni loni z kadho hektaru sklidili v prmru 6,68 tuny zrna, v R to bylo jen 4,83 tuny.

Na eskch polch se na podzim zaorv slma, protoe se tm do pdy vracej plsn, kter v dalch letech napadaj klasy. Mykotoxiny v zrnu se nezni ani peenm a psob ve strav jako alergeny. Navcse plsn, ale i roztoi a hmyz, dostvaj do zrna i nevhodnm uskladnnm.

Pvodn panovala domnnka, e  ve Velk Britnii se nali pi laboratornch analzch v eskch rohlcch zbytky larev a brouk, povaovali jsme to za nekalou propagandu. Jene kdy jsme pak do Anglie pivezli vzorky bn konzumn mouky a nechali ji otestovat, museli jsme jim dt za pravdu,V PRBHU NKOLIKALETHO VZKUMU analyzoval Stejskal obil v pti stovkch rznch sklad a sil. Poznatky jsou okujc. Devadest procent zrna bylo zamoeno roztoi a takka tetina brouky. "V kilogramu analyzovanho obil jsme napotali v prmru ti sta jedinc drobnch ivoich v rznm stadiu vvoje," vypotv Stejskal. K nejastjm kdcm patily drobn pisivky a brouk pilous. Norma pitom nepipout ptomnost by jedinho takovho kdce. Larvy hmyzu vyraj vnitek obilky a nechvaj tam po sob trus a zbytky svleench larev. Kdy dospl pilous nakonec obiln zrnko opust, otvor za sebou peliv zamaskuje voskovou hmotou, take se pouhm okem ned nic poznat. Do zdravho obil nakladou brouci dal vajka. Roztoi zase napadaj klky zrn, m zhoruj pekaskou hodnotu obil, kter po jejich njezdu zapch.

Ve sttnch silech se obil prbn istilo a vtralo. Nyn jsou sklady privtn a obil se ist a ped vyskladnnm do mlna. V esku pestal pouvat metylbromid, co je spolehliv ppravek na dokonal huben hmyzu. Plyn spolehliv zabere u po 24 hodinch, zatmco jin ppravky se mus nechat psobit a 11 dn.

Jene metylbromid pokozuje ochrannou vrstvu Zem ped ozonovm zenm, take bylo jeho pouit ve svt zakzno podobn jako freony. Vtina stt ho ale k itn zrnin pouv nadle, protoe v danm ppad podaly o vjimku. esk Ministerstvo ivotnho prosted pr ale  tuto monost zamtlo, nebo pr mme ozaovac komory, kde se plsn a hmyz spolehliv zni. Ve skutenosti mme komoru pouze jedinou. Jej kapacita pro obilnsk ely je smn mal, take se nepouv.

Specilnm jevem je znaka Klasa, kterou maj i nkter  mlny, kter znaku uvdj na obalu. Pot je v tom, e na mouce v obchodech ve spotebitelskm balen asto chyb samotn oznaen vrobce. Je tam pouze tzv. privtn znaka obchodnho etzce, take zkaznci kupuj doslova zajce v pytli. Ned se poznat vrobce ani zem pvodu, odkud obil pochz. Ekonomem dotzan labunci tvrd, e kupuj mouku z oblast, kde v danm ronku plo penici poas a maj tak jistotu, e kole nebo domc chlb nebudou po upeen jako brus.

ada zpracovatel monost vbru nem, protoe mlyni si nedokou zavzat pstitele vyplacenm pedasnch zloh, aby si pojistili pozdj pm dodvky obil, tak jako to dlaj majitel velkokapacitnch sil, kte privatizovali podniky Zemdlskho zsobovn a nkupu (ZZN). Ti dodvaj zemdlcm na vr osivo, hnojiva i pesticidy, take maj obil pedplaceno dlouho ped sklizn a uruj si tak pozdj ceny na trhu. Nen jasn, zda kvalitn esk penice tak v esku zstane, nebo se prod do zahrani. Obchodnci z Nmecka a z Polska u se zaali obracet na obilne, napklad z Han.
Nmet obilni loni z kadho hektaru sklidili v prmru 6,68 tuny zrna, v R to bylo jen 4,83 tuny.

Ostudu jako v Brake?

Modern technologie dokou v mlnech udlat i z mn jakostn suroviny hotov divy. Sladov mouka v penici obarv tsto dozlatova stejn dobe, jako kdyby bylo z tmavho ita, a spotebitel nic nepozn. Dal kouzla umj rzn zlepovac ppravky, oznaovan velkm psmenem E. Pekrenskou specialitou je zase recyklovan chlb. Jsou to neprodan a nepoveden bochnky, kter se rozdrt a nsledn smchan s vodou pidvaj do chlebovho kvasu.
Dvj sttn normy urovaly, e se na metrk mouky mus dvat devt kilogram tuku. Nyn se dvaj pouh dva kilogramy a zaalo se etit i kmnem, i kdy je z tuzemska. Rohlky za devadest hal, kter nabzej obchodn etzce, nutn musej svou kvalitou odpovdat lidov a zejm i nereln cen. Peivo se dnes nedotuje, ale v zjmu socilnho smru pivr stt nad pekaskou recepturou oi.

Vrobci maj volnou ruku, protoe jim dn norma neukld, jak m peivo vypadat, ani jak m bt jeho sloen. Dosud vak existuje norma pro potravinskou penici, a v t je psno, e jde o vyzrl obilky bez ivch kdc v jakmkoli stadiu vvoje, bez pachu a plsn. Dokud stt nebude tento poadavek tvrd vyadovat a jeho poruen sthat, skon to ostudou jako loni v pstavu Brake.


Vytisknuto dne 24.05.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku