�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Dortov historie

Autor: red.
Datum vyd�n�: 20.08.2015
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3073

Pozdji, kdy se tajemstv vroby lineckch dort stalo veobecn znm, rozila se jejich vroba i u jinch cukr po celm Rakousku a potom pila i do jinch zem. Za svj vynlez zskal Vogl velik uznn i u druhch cukr.

fiogf49gjkf0d

Pvod cukrskch dort je velmi star. Jejich vznik se datuje ji ve stedovku. Dnes mme mnoho rozlinch dort, o jejich pvodu nejsou dochovny dn psemn ani stn zporvy. V se s uritost, e ve Francii v 16. stolet byly velice rozen a oblben kole pod jmnem "Tort", u ns nazvan "dort". V t dob nechybly nikde v zmonjch rodinch a Francouzi jich mli pr 16 druh.
Sacher dort pochz z Vdn, a zhotovil jej cukr z hotelu Sacher. Ve kterm roce to bylo, nen nikde pesn doloeno. Sacher dort je okoldov, z msla uten jemn dort, kter se pln malinovou nebo rybzovou zavaeninou a potahuje se okoldou. Ke kadmu kousku takovho sacher dortu se velice dobe hod na talek ulehan smetana.
Punov dort vznikl pravdpodobn v Rusku, a proto se tak nkdy nazv rusk dort.
Dransk a berlnsk dorty maj svj pvod v Nmecku. Lineck dort pochz z hornorakouskho msta Lince. Zde je datum vzniku znm a bylo to v roce 1823, a autorem byl cukr Konrd Vogl, kter ml v mal ulice v Linci svoji cukrrnu. Byl to majitel mal cukrrny, ale ve svm umn byl neobyejn vynalzav a podnikav. Hledl svm zkaznkm udlat vdy nco novho, aby se jim zavdil. A tak pi svm opakovanm cukrskm bdn vyrobil nov dort, kter nazval Linzertorte (lineck dort).
Nejdve se musel spokojit s menm odbytem, ale po roce ji vyrbl denn 50 i vce kus. Pozdji rozil svoji vrobu lineckch dort ve velkm a dodval je vude, i svm konkurentm cukrm a do bufetu na ndra, odkud se rozila jejich povst do celho svta.
Pozdji, kdy se tajemstv vroby lineckch dort stalo veobecn znm, rozila se jejich vroba i u jinch cukr po celm Rakousku a potom pila i do jinch zem. Za svj vynlez zskal Vogl velik uznn i u druhch cukr. Za zsluhy a na poest jeho osoby byla po nj pojmenovna jedna ulice v Linci. Vogelgasse je v hlavnm mst Hornho Rakouska dodnes.
Existuje jet mnoho jinch dort a rznch cukrovinek, kter maj sv pojmenovn zejm po svch vrobcch nebo nesou nzev msta svho pvodu, ale nemme o tom zachovan oven zprvy.
Zvyk svatebnch a slavnostnch dort se vyvinul ze starch mstnch zvyk. V Nmecku a v Anglii nabyl novou dobou na velkm vznamu. Stal se dokonce pedmtem hdn do budoucna. Do dortu se zapekl prsten a kter dvka jej v dortu nala, mla vstoupit do roka do manelskho stavu. Nkte cukri dosahovali svmi dorty a mezinrodn povsti, a byli povolvni do ciziny, aby prokazovali sv umn. Co se te rozmr a nkladnosti, nebyly stedovk dorty pekonny. Zznamy prav, e v nkterch vyrobench cukrskch kusech bylo msta i pro celou kapelu. Slavnostn dorty anglickch a americkch boh bvaly pekvapenm po strnce umleck a vypracovnm scn ze ivota oslavenc.


Vytisknuto dne 20.05.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku