�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Zsady boje proti kodlivm hlodavcm |
Autor: MUDr. Jarmila halov Datum vyd�n�: 24.09.2001 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=20 |
V posledn dob je mono pozorovat rozmnoen hlodavc, kte se stvaj velmi zvanm ekonomickm i hygienickm problmem. |
Onemocnn zpsobovan hlodavciHlodavci jsou toti hostiteli pvodc nkterch onemocnn lid. Je mono uvst napklad velmi zvan onemocnn Weilovou loutenkou. Ta je zpsobena letospirami, kter jsou vyluovny mo potkan do prosted. Ale i jin hlodavci mohou vyluovat letospiry, kter zpsobuj obdobn, i kdy mn zvan onemocnn. Hlodavci mohou penet i dal onemocnn, i kdy se zlepenmi hygienickmi podmnkami dnes ji jsou spe u ns historickou nebo exotickou zleitost (mor, tularemie, horeka z krysho kousnut apod.) Z hlediska potravinsk vroby je nezanedbateln i riziko, e hlodavci mohou bt rezervorem salmonelz, ktermi kontaminuj napaden potraviny a tak me dojt ke vzniku rozshlejch epidemi tohoto onemocnn, pokud jsou zanedbny hygienick zsady pro manipulaci, zpracovn a skladovn surovin nebo vrobk. Pi jedn takov epidemii v dnes ji neexistujc cukrsk provozovn v naem mst onemocnlo ped 15 lety tm 600 osob. Zprostedkovan maj hlodavci i ten vznam, e jsou hostiteli blech, kl횝at a rozto, kte mohou napadnout lovka nebo penet na lovka nkter onemocnn. Druhy hlodavc v potravinskch provozovnchV naich podmnkch se v provozech zamench na vrobu nebo zpracovn potravin setkvme nejastji s my domc, potkanem nebo krysou. Na podzim podzim a v zim pronikaj do potravinskch provozoven i hlodavci, kte bn ij mimo lidsk sdlit, nap. myice, hrabo poln, hraboci a vzcnji i jin druhy. Z eho meme usuzovat na ptomnost hlodavc v objektu ?Pirozen stav, kdy je pmo pozorujeme, signalizuje ji situaci, kdy populace hlodavc je ji siln pomnoen. Jinak je meme nejastji pozorovat spe ve veernch hodinch, v dob mimo provoz. Nejvy pohybov aktivita potkan je asi 2 hodiny po zpadu slunce. Na ptomnost hlodavc meme usuzovat i z pvodnch znak jejich innosti, nap. z toho, e vchody z nor jsou ohlazen, nkdy je slyiteln krabot nebo pskot. Jinou znmkou jsou napklad stopy po hlodn, zejmna na devnm materilu. V uzavench a mlo vtranch prostorch je prvodnm znakem i typick pach, kter je specifick pro kad druh hlodavc. Velmi dobrm vodtkem pro rozpoznn druhu je nlez trusu. Ze vzhledu trusu lze uvaovat na to, zda je erstv nebo star. erstv je ern, leskl, star trus je matn a ediv. V prostorch, kde jsou uloeny potraviny nebo suroviny, jsou stopy po innosti hlodavc vtinou dobe patrn - pokozen obaly, stopy po pohybu hlodavc po povrchu sypkch materil. Nkdy jsou potraviny odneny bez zjevnch stop - napklad odnen oech. Pirozen boj s hlodavci mus bt veden trvale a ne pouze v ppadech, kdy zjistme vskyt hlodavc. Opaten k pedchzen vskytu hlodavcZkladn formou boje proti tmto kdcm jsou preventivn opaten, i kdy obecn z naich zkuenost musme konstatovat, e prv tato opaten jsou zanedbvna. V dsledku toho dochz a k pemnoovn populac hlodavc v danm objektu i mst. Za prv bychom mli znemonit pronikn hlodavc do budov a sklad. K tomu je teba dsledn oprava (zacementovn) vech otvor a dr, utsnn vech oken, dve, vtracch otvor. Je vhodn dvee ve spodn sti opatit plechovm pruhem asi 30 cm vysokm. Vtrac okna, otvory, apod. opatme hustm drtnm pletivem nebo perforovanm plechem. Hlinkov plech nen vhodn, ten dovedou hlodavci prohryzat. Okna a dvee nenechvme oteven. Je nutno dobe utsnit i kanlov vpust, opatit je mkou s hustmi otvory (maximln o velikosti ok 2 cm) - nejvhodnj jsou kovov. Musme mt tak v patrnosti, e hlodavci se mohou do objekt dostvat napklad vtracmi achtami, prrazy pro rozvody vody, energie apod. Dalm zkladnm opatenm je znemonn pstupu hlodavc k potrav. Zde je mono doporuit ukldn potravin a surovin do uzavratelnch ndob nebo pytl na palety minimln 15 cm od zem a ne pmo u stn. Hlavn zsadou je pravideln a dkladn klid, minimln 1x denn odstraovn zbytk a odpadk do pevn uzavratelnch odpadkovch ndob umstnch mimo objekt. Samozejmou, i kdy v praxi asto poruovanou zsadou, je udrovn istoty kolem tchto ndob. Dal zsadou je znemonit zasdlen a zahnzdn hlodavc. Je teba povit, zda v objektu nejsou rzn nepstupn kouty (napklad pod schoditi, instalacemi, pod podlahami apod.), kde maj hlodavci vhodn podmnky pro hnzdn a rozmnoovn. Pokud takov msta jsou, pak bu je nepropustn uzaveme tak, aby se zde hlodavci nemohli dostat nebo naopak oteveme tak, aby byly snadno istiteln a pod kontrolou. Pro potravinsk provozy by ml bt samozejm takov reim klidu, sanitace, udrovn podku, takov uskladnn materilu (i nepotebnho), aby nebyly vytvoeny podmnky pro kryt hlodavc. Dalm preventivnm opatenm k zabrnn pronikn hlodavc je pouit repelentnch ltek. Protoe vak jde o ltky s nepjemnm pachem nebo i zdrav kodliv, nen tento zpsob pro potravinsk provozy vhodn. A pokud u se hlodavci v provozovn vyskytnou ?Pokud ji hlodavci do objektu pronikli nebo se zde dokonce zahnzdili, je nutno neodkladn provst represivn opaten. Nejjednodum a obecn dostupnm eenm je odchyt do past. Zde je nutno vychzet z dostupnosti past, jejich uren s ohledem na druh hlodavce. Vhodn jsou pasti, kter mohou odchytvat hlodavce opakovan. Je vak teba upozornit na to, e nelze pouvat pasti na principu topen hlodavc (my), protoe tento zpsob huben hlodavc je ji zkonem zakzn. Obecn lze ci, e huben my je sna ne odchyt potkan nebo krys. Tito hlodavci jsou mnohem inteligentnj, a pokud dojde k odchytu jednoho zvete, ostatn se ji pasti vyhbaj. Je poteba vnovat pozornost umstn nvnady i druhu pasti. Pokud jsou potkani odchytni iv, pak je problm s jejich usmrcenm. Zadven potkana vycvienm psem nen vdy metoda dostupn a je nutn provdt ji mimo provozovnu. Mon je usmrcen v plastovch pytlech vfukovmi plyny nebo narkotizovat chloroformem. Topen a mechanick ubjen v hlubokch ndobch je zakzno zkonem. Odchyt do past je vak ve srovnn s hubenm deratizanmi ppravky vhodn v tom, e usmrcen hlodavci mohou bt snadno odstranni a nekontaminuj okol rozkldajcmi se tly v nepstupnch mstech. Je zejm, e pi odchytu je teba dodrovat zsady bezpenosti prce, zejmna ped monost razu past, pokousn ivm odchycenm hlodavcem nebo penosem infekce. Huben hlodavc pomoc elem nebo dravch ptk nen mono v potravinskch zvodech z hygienickch dvod uplatnit a proto je nutno shnout k huben nstrahami (deratizanmi ppravky). Nstrahou se rozum vhodn potrava hlodavce, k n je pidn jed. Novj ppravky znan sniuj riziko otrav nebo jinho pokozen zdrav lovka nebo domcch zvat. Problematika provdn deratizace je pomrn sloit a je teba znanch zkuenost, aby zsah byl inn. Z tohoto dvodu doporuuji deratizan zsah svit odborn firm, kter by mla poskytnout i urit zruky za innost a kvalitu provedench prac. Specifickou problematikou je i volba nstrahy (a to vzhledem k charakteru potravinskho provozu), kryt a umstn nstrah tak, aby je hlodavci pijmali. Pro individuln provdnou deratizaci jsou k dispozici ji hotov deratizan ppravky dodvan formou nstrah. Dobr zkuenosti jsou napklad s TALONEM, LANIRTEM nebo nktermi zahraninmi ppravky. Cena vak asto nen mrou innosti ani kvality ppravk. Tyto ppravky jsou i voln v prodeji. Vdy je nutno dsledn dodrovat nvod uveden na etiket a pouvat takov ppravky, kter byly dn uskladnny a nebyla u nich pekroena expiran doba. asto vt vznam ne kvalita ppravk m zpsob umstn nstrah a jejich prava. Nstrahy je nutno klst v rukavicch nebo lopatkou - lidsk pach hlodavce odpud. Nejlpe je umisovat v blzkosti k potravnm stezkm do specilnch stlch krmtek - jedovch staniek. ZvrI kdy problematika huben hlodavc je pomrn sloit a asto i finann nron, nelze ji podceovat, zejmna ne v potravinskch provozech. Nejen zpsoben kody, ale zejmna ohroen lidskho zdrav, asto formou i epidemie, jsou dostatenm varovnm i argumentem pro to, aby boji s hlodavci byla vnovna trval pozornost. | V posledn dob je mono pozorovat rozmnoen hlodavc, kte se stvaj velmi zvanm ekonomickm i hygienickm problmem. kody zpsobuj nejenom znehodnocenm napadench potravin, ale tak prohlodvnm otvor ve stavbch, pokozenm nbytku, zazen, kanalizanch nebo elektrickch instalac, asto i znehodnocenm skladovanho materilu. Dle musme mt na pamti znan epidemiologick vznam hlodavc.
Vytisknuto dne 04.12.2024 ze serveru |