�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Vanilka |
Autor: IREKS Datum vyd�n�: 22.01.2014 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1918 |
Pouvme ji v potravinskm prmyslu pi pprav sladkch pokrm, pochutin (zmrzlina, okolda), pudink a alkoholickch i nealkoholickch npoj (Pepsi- Cola, Coca-Cola). Meme ji ovem najt i v parfmech a voavkch. |
Vanilka (ze panlskho vainilla) je krlovnou mezi koenm. Dky svm aromatickm ltkm blahodrn psob na nai psychiku, uvoluje nervov napt a sniuje agresi. asto ji pouvme v potravinskm prmyslu pi pprav sladkch pokrm, pochutin (zmrzlina, okolda), pudink a alkoholickch i nealkoholickch npoj (Pepsi- Cola, Coca-Cola). Meme ji ovem najt i v parfmech a voavkch.
Co vlastn obsahuje vanilkov lusk? Nejcennj soust vanilkovho lusku je de, kter spolu s drobnmi ernmi zrnky tvo jeho obsah. Ve svaku i horkm mlce meme vyvait po pouit den i jeho slupku, kter nm stle nabz skvl aroma a lze ji vyut i pro vrobu domcho vanilkovho cukru. Pjemnou vni a sladkou chu vanilky tvo fenolick aldehyd vanilin, kter je zrove i jej nejdleitj ltkou. Avak dky vysok cen prodnho koen se zaal vyrbt synteticky, co zpsobilo mn lahodn a ostej dojem. V polovin 20. stolet v eskoslovensku byl patentovn, jako vhodnj nhraka, jeho derivt etylvanilin. Nyn jsou v potravinch a v 95 % pouvny pouze uml pchut vanilky. Crme brle, vanilkov extrakt? Kad z ns snad jednou ochutnal esk vanilkov pudink a slyel i francouzsk nzev crème brûle. Jak je vak mezi nimi rozdl? Crème brûle s pravou vanilkou dozajista pi Pstovn a fermentace Vanilka pat mezi linovit rostliny. V prod dorst do dlky a nkolika destek metr. Pi pstovn na plantch je jej dlka od 1,5 do 2 metr, kde ke svmu rstu potebuje podpru jako napklad strom, anebo umlou verzi v podob tye. V dob jejho kvtu, co je necelch 24 hodin, je dleit zajistit uml opylen. Plody vanilovnku se sklzej nedozrl, jakmile zeloutnou (cca 6 a 7 msc po odkvtu), protoe zcela dozrl tobolky (piblin za ti tvrt roku) pukaj a tm se ztrc velk st cennho aroma. Je zvltn, e po sklizni nevon. Svou vni dostv a dky pelivmu zpracovn, kter se dje dvma zpsoby. Mokr cesta spov v plminutovm spaen tobolek ve vac vod, nslednm rychlm osuen a uloen na slunce. Po zapaen se pak dosuuj a nechvaj se a 8 msc dozrt. Such zpsob je zaloen na stdavm suen na slunci a pocen ve stnu (necel tden). V prbhu dalho nkolikamsnho dozrvn pichz opt proces suen. Prodn vanilka je tedy velice nron na pstovn a nsledn zpracovn, ve se dl run bez pomoci stroj. To je tak jedna z hlavnch pin, pro je vanilka tak drahm zbom. Na cenovm ebku je po afrnu nejdram koenm svta.
Ji sta Aztkov a Toltkov v jihovchodn sti Mexika pidvali vanilku do rznch recept, a to jako soust placek a npoj z kakaovch bob. Vanilku dokonce povaovali za lk a tonikum. Svmi inky je vhodn pro povzbuzen srden innosti a vbec k celkovmu vzpruen organismu. Evropa jej kouzlo poznala a v prvn polovin 16. stolet, kdy se stala velice oblbenou. Byla produkovna pouze Mexikem, celosvtov monopol tedy pipadal panlm. Teprve roku 1841 bylo mon rozit jej zemdlsk pstovn do dalch koloni, a to zvlt do tch francouzskch (Madagaskar, Runion a Komory) a na Tahiti, Sr Lanku i Bahamy. V souasn dob je nejvtm producentem Madagaskar. Mezi druhy poskytujc toto koen pat pouze nezral fermentovan tobolky nkterch druh orchidej (rodu vanilovnk) jako vanilka prav, vanilovnk velkokvt a vanilovnk tahitsk. Jej jednotliv druhy se tak uruj podle msta pvodu: vanilka mexick, bourbonsk (z ostrova Runion), tahitsk, i madagaskarsk. |
Vytisknuto dne 18.09.2024 ze serveru |