�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Emanuel Budk - otec zakladatel bzeneckch cukrskch spch

Autor: Ji ez z Vtrnku
Datum vyd�n�: 25.07.2012
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1719

Podvme-li se do soupisky vsledk pednch cukrskch sout, nalezneme bzeneckou VO, SO a SOU mnohokrt na elnch mstech, vetn absolutnch.

fiogf49gjkf0d



Ve zmti lidskch vlastnost, povah a viz nalezneme osoby, kter maj v sob pirozenou autoritu snoubc se dvrou, kdy tyto prodn persny povaj veobecnho respektu, ani o to umlmi gesty usiluj. Jsou vojent velitel, jejich povely jsou plnny pouze pod leskem jejich dstojnickch hvzdiek. Jsou vak i jin vdci, kte se nachz v civilnm odvu, zavel hlasem normln mluvy a dok pohnout djinami i nap tomu, e nejsou ozdobeni hodnostnmi prmky vysokch ar. A prv ti druz jsou tmi, kte svm pirozenm charismatem a projevem zpodobuj definici skutenho velitele.

Do schmatu ve uvedenho lze zaadit mue, jen se vyznauje vlastnostmi dstojnka, jen nepotebuje vojensk kabtec s vlokami, kter jsou v jeho ppad nahrazeny jeho dstojnou viz, v n se odr pirozen autorita a poctivost, budc dvru jeho okol.
Tmto muem je Emanuel Budk, bval vedouc cukrskho oboru na odborn kole ve Bzenci, mu tohoto asu ji na aktivnm odpoinku v Bohuslavicch u Kyjova.
Jeho cesta k cukrskmu oboru nevedla po rovn pmce, ale mla svj potek u odlin profese, kter byla se Bzencem spojena stejn jako tradin rostlina tohoto kraje, rva vinn, je svm vhonkem se pevn obepn kolem svho vodcho drtu. Jednalo se o konzervrenskou produkci. A zde se nachz profesn potek pbhu aktra na reporte.


                                                Ve Bzenci bv vdy veselo

30.9. 1942 je datum, kter pana Budka ad do seznamu vlench dt. Jmno Budk v rodnch Bohuslavicch mlo svoji vhu, nebo dd vlastnil hospodu a plenici, jejich vlastnictv reim zruil v roce 1948.
Npis na zdi, kter je jet dnes k peten na zdi domu ve kterm Budkovi bydl, pipomn doby dvj. Vlastnkv syn psobil v provozu i pot v pozici vedoucho a do dchodu, kdy zskal, ale to a pozdji, dobrho pomocnka z vlastnch rodinnch ad, kterm byl v t dob nejstar z nstupnick generace rodu Budk, Emanuel.
A protoe prce jinocha bavila, lze tedy i ci, e prv zde byl v t dob poloen zkladn kamnek relu poctivho fortele a zrove i odborn vedenho lechtitelskm ezem, jen dotvel Emanovu genetickou vbavu, kter pozvolna krela v pedurenm smru k vytenmu cli.
Kluk se mezitm vythl do vky, dokonoval zkladn kolu a nastala otzka, co dl?
Protoe pochzel z podnikatelsk rodiny z oboru slueb, padlo otcovo rozhodnut na hotelovou kolu. Le rozvtven klan Budk, majc pevnou soudrnost s rodinnm prvem rozhodovn, vetoval pvodn otcv nvrh a uril, e zkladokolsk abiturient se bude vnovat konzervrenstv, kter mlo prv ve Bzenci pevnou pozici, a bylo i solidnm odvtvm pro obivu. Ostatn mnoh souasn cukrky v pedagogickch profesch v bzeneck kole se vyznauj pvodnm zamenm prv tmto povolnm.

 
                                             Bzeneck soutn spchy

Prvn konzervrensk tace byla u mladho tovarye v zvod v Maaticch, kde se pes manuln prci vypracoval a na pozici vedoucho laboratoe. Po vojenskm nvratu zaujal vyslouilec post smnovho mistra v nkolika vrobnch pozicch. Bh asu ve svm nezastavitelnm pohybu ji poal pst letopoet 1972 a mlad mistr Eman odchz na Stedn prmyslovou konzervrenskou kolu. Nebylo to ani tak o jeho vli, ale poadavky ve vuce se zpsovaly a pouh paprov rozumy bez praktick znalosti ji nebyly dostatenm prkazem k zastvn odborn vuky na t rovni, jak zaala doba poadovat. Do poped se prosazovalo heslo o kontrastu ed teorii a zelenm stromu ivota, neboli praxi, a hledal se vhodn kandidt, kter by se do tto aforistick dvojlenky vtsnal.
V pamov hemisfe bvalho Budkova uitele zstal uloen student s pozitivnm pstupem k prci a v n jeho odvdn vkony vetn vsledk, kter se staly doporuenm ke kantorsk profesi.
Tato skutenost s nslednm navenm uitelsk nstavby, uinila u Emanuela Budka promnu z pozice dlenskho mistra ve stedokolskho odbornho uitele. Jednalo se o dvoustupovou kolu s uebn a stedokolskou vukou.
Ovem po nsledn kolsk reorganizaci dlo ke zruen tto vazby, kdy studijn a uebn obory nemohly psobit ve vzjemn spojitosti, a uitel Budk pechz na krat dobu na zemdlsk uilit s nslednm pestupem na konzervrensk uilit, kde pes rzn stupn mistrovskho psoben nastupuje do nov zbudovanho konzervrenskho uilit ve Bzenci v pozici zstupce editele pro odborn vcvik. A to a do roku 1995, kdy se konzervrensk subjekt slouil se zemdlskm uilitm. Tm dolo ke zruen vech pvodnch funkc, i t Budkovy, kter pracoval dl v uitelsk pozici.

 

Nhoda bv astm initelem pi velkch objevech. Pan Budk byl na kolsk porad v jinch echch, kde pila e na obor cukr. To bylo zajmav tma, s kterm ihned po nvratu oslovil tehdejho editele Uhra s nvrhem na zaveden cukrsk vuky.
ir veden dosplo k nzorovmu konsenzu a nastala otzka potebnch prostor a jejich pizpsoben novmu poadavku. I zde postupem doby se dailo dovst ve a do relu potebnch dimenz, kdy vlastn vukov interir m v souasnu, krom dlny na zpracovn okoldy,  - ale i ta se u nalz ped dokonenm - ji podobu zamlenho nvrhu.
V nov zavedem cukrskm oboru se s Emanuelem Budkem setkvme ve funkci vedoucho oboru cukr.
Potraviny a potraviny je velk rozdl. Obzvlt mezi tmi konzervovanmi a peenmi na sladk zpsob. Prvn sled cukrskch mistrovch byl jet, eknme, dobhajcmi konzervkami.
Ty bylo nutno rekvalifikovat. U naprost vtiny s spchem, kdy jim vydatnou pomoc byl jejich zjem a snaha o nabyt poznatk v novm oboru a, co si budeme povdat, jednalo se t i o jejich ivobyt. Tomu vemu velela profesionln cukrka Zelinkov, kterou vedouc Budk zlanail do slueb novho oboru a cel tento projekt, pvodn na tenkm led, se dal do pohybu.
Jiste to byl chvlemi pohyb, kdy se jelo i tzv. na ti vlce, vybaven nebylo na rovni vyladn do poadavk pomrn smlho plnu, ale prost njak to jelo, kdy po pomrn krtk dob u zaal bzeneck cukrsk obor dosahovat slun vsledky.
Ve se urychlilo pchodem novho editele Emila evka, kter byl pznivcem cukrskho umu a svm rozhodnutm, v rmci danch monost, se zaaly pzemn prostory vyhrazen cukrain plnit dalm nadm, pstroji a pomckami.
Dlouh, pedlouh sga pbhu se zaala odvjet v tvorb a pilovn rznch detail, obstarvnm finannch obnos, technologickch zdar a nezdar, kter byly soust celkov nron organizace odvnho nmtu, kter zaali bzenet tvoit v pravd na zelen louce. Nebyla to dn rutinn idylka odehrvajc se vhradn v ase standardn koln vuky, nbr jednalo se o dlouhodob proces zasahujc do soukromho ivota, protoe ten kdo chce doclit vytenho cle, v tomto ppad vischo v neobvykl vin, mus pojem nazvan as, odloit mnohdy mimo zorn hel svho pohledu. A ve zmti toho veho dominovala postava, samozejm za pispn dalch len bzeneckho tmu, Emanuela Budka, kter nakonec, a to se znanm ulehenm, ale v pocitu dobe vykonan prce, mohl ci, - dokonno jest - alespo v tom potebnm.
Pipomeme i zajmavosti ze zkulis ivota Emana Budka. Jeho vysok a sportovn postava napovd, e krom vrozench genetickch dispozic ji formovala i sportovn zt, kterou bylo v jeho ppad vzprn a kulturistika s doplkovm vrhem koul a hodem disku. Tkou atletiku dotvel fotbal a basketbal. Velice blzkm konkem, a snad mono i ci prodn filosofi, je Emanuelovi ji od jeho 23 letech velastv, ktermu se vnuje dodnes ve sv velnici, kter obsahuje kolem 40 velstev. Na to se ve psan odbornch pspvk ve velaskm asopise a jeho nmtov vklad nalezneme i v podob velask vlajky Kyjov. Se jmnem Budk se setkme i v pedagogick literatue, kde je jeho podpis zvnn  v technick uebnici pod nzvem "Stroje a zazen pro konzerve", kter je stle v aktulnm zaazen konzervrensk vuky.
A od velaskho konka nen daleko k dal velk zlib pana Budka, kterou je myslivost.
A zde pan Budk zastv funkci pedsedy honebnho spoleenstva v Bohuslavicch, a je zrove ve vboru tohoto sdruen v Kyjov. spchy nimroda jsou zvnny v destkch kus trofej v mstnosti jeho domu, kter m podobu tulnho loveckho salonku.


                                        Pedagogick kolektiv bzeneck koly

Podvme-li se do soupisky vsledk pednch cukrskch sout, nalezneme bzeneckou VO, SO a SOU mnohokrt na elnch mstech, vetn absolutnch. V em je ukryta podstata vsledk spch tto koly malho msta, v jeho ppad ani mnoz obyvatel tto republiky nevd kde se nalz?
Jedn se o projev kompaktnosti celho kolektivu, kter proel profesnm pedlem z pvodnho konzervskho zamen na cukrsk obor.
Zdlo by se to bt handicapem, ale prv tmto dolo k poznatku velkho rezervoru monost skrytch v kadm jednotlivci, kter v nronosti takov zkouky uspl, a tm podal dkaz, e je schopen zdolvat viny dalch nrok, kladen v tvorb tohoto emesla. To v zkladu.
A dal pednost spovala v tom, e tento kolektiv se nespokojil s pouhou dochzkou do zamstnn za elem obivy, nbr vyhledval, a to  vlastnm silm zasahujcm mnohdy do jejich soukromho ivota, poznatky v oboru a sm se poslze vydval vlastn cestou, jejm prostednictvm si zbudoval pee originality, kter pak dokzala na soutch zskvat body a respekt hodnotcch komisa vetn soupe.
A je zde jet jedna malikost, kter tvo v bzeneck tvorb jednu vznamnou pspvkovou veliinu. Bzenec je vinn kraj Slovck podoblasti. A vno je obrovsk nmtov inspirace bez hranic. Na n se ve osobit vtvarn a hudebn projev, jen je nezamniteln se dnm jinm nrem oboru.  Vno m v sob obrovskou inspiran psobnost a jak prav gruznsk pslov, e jiskrn vno nkdy svede, co ani avle nedovede. A lidov tvorba pochzejc z vinnch oblast je tou nejmalebnj, nejmeloditj a vychz z hlubin lidsk due jako mlokter umn lidov tvoivosti. A Bzenec je kraj vinn rvy a proto bv i v bzeneck cukrsk tvorb tolik sladkho pvabu.
Cukrsk tvorba tohoto nejzazho cpu republiky ve smru jinho vchodu, m ve svm rmutu psadu osobit receptury a proveden, jej zklad poloil vedouc cukrskho oboru pan Emanuel Budk, jen v pozici vkonnho manaera svm osobitm pstupem, pedvdavost a snahou o co nejdokonalej dlo, vyrazil pro bzeneckou cukrskou kolu punc zlat peeti spchu a kvality.


         Emauel Budk se svou nslednic vedouc cukrsk vroby Mari Kuerovou


Vytisknuto dne 10.10.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku