�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


SIGEP - naukov poznatky v Rimini/ - 4.

Autor: Ji ez z Vtrnku
Datum vyd�n�: 06.02.2012
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1654

Nezbytnou soust kadho SIGEPU jsou vukov programy, kter byly rovn ptomny v jeho ji 33. edici. Peten si pouh receptury bez praktickho znzornn, je v takovm ppad mnohdy rovno polibku pes sklo.

fiogf49gjkf0d


Nezbytnou soust kadho SIGEPU jsou vukov programy, kter byly rovn ptomny v jeho ji 33. edici. Peten si pouh receptury bez praktickho znzornn, je v takovm ppad mnohdy rovno polibku pes sklo. A vukov nauky na nepebern tma lze ve 28 halch riminskho veletrnho cukrskho salonu nalzt na tucty. Nkter firmy se prezentuj v mench prostorch, kdy si zjemce o pedvdc akci trochu postoj, ale namnoze je k dispozici specilnm pdium s rozshlm hleditm, vybavenm adou idl.



 
 

Pvod kvy je zasazen v Etiopii, kde podle legendy se jistmu pastevci zdlo, e jeho zvata jev v jistou ron dobu nadmrnou aktivitu. Se svmi poznatky se svil mnichm v nedalekm kltee a ti zjistili, e pvod jejich bujnosti spov v jakmsi kei, kter byl obsypn kulatmi plody. Duchovn zaali sami na sob zkoute inky plod zhadnho kee a s pekvapenm zjistili, e se jim zvili bdlost a i pracovn vkonnost. Tm dolo k objeven spoleenskho npoje, kter postupem doznal velk obliby v celm svt.
Pstovn kvy probh v nkolka kontinentech, pedevm v Africe, Jin Americe a Asii.
Kvu tvo sms zrn dvou zkladnch druh, ktermi jsou coffea arabica a robusta coffea, kdy jejich pomr, ale s monou pms dalch variant kvovch odrd a zpsob rozmanitosti zpracovn  s dalm pouitm technologickch zpsob a praenm, vznikaj rzn druhy kv, kter znme pod rozmanitmi nzvy znaek. Mezi nejrozenj a rovn nejuznvanj pat italsk produkce. A ta na veletrhu  SIGEP patila rovn k veletrnm dominantm. A nejenom to.
Pi pleitosti 33. vro podn cukrskho veletrhu SIGEP, kter svou objemovou nabdkou pekroil ji dvno hranice pouhch sladkch laskominek, byl rovn podn ampiont  ve zpracovn kvy, kdy mezinrodn barist zmili sly svho tvho umn aby posunuly stupe vrcholov vkonnosti o ppadn stupnek ve.

  
 

Na sv si rovn pli milovnci okoldy, pro kter byla opt na mnoha stncch pichystna pehldka rznch druh okold a tvorby rozmanitch model. Ale nechybla ani zkladn surovina, z n se postupem doby zrodily chuov divy, zaklet v tajemstv vn, barev i tvar, na jeho potku stl jihoamerick kakaov bob, kter je v zemi svho pvodu nazvn ern zlato.
Tato kakov plodina m svj pvod v Jin Americe, odkud byl panlskmi kolonisty pevezen do Evropy a jeho stromy pak byly osazeny rozlehl ple Zadn Indie a i dle na vchod.
V dnen dob plochy se stromem plodc semena kakaovnku, nazvanho Theobroma, nalezneme v asi 70 % zastoupen celkov svtov produkce na zpadnm behu Afriky.
e se okolda  vyznauje osobitou chut, je znmo i tm nejmenm konzumentm.
Na vstavch i soutch se s n rovn setkvme jako s umleckmi vtvory.

 
chvatn okoldov "Dekor 2000" vcarskho trojnsobnho mistra svta Elisia Tontiho, kterho si mnoz cukri pamatuj z vystoupen v esku z potku tohoto stolet.
Jeho vtvarn motto:  "NE MINULOST, ALE SMR DO BUDOUCNA" uplatoval velk okoldov mistr i ve svm ji pokroilm vku na letonm SIGEPU.

 
e by SIGEP u vystavoval v dob hospodsk krizei star elezn haraburd? Ale kde! To je jen prce umlc, kte vytvoili okoldov repliky starho rezavho nad!



  
  
  

Maestro Giovano Fandini se se pedstavil s okoldovou tvorbou re jejmu zhotoven ped zvdavm publikem se vnoval od oteven veltrnch bran do pozdnho veera. Bhem denn produkce spoteboval kolem 10 kg okoldy.

- pokraovn -

 


Vytisknuto dne 07.12.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku