Soutěže mají v životě cukráře obrovský význam, a to v mnoha smyslech. Je to více než nástavba jeho dosavadního umu, která se klene do mnoha dalších směrů jeho profese, váže na sebe kvantum teoretických poznatků a umožňuje poznání práce kolegů.
Soutěž je inspirací v další tvorbě, poznávání nových míst a lidí , slouží k vytříbení výtvarného vkusu a je prostředkem k zušlechtění profesního ducha. Na druhé straně je soutěž poučením v poznatku chyb, a to jak vlastnímch tak i soupeřů.
V archivním záběru se nyní vrátíme do prostorů hessenského Wiesbadenu, které bylo dějištěm mistrovství cukrářů seniorů

Holandští reprezentanti zvolili pohádkový motiv. Karamelový exponát nesl znaky nevypracované ruky a sympatie si získávající snaha po originalitě zaostávala za technikou zpracování.
Čokoládové okruží vyúsťující v sošku panáčka na prostředním nejvyšším kruhu se námětově neshodovalo a díky nešťastně zvolenému, či zpracovanému doplňku, mělo dosti blízko do kýče a degradovalo původní myšlenku. Kuličky s dobře vyvedeným přechodem barev a dojmu elegance dodávající lesk a protáhlé doznívání čokoládových výrůstků, bylo patrně nejzdařilejší částí holandské produkce.
Magio zticeo nepatří k nejhorším dílům, které bylo možné za poslední roky na cukrářských větších soutěžích spatřit, ale i při největší vůli je nelze zařadit více než do průměrné tvorby.
Dorty působily velice jednoduchým dojmem. Jemné zkruty čokoládových spirál nedokázaly dortu nasadit korunu ozdoby a splývaly s mahagonovým pozadím výrobního prostoru. Kromě toho byly vyhnány do přílišné výše, takže dekor v podobě čokoládové hvězdy a zlatého ornamentu byl k vidění pouze u spodního dortu a to ještě u vyšší postavy.
Stojany, o kterých by účastníkům mistrovství světa mělo být známo, že svým procentem - a ne zanedbatelným - přispívají k celkovému dojmu výrobků, byly u holandského družstva velmi jednoduché a nezastávaly roli dekoračního předmětu, ale pouze účelového držáku. Jistě, že tato záležitost není hodnocena, ale i u vysoce kvalifikovaného rozhodčího se může tímto způsobem nějaká ta desetinka ztratit.
Dalším nedostatkem holandského týmu bylo výstavní aranžmá. Všechny výrobky se nalézaly v jedné rovině a nedokázaly vytvořit plastický dojem vyplněnosti prostoru, a to platí jak v podélném i stranovém směru.
U holandského týmu chybělo pozadí, což je dnes u špičkových týmů nezbytná součást výstavního celku, a zejména nasvícení, tvořící nezanedbatelný dojmový prvek. A právě u holandských soutěžících jejich dílo, nedosahující světové úrovně, spíše tovaryšský poznávací vandr, díky nepřítomnosti nasvícení působilo ještě navíc mdle.

Portugalsko

Pokud někdo byl přítomen na mistrovství světa v Brně a nyní ve Wiesbadenu, nacházel by u soutěžících z Pyrenejského poloostrova shodné prvky tvorby patřící do oblasti klasické cukrařiny. Přece jenom jakoby tato nejodlehlejší evropská země svou polohou a osobitým životním stylem lpěla k tvorbě, ve které je na první pohled možné spatřovat sklon k tradicionalismu a v odstupu dvou let nedošlo k výraznému posunu v zakomponování modernějších prvků cukrařiny světových pódií.
Rukodělná práce na slušné úrovni, byla pravděpodobně hlavní devízou portugalského celku a dorovnávala určitý nedostatek výtvarného směru modernismu, mající šanci na množnější bodování.
Celkově střízlivý výraz hleděl z tváře boha vod Neptuna. Tato čokoládová skulptura byla dobře zhotovena a splňovala normu již zmíněného klasického výtvarného požadavku. Lze snad připomínkovat jednobarevnost doplňkových obrazců námětu např. hnědé delfíny v Neptunových vlasech či na trojzubci, které barevně splývaly s centrálním motivem a vizuálně nesplňovaly zamýšlený účel. Zajímavěji již vyznělo provedení přechodu z Neptunovy tváře do jeho vousů.
Foukaný karamel tvora z vodní říše naznačoval, že tvůrce měl s námětem snad hlubší záměr, ale náročnost této cukrářské disciplíny byla zřejmě nad síly svého tvůrce, aby jím dobře zamýšlený nápad dotáhl ke zdárnějšímu konci. Čokoládové dorty svým způsobem provedení měly spíše výraz tvorby průměrných žáků cukrářských škol a celkový dojem zachraňovaly sošky z foukaného karamelu v barvě, která ladila záměru prostředí ve kterém se tyto pohádkové bytosti pohybují.
Lze paradoxně říci, že na dortovém komplexu byly nejzajímavější jejich plastikové stojany v antickém slohu, avšak jejich konstrukce svým vzezřením přehlušila vlastní soutěžní námět.
Pozadí vytvářel obraz opětovně se opakujících antických sloupů a tento dublovaný umělohmotný motiv předletopočtové doby se silně vkrádal do soutěžní tvorby. Jako doprovodný efekt lze ocenit jemné nasvícení modravé barvy.

- pokračování -