�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Pojïme spolu na kafíèko - test vašich znalostí

Autor: red.
Datum vyd�n�: 28.05.2009
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1235

Nejvyšší teplotu, kterou snáší ústní sliznice je 75 °C. Pøi této teplotì se ale již vyskytují popáleniny, které se projevují zvláštním odumíravým pocitem na špièce jazyka.

fiogf49gjkf0d

Káva je nápoj, který patøí po ropì k nejvýznamnìjším komoditám, kdy od roku 1995 se káva stala nejpopulárnìjším nápojem na svìtì. Každý rok se jí vypije více než 400 miliard šálkù. Dnes vám pøedložíme malý test na téma káva a døíve než pøeètete doprovodný test, zkuste si vždy døíve odpovìdìt  na testové otázky.

Kde se zaèala požívat káva?

a) v Kolumbii
b) v Etiopii
c) v Brazílii

Pùvod kávy je vsazován do Etiopie, kde údajnì jistý pastevec koz jménem Kaldi, si delší dobu všímal, že jeho kozy jsou velmi èiperné poté, co okousaly plody jednoho keøe s èervenými bobulemi. Vyzkoušel i on jejich úèinek a pocítil v sobì novou energii. Svùj objev sdìlil mnichùm v blízkém klášteøe, kteøí sdíleli obdobné pocity po konzumaci tìchto záhadných plodù.
Postupem doby se káva dostala z Etiopie pøes Rudé moøe do Jemenu a její produkce a pití se dlouho drželo v tajnosti pøed svìtem.
Pravlastí kávovníku arabského je tedy Afrika a to jižní Etiopie - døíve Habeš -, kde se též zaèalo praktikovat pití èerné kávy. Od Habešanù pøevzali kávovník Arabové a Peršané. Koncem patnáctého století se pila èerná káva v západní Arábii. Pøes Arábii se konzumace rozšíøila do Istambulu. Posléze se zaèal kávovník cílenì pìstovat v Liberii a na Madagaskaru, v Asii, Pøední Indii, Jávì a Filipínách.
Teprve v druhé polovinì 18. stol. bylo pìstování kávy zavedeno do Brazílie, která se posléze stala nejvìtším svìtovým producentem této èerné komodity.
Kávovník kvete a plodí až když je nìkolik let starý. Ponìvadž kvete a plodí po celý rok, je zrání plodù nestejné, a tak na jednom stromku nalezneme najednou plody zralé - fialové. èervené, žluté, zelené a souèasnì i kvìty. Plody se sklízejí tøikrát do roka. Druhá sklizeò dává plodù nejvíce a také nejlepší jakosti. Jediný stromek dá roènì asi dva kilogramy èisté prodejní kávy. Roste-li však v dobré pùdì, dává sklizeò dvojnásobnou. Nejvíce plodí keøe 7- až 12leté, a po 20 - 30 letech pøestanou plodit  a vykopávají se.
Zrna kávy obsahují kofein, který zvyšuje nervovou èinnost.

Kde vznikla první kavárna v Evropì ?

a) v Amsterodamu
b) v Istambulu
c) ve Vídni


Pití èerné kávy se pøes africký kontinent pøeneslo na evropské území a roku 1544 byla v Istanbulu otevøena první kavárna.   Brzy však bylo požívání kávy všem pravovìrným muslimùm zakázáno, ponìvadž káva prý podrývá zdraví a mate rozum. Skuteèný dùvod byl ale jiný, protože v kavárnách se zaèalo diskutovat o pollitice a o pomìrech ve státì, a návštìvy v kavárnách se zvìtšovaly, zatímco motlitebny zely prázdnotou. Pozdìji však byl zákaz odvolán a zøizování nových kaváren se ponechala absolutní volnost.
První kavárna ve støední Evropì vznikla ve Vídni roku 1685. Toho roku udìlil císaø Leopold I. Polákovi Koleczyckimu v odmìnu za hrdinství ve válce s Turky privilej, zøídil si ve Vídni kavárnu.
V Praze prodával kávu jistý Georgius Deodatus Damascenus, který pøišel z Arábie. Chodil po Praze v arabském odìvu a naléval chodcùm vaøenou kávu do koflíkù, a nosil ji i do domù. Když pak zbohatl, zaøídil si roku 1714 stálou místnost, první kavárnu v Praze na Malé Stranì, nedaleko Mostecké vìže.

Jak má být káva teplá?

a) 40 °C
b) 50 °C
c) 60 °C

Teplota kávy je optimální kolem 50 °C. Pod 40 °C a obzvláštì pod 37 °C, což je teplota lidského tìla, se nám zdá káva studená a nechutná nám.
V této další èásti textu se vám bude napsané zdát trochu paradoxní, že by ústa mìla snést vyšší teplotu. Proveïte proto sami pokus steplotou na uvádìných èástech lidského tìla.
Je to zjednodušeným pohledem zvláštní, že 40 °C teplá koupel již platí za horkou, a ve vyšší teplotì se nemùžeme koupat vùbec. Je to tím, že jemné ústní sliznice snášejí vyšší teplotu než pokožka. Zkuste si udìlat pokus, když si dáte do úst teplou tekutinu na hranici únosnosti, tak v rukách se vám bude zdát mnohem teplejší. Nejvyšší teplotu, kterou snáší ústní sliznice je 75 °C. Pøi této teplotì se ale již vyskytují popáleniny, které se projevují zvláštním odumíravým pocitem na špièce jazyka.


Vytisknuto dne 07.12.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku