�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Pojme spolu na kafko - test vaich znalost

Autor: red.
Datum vyd�n�: 28.05.2009
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1235

Nejvy teplotu, kterou sn stn sliznice je 75 C. Pi tto teplot se ale ji vyskytuj popleniny, kter se projevuj zvltnm odumravm pocitem na pice jazyka.

fiogf49gjkf0d

Kva je npoj, kter pat po rop k nejvznamnjm komoditm, kdy od roku 1995 se kva stala nejpopulrnjm npojem na svt. Kad rok se j vypije vce ne 400 miliard lk. Dnes vm pedlome mal test na tma kva a dve ne petete doprovodn test, zkuste si vdy dve odpovdt  na testov otzky.

Kde se zaala povat kva?

a) v Kolumbii
b) v Etiopii
c) v Brazlii

Pvod kvy je vsazovn do Etiopie, kde dajn jist pastevec koz jmnem Kaldi, si del dobu vmal, e jeho kozy jsou velmi ipern pot, co okousaly plody jednoho kee s ervenmi bobulemi. Vyzkouel i on jejich inek a poctil v sob novou energii. Svj objev sdlil mnichm v blzkm kltee, kte sdleli obdobn pocity po konzumaci tchto zhadnch plod.
Postupem doby se kva dostala z Etiopie pes Rud moe do Jemenu a jej produkce a pit se dlouho drelo v tajnosti ped svtem.
Pravlast kvovnku arabskho je tedy Afrika a to jin Etiopie - dve Habe -, kde se t zaalo praktikovat pit ern kvy. Od Habean pevzali kvovnk Arabov a Peran. Koncem patnctho stolet se pila ern kva v zpadn Arbii. Pes Arbii se konzumace rozila do Istambulu. Poslze se zaal kvovnk clen pstovat v Liberii a na Madagaskaru, v Asii, Pedn Indii, Jv a Filipnch.
Teprve v druh polovin 18. stol. bylo pstovn kvy zavedeno do Brazlie, kter se poslze stala nejvtm svtovm producentem tto ern komodity.
Kvovnk kvete a plod a kdy je nkolik let star. Ponvad kvete a plod po cel rok, je zrn plod nestejn, a tak na jednom stromku nalezneme najednou plody zral - fialov. erven, lut, zelen a souasn i kvty. Plody se sklzej tikrt do roka. Druh sklize dv plod nejvce a tak nejlep jakosti. Jedin stromek d ron asi dva kilogramy ist prodejn kvy. Roste-li vak v dobr pd, dv sklize dvojnsobnou. Nejvce plod kee 7- a 12let, a po 20 - 30 letech pestanou plodit  a vykopvaj se.
Zrna kvy obsahuj kofein, kter zvyuje nervovou innost.

Kde vznikla prvn kavrna v Evrop ?

a) v Amsterodamu
b) v Istambulu
c) ve Vdni


Pit ern kvy se pes africk kontinent peneslo na evropsk zem a roku 1544 byla v Istanbulu otevena prvn kavrna.   Brzy vak bylo povn kvy vem pravovrnm muslimm zakzno, ponvad kva pr podrv zdrav a mate rozum. Skuten dvod byl ale jin, protoe v kavrnch se zaalo diskutovat o pollitice a o pomrech ve stt, a nvtvy v kavrnch se zvtovaly, zatmco motlitebny zely przdnotou. Pozdji vak byl zkaz odvoln a zizovn novch kavren se ponechala absolutn volnost.
Prvn kavrna ve stedn Evrop vznikla ve Vdni roku 1685. Toho roku udlil csa Leopold I. Polkovi Koleczyckimu v odmnu za hrdinstv ve vlce s Turky privilej, zdil si ve Vdni kavrnu.
V Praze prodval kvu jist Georgius Deodatus Damascenus, kter piel z Arbie. Chodil po Praze v arabskm odvu a nalval chodcm vaenou kvu do koflk, a nosil ji i do dom. Kdy pak zbohatl, zadil si roku 1714 stlou mstnost, prvn kavrnu v Praze na Mal Stran, nedaleko Mosteck ve.

Jak m bt kva tepl?

a) 40 C
b) 50 C
c) 60 C

Teplota kvy je optimln kolem 50 C. Pod 40 C a obzvlt pod 37 C, co je teplota lidskho tla, se nm zd kva studen a nechutn nm.
V tto dal sti textu se vm bude napsan zdt trochu paradoxn, e by sta mla snst vy teplotu. Provete proto sami pokus steplotou na uvdnch stech lidskho tla.
Je to zjednoduenm pohledem zvltn, e 40 C tepl koupel ji plat za horkou, a ve vy teplot se nememe koupat vbec. Je to tm, e jemn stn sliznice snej vy teplotu ne pokoka. Zkuste si udlat pokus, kdy si dte do st teplou tekutinu na hranici nosnosti, tak v rukch se vm bude zdt mnohem teplej. Nejvy teplotu, kterou sn stn sliznice je 75 C. Pi tto teplot se ale ji vyskytuj popleniny, kter se projevuj zvltnm odumravm pocitem na pice jazyka.


Vytisknuto dne 23.04.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku