fiogf49gjkf0d

22. roèník gastronomické olympiády dal všem svým úèastníkùm a zájemcùm o nejvyšší kulináøskou soutìž svìta své další „Aufwiedersehen“.
Pøi každém rozlouèení se naskýtá nezbytná otázka, jakýže byl dotyèný roèník, jaké dojmy jsme si z nìho odnesli a jaký závìr jsme si sami za sebe, se zamìøením na souèasnou, ale i další olympiádu, stanovili.
Letošní IKA, vzato novináøským pohledem byla jako vždy peèlivì pøipravena a vzato od konce, mìla dùstojnìjší každodenní vyhlašovací ceremoniál než v døívìjšku. Kongresová hala, vyhrazena v minulosti pouze pro závìreèný ceremoniál, byla k dispozici pro každý soutìžní den. Své plus se projevilo i v angažování lucemburského vícejazyèného moderátora, vèetnì jeho krajanky. O rozsahu soutìžních disciplín každého dne, nemluvì o závìreèném vyhlašovacím aktu, svìdèí èasový maraton v nìmž kulináøští vytrvalci pøebírali odmìnu za svou práci, který ve svém rozsahu zastínil i obávaný závìr Gastrohradce, který tak pùsobil v porovnání s Erfurtem jako sprinter na krátké trati.


Olympiáda mìnila sice nìkolikrát své stanovištì, ale jednalo se vždy o nìmecké území. Za poslední dobu se místo konání stabilizovalo v hlavním mìstì Duryòska Erfurtu. Pøi rozhovoru s mimonìmeckými úèastníky bylo kvitováno s nadìjí zmìna pùsobištì tak jak je tomu u olympiády sportovní. Nìmeètí zástupci již ale byli v odpovìdi diplomatiètìjší a hlavní argument se opíral o fakt, že vùle po zmìnì pùsobištì z pozice zahranièních kompetentních èinitelù není natolik silná, aby se takovýto návrh ocitl na jednacím stole. Nemusíme si nikterak namlouvat, že i v pøípadì náznakù zmìn eventuálních uchazeèù o poøádání olympijské soutìže, by se dalo oèekávat sešlápnutí brzdového pedálu jednání souèasných organizátorù. Být exkluzivním poøadatelem vrcholové soutìže je jak prestiž samotného mìsta, spolkového kraje i Nìmecka samotného. Ovšem monopol vždy pøináší uspokojení a nepøispívá až tolik k pohybu vpøed, což by v pøípadì rotujícího pùsobištì pùsobilo právì opaèným vlivem. Navíc by takovýto druh konkurence mohl rozhýbat stojaté vody do urèité míry stagnující soutìže. Vše bude ovšem odvislé od poptávky a schopnosti její realizace nejenom na poli diplomatickém, ale i finanèním.
Co se samotné soutìže týèe, tak její inovaci asi nejlépe vystihl kapitán èeského národního týmu Jiøí Král svým prohlášením, že nìjaký posun vpøed za uplynulé olympijské období se projevil pouze v urèitých nuancích, ale že v globálu o pøevratných novinkách hovoøit nelze. Kapitán uvádí definice prùlomu tvorby v tom, že nìkteré týmy se vyznaèovaly takovým karamelovým ztvárnìním, že i naši cukráøi se nedopídili podstaty této tvorby. Urèující smìr tohoto pohledu spoèívá v tom, že jakmile neprohlédnete zpùsob takovéto tvorby, tak se jedná o nìco nového. Ale u ostatních výrobkù byl patrný pùvod jejich provedení, takže v tomto smìru se nejednalo o nìjaké kvantum novinek.
S vyøèeným nelze jinak než souhlasit, protože skoro obdobný pohled letoška jsme mìli možnost vidìt nejenom v prùbìhu nìkterých svìtových pohárù, ale i na minulé olympiádì. Abychom ale nekøivdili, tak je potøeba zvážit možnosti vývojových trendù, které jsou v surovinové oblasti vlastnì na dorazu, kdy je možné ještì ledacos vylepšit krajovými specialitami, èi tvorbou prostøednictvím biopotravin produkovaných ve speciálních oblastech, jak bylo patrno u nìkterých pøedních týmù.
Olympiáda jako vrcholový soutìžní podnik, znovu ukázala, že být pouze dobrým kuchaøem není ještì zárukou cenných met. Letos se sice znovu, ale o to více silnìji hovoøilo jak na úrovni pøedních týmù, ale i komisaøù, že výrazným dílem se na úspìchu družstev podílí fenomén oznaèovaný jako týmový duch. Možná, že v minulosti tato šedá eminence soutìžní prosperity nebyla tak na venek zøetelná, ale kolektiv mající tento druh soutìžního arzenálu ve své výbavì, mìl výraznou zbraò, jejíž pomocí mohl dobývat kóty úspìchu. Ostatnì pøíklady nadšených kolektivù ve sportovní sféøe s vùlí a elánem po vítìzství mohou posloužit jako ilustraèní pøíklad. Koneckoncù, vše je obsažnì vystiženo v pøísloví o chuti, s níž se jde do toho, a kdy tak pùl bývá hotovo.
Podíváme-li se na konkrétní týmy, tak v letošním roèníku bylo možné hovoøit již dopøedu o jistém vítìzi, kterým v národních týmem byl celek Norska. Zde se ukázala vìc nikterak objevná, ale vždy všudypøítomná, kterou jsou peníze, ale i zároveò vykroèení na cestu vìdeckých hodnot, viz. dále.

Ostatní týmy, alespoò dle jejich vyjádøení, od státu sice nic nedostávají, ale síla jejich ekonomik promítnuta do sponzorských poèinù vytvoøí velmi vlivné platidlo, které mùže v koneèném úètování posunout dotyèný tým do vyšších pater hodnocení.
Dalším poznatkem byla skoro tabuizující skuteènost mající souvislost s výzdobou soutìžního stolu. Odjakživa se tvrdí, že dekorace není souèást hodnocení. Pravda je ovšem jiná, a to ta, že dekorace nemá sice svoji oficiální bodovou tabulku, ale její pùsobivost èi nepùsobivost je zaèlenìna v celkovém bodovém souhrnu. Ještì na minulé olympiádì takováto myšlenka vyslovena nahlas, byla považována málem za hodnotící rouhání, ale na souèasném 22. roèníku IKA již se o ní mluvilo mezi soutìžícími jako o jistotném hodnotícím prvku již velmi hlasitì a rozhodèí, pokud se nevyjadøovali pøímo oficiálnì, tak tezi o vlivu soutìžní dekorace na bodový souèet už ani nevyvraceli.
Jistotnou vìcí hovoøící ve prospìch této skuteènosti byla nákladná ozdoba soutìžích stolù, oproti minulému roèníku viditelnì bohatší. Na otázku proè asi, je odpovìï zcela nasnadì.
V zjednodušené mluvì øeèeno, že ten kdo nešetøil penízem na pùsobivé dekoraci, získával na své konto i plusovou bodovou prémii. A stejnì tak naopak.
Ale pøes výše uvedené vìci bych zmínil jednu výraznou, by� urèitì ne až tak èistokrevnou prvotinu. Byla jí realizace nového trendu, kterým se prezentoval norský tým v jehož støedu se nacházeli kuchaøi se zamìøením na vìdeckou práci a její interpretaci na kulináøských akademiích a institucích, (tedy ne suchý uèitel teoretik, nýbrž vìdecký praktik, který ví o èem mluví). Zamìøení tìchto soutìžních kuchaøù mìlo dopad v povýšení kuchaøského umìní na vìdeckou fundovanost.
Dokonce bych zašel tak daleko, že bych použil vìtu, že v souèasnu v souvislosti s vrcholovou kulináøskou tvorbou, nastává èas tzv. „investigativních kuchaøù“.
S tímto výrazem se setkáváme v souvislosti s novináøským oborem, kde se rozlišují, (pro lepší pochopení volím polopatickou mluvu) øeknìme tzv. normální novináøi, kteøí popisují všeobecnì známý stav událostí, a novináøi investigativní, popisující vìci utajené, neznámé, èi nejasné. Jedná se o jakési novináøe detektivy èi prùzkumníky rùzných událostí èi èinù, kterými bývají kriminální, politické èi velké korupèní kauzy apod., kterým nedokáže pøijít na stopu ani policie (a� vlastní neschopností èi zámìrem).
Tato skupina novináøù se vyznaèuje objemnou fundovaností a nadstandardní intuicí v pøíslušném druhu oboru, vèetnì schopnosti a odvahy k rozkrytí konkrétního pøípadu.
A tvrdím, že stejnì tak bude vypadat profesní vizáž vrcholového soutìžního kuchaøe budoucnosti (ostatnì již tomu tak i u nìkterých týmù je), kdy ten ve své pozici bude praktikovat i roli kulináøského architekta s nadèasovými vìdeckými poznatky. Jeho závislost na soutìžním úspìchu již nebude odvislá pouze od toho, že onen dotyèný je dobrým šéfkuchaøem ve známé hotelové restauraci, protože takováto reference již nebude dostateèným oprávnìním k výstupu na olympijský vrchol. Klíè k otevøení tøináctých zlatých komnat svìtových soutìží budou mít v budoucnu k dispozici pouze kuchaøi se zmínìnou investigativní schopností.
A jestliže bych mìl uzavøít kapitolu olympijských novinek v souvislosti s 22. roèníkem vrcholové kulináøské soutìže, tak bych na prvním místì jmenoval právì tento trend gastronomicko soutìžního budoucna, jenž nejenom pozvedne úroveò soutìžní tvorby, ale stejnou mìrou i hodnotu celé gastronomie.




Jedineèné carvingové dílo pøedvedl za použití koøene taro tchai-wanský mistr Wu Sung Lien, za které získal jednoznaènou zlatou medaili.