"Když jsem přišla do Česka, překvapilo mě, že Češi nejedí zmrzlinu v zimě. Prý ze strachu před angínou. Já jsem z Dánska, kde je zima po celý rok, a spotřeba zmrzliny přesto třikrát větší," říká Marianne Kirkegaard Knudsen, ředitelka "zmrzlinové" divize Algida koncernu Unilever.
Češi sice nejedí tolik zmrzliny jako jiné národy, zato jsou "patrioti" a nedají dopustit na lokální značky. Algida loni do svého portfolia zařadila výrobky české firmy Alima - Míšu, Táboráčka a další. A nelituje.
"Pokud budeme mít šanci přidat další lokální značky do našeho portfolia, uděláme to," říká manažerka Knudsen.
 

Kolik Češi ročně snědí zmrzliny?

Nevím, kolik peněz za zmrzlinu utratí, ale vím, že každý Čech sní ročně tři a půl litru zmrzliny. To zahrnuje nejenom rodinná balení zmrzliny, ale i zmrzlinu v kornoutu a nanuky na dřívkách. Konzumace Čechů ale není příliš velká.

Jaký je tedy poměr spotřeby zmrzliny u nás a na Západě?

Paradoxně nejvíce zmrzliny v Evropě jedí severské národy. Dánové a Švédové jedí tak jedenáct litrů na osobu. Z tohoto pohledu má Česko stále velký potenciál. Ale i tady spotřeba roste. Nárůst je ale pomalý, nijak dramatický.

Čím si malý zájem o zmrzlinu vysvětlujete?

Je to dáno tradicí. Nejvíce se tu prodává zmrzlina na ulici a Češi nejsou zvyklí jíst zmrzlinu večer, jako desert. Množství zmrzliny prodané na ulici je tu stejné jako v severských zemích, ale chybí tu ta konzumace doma. Věřím však, že se to zlepší a časem bude spotřeba zmrzliny tak dvakrát větší. Viděla bych to v horizontu deseti let.

Jak se na spotřebě tři a půl litrů na osobu podílí Algida?

Náš podíl na trhu je pětatřicet procent. Můžeme tedy říct, že jedna třetina trhu je označkovaná Algidou.

České značky? To je doslova poklad

V jiných zemích máte stejný podíl na trhu?

Třeba v Maďarsku máme téměř polovinu trhu a v některých zemích máme dokonce i osmdesátiprocentní podíl na trhu. Z pohledu Unileveru tedy není Algida v Česku tak silná jako v jiných zemích.

Zhruba před rokem jste do portfolia Algidy přidali i české značky, jako je třeba Míša. Pomohlo to zvýšit váš podíl na trhu?

Určitě. Koupili jsme společnost Alima a přidali její portfolio do Algidy. To nám velmi pomohlo. Není to jen Míša, ale i další tradiční značky jako Nanuk, Pierot či Táboráček.
Co se týče podílu na trhu, v některých jeho částech jsme zaznamenali nárůst až na čtyřicet pět procent. Tyto zmrzliny patří do cenové skupiny těch, které si může dovolit každý.
Pro nás to tak bylo příjemné doplnění našeho sortimentu a dobrý kompromis k našim značkám, jako je třeba Magnum.

Kolik jste za Alimu zaplatili?

Cenu nebudeme sdělovat, ale můžu říct, že se nám to vyplatilo. Míša je co do počtu prodaných kusů nejprodávanější nanuk v zemi a také nejznámější. Ale není to jen Míša. V Česku je doslova poklad mít v portfoliu lokální značky.

Je na trhu ještě nějaká lokální značka, o kterou byste měli zájem?

Každý rok musíme zjišťovat, co trh chce a co mají konzumenti rádi. Pokud budeme moci každý rok přinést nějakou novou lokální značku, uděláme to. V Česku máme největší portfolio lokálních značek ze všech zemí.

Takže české značky vás lákají dál?

Pokud budeme mít šanci přidat další lokální značky do našeho portfolia, uděláme to. Koupili jsme Alimu, protože to pro nás byla velká šance, a vidíme, jak dobrý krok to byl. Náš tým stále sleduje trh a pokud se naskytne dobrá příležitost v podobě českých značek, využijeme ji.
Tak jak roste kupní síla, roste spotřeba Magnumu

Obliba českých značek je asi dána i cenou. Když vezmeme Magnum, není to pro Čechy drahé? Třicet korun za zmrzlinu přeci jen nevydá každý...

Když se podíváme na cenu za Magnum v jiných zemích, vidíte, že v Česku je mnohem levnější. To je v pořádku, podobné je i srovnání cen dalších potravin. Ano, v Česku je Magnum dražší než ostatní zmrzliny na trhu. Ale Češi už chtějí platit za kvalitu. Koupí si lepší víno, sýry i dražší a lepší nanuk. Jistě, že ne každý den, ale kupují si ho stále častěji.
Tak jak roste česká ekonomika, tak roste spotřeba i našich nanuků Magnum. Každý rok jich prodáme více a více.

Takže zlevňovat zmrzlinu nebudete?

Ne, určitě ne. Navíc kromě drahého Magnumu máme i další levné možnosti, jako třeba Colorky. Naše portfolio jde přes všechny cenové segmenty, a díky tomu si můžeme dovolit mít i drahou zmrzlinu.

Stále více firem přesouvá výrobu do Česka, Algida tu má jen lokální značky, nezačne v tuzemsku výroba i dalších značek? Třeba zmiňovaného nanuku Magnum?

Ne, tady jsou jenom české značky. Není to vyráběno Unileverem, ale našimi spřátelenými společnostmi. Unilever má své továrny jinde v Evropě a třeba Magnum vyrábíme jenom ve dvou z nich a zásobujeme celou Evropu. Díky tomu nemusíme měnit výrobní linii.
Novou továrnu v Česku sice nepostavíme, ale milovníci Míši a dalších tuzemských nanuků se nemusí obávat, že bychom naopak jejich výrobu přesunuli jinam.

Jinde než v Evropě továrny nejsou? Bylo by třeba možné mít zmrzlinu "Made in China"?

Možné by to bylo, ale distribuce by stála příliš mnoho. My máme továrny třeba v Maďarsku, Polsku, Německu, ale produkce ze zámoří by se nám nevyplatila. Navíc probíhá i konsolidace továren a už jich není tolik jako dříve.
Zmrzlina pro Čechy? Malá, jednoduchá a tvarohová

Zmrzlina je alespoň v Česku sezonní zboží. Pomohla jejím prodejům i mírná zima?

Každý měsíc dostáváme index počasí - je to založeno na počtu hodin, kdy svítilo slunce. Letos je to nesrovnatelně lepší než loni, a to se samozřejmě projeví v prodeji. Přesná čísla zatím nemáme, ale letos mnoho sezonních prodejců začalo mnohem dříve než loni, kdy byl ještě v dubnu sníh.

Bavili jsme se o rozdílné spotřebě zmrzliny v Česku a v cizině. Je rozdíl i v chutích a nárocích na zmrzlinu?

Češi milují tvarohovou zmrzlinu, kterou v jiných zemích téměř neznají. Navíc tady mají lidé rádi jednoduchou zmrzlinu. Nechtějí nanuky s milionem příchutí a přísad.
Také tu vedou malé zmrzliny. Češi si raději koupí pět Míšů a dají si je do mrazáku, než aby si koupili velké litrové balení nebo větší zmrzlinu. Další rozdíl vidím ve vodové zmrzlině. Tady se u ní nevyžaduje taková kvalita jako v jiných zemích. V Česku se vodová zmrzlina jí prostě proto, že je teplo. No a jak jsem již říkala, nejí se tolik zmrzliny doma.

A z hlediska druhů? Vedou krémové, ovocné, nebo vodové zmrzliny?

Nejpopulárnější jsou tu tvarohové a ovocné zmrzliny. Zmrzliny jako Táboráček, to jsou zmrzliny, které jinde nemáme. Mají velkou koncentraci ovoce. I díky tomu se nám daří v Česku dobře prodávat naše nízkokalorické zmrzliny. Ty jsou právě ovocné a nejsou tučné. V jiných zemích, kde mají rádi krémové zmrzliny, je složité změnit jejich zvyky a tyto zmrzliny tam takový úspěch nemají.

Budou právě nízkokalorické zmrzliny novým trendem?

Ano, stále více žen chce nízkotučnou zmrzlinu. A myslím, že to nebude trend jenom u nás, ale u všech výrobců.

Marianne Knudsen

Vystudovala reklamu a management v Kanadě, ve Spojených státech a v Kodani. Do Unileveru nastoupila už roku 1993 v rodném Dánsku.

Prošla řadou obchodních a manažerských pozic, dva roky také působila v Unileveru ve Švédsku. Před svým přestupem do Česka pracovala jako ředitelka Divize zmrzlin pro Dánsko a severské státy.

Je vdaná a má dvě děti. Mezi její koníčky patří jízda na koni a jogging.

Český Míša jde dobýt svět - přes Slovensko

Jasně nejprodávanějším českým nanukem je tradiční Míša. Jen za poslední rok se ho prodalo dvanáct milionů kusů. Nyní se Unilever, do jejíhož portfolia Míša patří, snaží popularitu českého nanuka rozšířit i do dalších zemí. První zastávkou je Slovensko.

"Míšu jsme nyní uvedli na Slovensko. Uvidíme, jak se bude prodávat a jestli se stane srdeční záležitostí Slováků tak, jako je tomu v Česku," říká Marianne Kirkegaard Knudsen, která má na starost zmrzliny v Unileveru, nadnárodním potravinářském a drogistickém koncernu.

Podle ní je Slovensko prvním testem, který ukáže, zda je možné Míšu prodávat i v jiných zemích. Zatímco na západním Slovensku lidé Míšu znají, pro "východňáry" je to naprostá novinka. "Z dalších zemí je potenciál pro Míšu třeba v Maďarsku, kde jsou tvarohové nanuky také oblíbené," dodává Knudsen. Jinde v Evropě totiž tvarohové nanuky zatím neznají.

Nová televizní hvězda

Míša, který se v Česku začal vyrábět už v šedesátých letech v mlékárnách Lacrum Brno, se letos poprvé "v životě" dočká i televizní reklamy. Podle vedení Unileveru je totiž značka v tuzemsku její prioritou.
Unilever loni Míšu spolu s dalšími českými nanuky jako Nanuk, Eskymo či Táboráček získal do svého portfolia od společnosti Alima. Ta sice opustila trh, ale pro Unilever dále nanuky vyrábí. "Češi jsou patrioti a na značky, jako je Míša, nedají dopustit," uvádí Knudsen.

České značky lákají

Alima není jediná původní česká firma, která nyní vyrábí pro nadnárodní společnosti. Například firma Wero Nova, která je známá především "Ruskou zmrzlinou", vyrábí vlastní značky pro Makro nebo Billu. Z českých producentů se na pultech obchodů objevují ještě zmrzliny z Tipafrostu, Mrazíren Dašice nebo od Pinky.
Za zmrzliny Češi utratí ročně 205 miliard korun. Podle údajů agentury AC Nielsen ročně snědí až 35 milionů litrů balených zmrzlin. Kromě Unileveru, respektive jeho divize Algidy, na trhu působí dánská společnost Nowaco se značkou Prima a švýcarský kolos Nestlé, jehož součástí je výrobce zmrzlin Schöller.

Míša proti Heleně

Nově na trh zmrzlin proniká i nová značka Koral. Její hlavní zbraní jsou nejenom nízké ceny, ale i tvář oblíbené zpěvačky Heleny Vondráčkové. Míša má navíc v Koralu a Heleně Vondráčkové i silného konkurenta v televizní reklamě. Jen v dubnu totiž přišla kampaň Koralu zhruba na 9,6 milionu korun.