�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Jak bude dle - kdo to z ns vydr? |
| Autor: J.P. Vtrnk Datum vyd�n�: 01.01.2002 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=95 |
| Je to otzka, kterou se lid zdrav msto obvyklho pozdravu, a je to tak otzka, na kterou nedovede dosud nikdo odpovdti. |
| Je to otzka, kterou se lid zdrav msto obvyklho pozdravu, a je to tak otzka, na kterou nedovede dosud nikdo odpovdti. Bylo ped Vnocemi, doba na kterou se til kad obchodnk a ivnostnk po cel rok, nebo tato doba m pinsti osven obchodu. Avak pi poslednch Vnocch? Obchodnk i cukr vyhlel z krmu, zda-li peci jen nkdo do obchodu zabloud. A co dlaj nai vldn initel? Staraj se o lep budoucnost, lep zamstnanost Nikoliv, oni naopak vymlej nov zaten obchodu a prmyslu, zvyuj dan a pro formu, aby se neeklo, slevili ze svch statiscovch pjm tak nkolik tisc ron. Me to takto jti dle? Pro nen poctiv snahy o odstrann krize? M pan ministr svdom, jestlie v dnen krizi nad, aby dlun dan byly bezohledn vymhny? Na velk kapitalisty si ovem bern sprvy netroufaj, ponvad tito jim hned pohroz proputnm dlnictva, avak ivnostnk, ten mus platit, jinak se mu prod posledn koile. Jistmu zelini byl bern sprvou prodn k, za kterho se utrilo 22 K, protoe byl dluen asi 200 K na danch. Odhadce dostal 10 K a bernmu adu zbylo 12 K. Pomohl si tm stt? Nepomohl, ale chudk byl znien a pipraven o jedinou vdlkovou monost. A takovch ppad je u ns vce. To jsou praktiky dnenho pana ministra. Jak dlouho to potrv? Kdy se ponou u ns zbyten ministerstva ruit a kdy se pone skuten etit? Kdy pestane nkoliker a statiscov pjem jednotlivch len vldy? Kdy se opravdu zane etit a uet na sttnch vdajch, aby nemusely bti nieny existence malch, piinlivch lid? i m sprva zjem na zbolevizovn ivnostnk a obchodnk nebo peje si snad jejich znien? Svou prax je dohn k tomu, k emu maarsk ady dohnaly tamnj rolnictvo. i jsme snad za hranicemi bojovali proto, aby pni ministi mli statiscov pjmy a ivnostnkovi i rolnkovi se vyvedla posledn koza z chlva? Zmme tyto pomry, dokud jest as. E. Federmann K tomuto lnku poznamenvme, e pomry jsou dnes skuten pro ivnostnky tk a jak to vyhl, bude to to m dle tm hor. Pijde doba, e dlnictvo nebude manifestovati na ulicch, ani stvkovati v tovrnch, ponvad toho nebude mt zapoteb, avak budou tak initi v budoucnosti ivnostnci a obchodnci. Dnen pomry k tomu zcela urit nasvduj a bude se tak dti nejen u ns, ale v celm svt. Prvn pedzvst mme k tomu ji z ciziny, z Maarska a Rakouska, kde proti exekucm a proti vymhn dan musili ivnostnci a obchodnci zakroiti manifestac. K tomu me dojti t u ns, ponvad trplivost nm tak jednou dojde. Je to opt dkazem, e my ivnostnci nememe ke vemu jen mleti, ale musme se brniti a pipravovati na jet hor chvle ne mme dnes. Redakce Pokud jste ven teni doetli a do tchto mst, nepochybuji, e dte mnohmu za pravdu. Mon vs trochu zarazila slohov stylizace tohoto lnku a urit archaismus etiny. Tento lnek byl toti napsn a vydn v odbornm cukrskm periodiku v roce 1932 (slovy devatencetticetdva). Tedy v dob kdy nae prvorepublikov vlast zaznamenvala svj prmyslov rozmach. A dle napsanho se zd, e vvoj je jenom opakovnm se pedchozch dj ve spirlovit nvaznosti. Zbv pouze pipomenout veobecn znm pokraovn dalho dje v podob pchodu nmeck a komunistick nadvldy. A tm bylo na pl stolet zameteno. Nezbv nic jinho ne se zeptat, zda-li se nm ta historie opravdu neopakuje a zda nejsme v te pozici jako nai kolegov lta Pn 1932. |
Vytisknuto dne 12.11.2026 ze serveru |