�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Josef Švancer |
| Autor: J.P. Vìtrník Datum vyd�n�: 24.07.2001 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=9 |
| Josef Švancer má mezi všemi èeskými cukráøi a potažmo i cukráøskými porotci zvláštní prioritu. Stal se historicky prvým pøedsedou cukráøské hodnotitelské komise, která bdìla nad regulemi cukráøské soutìže pøi Mistrovství svìta cukráøù seniorù v Brnì |
| Josef Švancer má mezi všemi èeskými cukráøi a potažmo i cukráøskými porotci zvláštní prioritu. Stal se historicky prvým pøedsedou cukráøské hodnotitelské komise, která bdìla nad regulemi cukráøské soutìže pøi Mistrovství svìta cukráøù seniorù 1999 v Brnì. Zrod Josefa Švancera je v mìstì Karviné, kde bývalo spíše zvykem se profesnì pohybovat kolem èerného zlata nebo být ozáøen výhní v metalurgickém prùmyslu. Vùnì obsahu bublajících hrncù na sporáku, inspirovala mladého Švancerovic hocha pøi volbì povolání do kuchaøské sféry. Avšak kouzlo vizáže cukráøských výrobkù a dráždivá chu� sladkostí byla velikým kunkurentem pøi výbìru budoucí profese a nakonec i pøevážila misku vah rozhodovacího momentu, kterým smìrem se Josefova dráha bude ubírat. Výborná cukraøina se tehdá ve Slezsku uèila ve Frenštátì p. Radhoštìm, kam náš elév nastoupil v rozmezí let 1959 - 62. Po svleèení zeleného vojenského sukna se vysloužilec vrací opìt ke svému øemeslu. Ale racionální pøedstava o zpùsobu budoucího života staví mladého muže k parní peci v cukráøské výrobnì, která zásobovala Karvinou. Zde byl platový prùmìr o tøídu vyšší. S pøibývajícím vìkem pøibývaly i nároky na zpùsob života, a ve smyslu, že každý špás nìco stojí, odkládá Josef Švancer cukráøský pláš� a pøevléká se do hutnického šatu, ve kterém zaène vykonávat válcíøskou profesi v Nové huti Klementa Gottwalda. Oè je práce rozdílnìjší, o to je i výnosnìjší. Peníze jsou peníze, ale lásku za nì nekoupíš - alespoò tu ryzí -, a tak než se nìjaký rok s rokem sešel, sladké volání cukráøských nymf pøivábilo Josefa opìt do prostor výroby sladkých pamlskù. Tentokrát máme možnost se s ním setkat v restauraèní cukrárnì. Pro navrátilce byl tento poèin š�astným krokem, protože se setkává se svým vzorem Antonínem Hudeckým. A toto jméno se ve své dobì v bílém øemesle ctilo a bylo uznávaným pojmem. Jeho umem byl poctìn Brusel, Montreal a další svìtové akce. Další postavou, která ovlivnila vývoj cukráøe Švancera byl pan Brodský, u kterého bylo možno se pøiuèit novinkám a trendùm. Byla to doba, kdy se u našeho budoucího mistra poèala formovat pøedstava smìru vlastní tvorby, mající vyústìní v racionální tzv. lehké cukraøinì s nezbytnou dávkou ovoce. Tento Švancerùv styl tvorby se v Karviné dobøe ujal a zpìtnou vazbou byla zvýšená poptávka po tomto výrobním trendu. Každý dobrý cukráø se vztahem ke svému oboru, hodlá poznat svoje schopnosti a zároveò je pøedvést na veøejnosti. Ideální zpùsob kombinace obojího je cukráøská soutìž. Prostøednictvím "Brnìnské soutìže cukráøù" se Švancerova hruï blyští leskem zlaté medaile. Této poctì pøedcházelo vítìzství v okresních a krajských kolech. Opakované vystoupení v Gastropragu bylo ve znamení zisku jak støíbrných, tak i zlatých medailí za vystavené exponáty. Uspìchy byly zapsány v osobních datech, pøedávaly se zkušenosti a roky se poèaly kulatit. Co ještì dobývat ? A pøece se naskytnul ještì prostor k další realizaci zvídavé duše pánì Švancera. Byl to prozatím nezmapovaný terén, který mohl protkat souøadnicemi svých poznatkù a soutìžních úspìchù. Josef Švancer se stává cukráøským rozhodèím. Ale jeho profesní vzestup ani v této fázi jeho života ještì nedosáhl svého kulminaèního bodu. V roce 1975 se v Èeském Tìšínì otevíral hotel Pias, a my máme možnost se s Josefem Švancerem setkat v roli šéfcukráøe. V Praze se nachází pøed dokonèením stavba Paláce kultury. Zkušenosti a dosavadní cukráøská tvorba, završená soutìžními triumfy, vèetnì osobních vlastností, dosazují pana Švancera do funkce šéfcukráøe Paláce kultury. Tam pùsobil pøi vrcholových akcích tuzemského i svìtového významu. Jeho úèinkování se též promítalo v prostorách Pražského hradu a do výètu Švancerových aktivit je nutno zapoèítat i externí pedagogickou èinnost. Obsah náplnì jeho pùsobnosti byl prakticky všerozmìrný a to doslovnì. Na domácích i zahranièních kolbištích reprezentuje èeskoslovenskou cukraøinu, ve které jsou zakomponovány vlastní osobité prvky. Byla øeè o rozmìrech. V tomto smìru je Švancer univerzální. Tvoøí od minidezertù až po maxirozmìry doznávající podobu obrovských dortù, jakými byly pøíkladnì dary pro Televizní rolnièku aj., kdy exponáty dosahovaly hmotnosti pøesahující metrický cent a výše 1,5 metru. Josef Švancer patøí k pøedním tvùrcùm obøích dortových exponátù ve své dobì, v pojmu èisté míry surovin. Vyšší modely byly tvoøeny pomocí umìlého podkladu. Mety dosažitelnosti mívají pro muže málokdy konstatní hodnotu. Pøesnì tomu tak i bylo ve Švancerovì pøípadì. Rád by si odzkoušel dlouhodobìjší práci v zahranièí. Dosavadní kontakty byly pouze krátkodobìjšího charakteru. Jako na zavolanou pøichází nabídka Ministerstva kultury ÈSSR na post šéfkuchaøe na ambasádu do Vídnì. S okamžitou platností je akceptována. Roku 1999 se mezitím láme vývojová epocha a úmysl návratu Josefa Švancera zhatí náhodné setkání s èeským podnikatelem vlastnící penzion Stiftstaverne nedaleko Vídnì, kde nastupuje coby šéfkuchaø. Vytrvává nìkolik let a domácí pomìry jsou silným lákadlem, pøipoèteme-li k tomu mladšího syna se všemi prùvodními znaky dospívání, které ho pøetáhne pøes hranièní èáru zpátky do Prahy, kde nastupuje do hotelu Apolon ve funkci øeditele. Vidìt èeský systém pomìrù z vnìjšku a posléze z vnitra, zdaleka ne jedno a totéž bývá. A tak po roce opìt Pepa Švancerù se staví do vystátého dùlku šéfkuchaøe v pøedchozím pùsobišti v již zmímìné Stifstavernì. Návrat postavy našeho vyprávìní je vstupem do historické sféry èeské uèenosti. Byla jí legendární Karlova univerzita, i když v tomto pøípadì samozøejmì mnohem pozdìji zbudovaná právnická fakulta, kde se Josef Švancer stává vedoucím menzy. Osobní život dìlí pan Švancer mezi práci, rodinu - je otec dvou synù a nìkolikanásobný dìdeèek, a spoleèenský život do nìhož nezbytnì patøí i sportovní stránka v podobì tenisu a bowlingu. Tyto pohybové èinnosti se u pana Josefa váží na døívìjší aktivní èinnost hokejového aktivního hráèe v dresech týmù Dukel Klatovy a Orlové. Zdálo by se, že poslední pražské profesní zakotvení v rozšíøených prostorách nejstarší støedoevropské univerzity bude již plynulým dojezdem do pøístavu budoucího zasloužilého odpoèinku. Ale chyba lávky ! Josef Švancer je opìt ve svìtì ! A ne tak ledajakém. Ocitá se na empiru Mistrovství svìta cukráøù seniorù v Brnì. Z pùvodnì nominovaného èeského øadového porotce si zahranièní kolegové zvolí právì jeho za svého pøedsedu. Nepochybuji o tom, že suverenní výraz Švancerova vzezøení nìkdy zakontrastoval se stavem mysli, ale šarm dùstojnosti èeského pøedsedy, smysl pro momentální situaci a vrozená - i životem vyškolená diplomacie - pøeklenula všechna choulostivá místa. Ale pøedevším to byly dlouholeté zkušenosti z cukráøského prostøedí jak tvùrce, tak soutìžícího i porotce. A urèitì se Josefu Švancerovi v tìchto chvílích, zejména když v pozdních veèerních hodinách rekapituloval uplynulý den, promítla hlavou celá cukráøská odyssea, nejen jeho vlastní, ale všech tìch s kterými se na této cestì potkával, a která ho nauèila, že cukráø profesionál musí jít smìrem, kterým je vnitønì naorientován, že prostì tam je ta nejvìtší síla inspirací, které lze umem cviku pøemìnit v tvùrèí vrcholové dílo. Bystré oko zkušeného cukráøského odborníka postøehlo sebemenší záchvìv ruky soutìžícího, z polohy tìla profesní instinkt vycítil úspìšnost zásahu cukráøským nástrojem. Èeský pøedseda poroty cukráøského šampionátu ve svých døívìjších pracích dìlal mikro i makro cukraøinu a prošel tak všemi váhovými kategoriemi bílého øemesla. A tyto poznatky s dùstojností reprezentanta èeských barev v nejvyšší rozhodcovské roli s úspìchem zúroèil. Ke spokojenosti i uznání soutìžících a kolegù. |
Vytisknuto dne 25.10.2026 ze serveru |