Neboli božský Mozart od začátku do konce, jak se takový celistvý rozsah činnosti označuje v hudebním názvosloví. V případě největšího hudebního génia má takový titulek svoji oprávněnost, neboť rok 2006 v sobě zahrnuje  dva póly jeho života, to jest 250 let od doby zrodu budoucí stálice na nebi klasické hudby a 215. výročí jejího úmrtí.
V tomto duchu pojala  Asociace kuchařů a cukrářů ČR Mozartovo celosvětově uctívané výročí a do pravidelné obroční soutěže Cukrář roku Martin Braun Cup, za sponzorské opatery firmy Fiala Praha s.r.o., zařadila v reprízové derniéře centrální téma cukrářského ztvárnění námětu "Mozart a Praha".
Symbióza těchto dvou pojmů je z historického pohledu známou věcí, nesčetněkrát zopakovanou ve všemožných médiích, a byla i příležitostí pro české cukráře předvést nejenom svůj rukodělný um, ale i v soutěžním zadání prokázat svoje poznatky na zadané téma se snahou  aplikace do reálné podoby své profese.
Mozartovo cukrářské téma  doznalo své premiérové podoby již v létě letošního roku a v tomto podzimním měsíci se dočklalo svého replicare, za obdobných tématických podmínek. To mohlo svádět k hypotetické domněnce, zda nedojde k naplnění příměru "Mozart přes kopírák". Předchozí větu lzeobohatit doplňkem: " jak se to vezme".
Při minulé soutěži  v Obecním domě při částečném průzkumu znalosti hlavního aktéra zadání, se došlo až ke katastrofickému poznatku, že většina soutěžních účastníků věděla o Mozartovi tolik, že má hlavu, ruce a nohy a něco společného s hudbou.
Podzimní soutěž již měla své předpolí v hlubším poznatku a snaze dopídění se, kdože onen tak opěvovaný a v letošním roce tolik připomínaný Wolfgang Amadeus vlastně byl a čím se dokázal zapsat do podvědomí široké masy lidí a jakéže to tajemno vystupuje z jeho hudby, že je dodnes stále klasickým evergreenem.
A tak, že se nejenže v cukrářských dílnách hnětlo, peklo, tvořilo, ale zároveň se z reproduktorů linuly mozartovské populáry typu malé noční hudby, tureckého marše, klavírních koncertů a dalších kompozic z přemíry hudební palety 650 děl vytvořených legendárním Mozartem.
A to byl podstatný posun podzimní tvorby oproti letní snaze něco stvořit jen na podkladě mlhavé představy. A nejenom to. Do cukrářského podvědomí tak opět přibyla další krůpěj profesního sebeuvědomění, že podstata cukrařiny je nejenom o pouhé chuti a líbivém designu, ale že má v sobě i schopnost emociálního přenosu a tím i možnost kulturní působnosti na širokou lidskou masu. I kdyby pro nic jiného, tak třeba i jen proto má pořádání takových přehlídek tvůrčího umu své opodstatnění a smysl, neboť je součástí vědomé, byť třeba nepřiznané snahy člověka stát se lepším.
Zadání, oč bylo stručnější, o to bylo náročnější a spočívalo ve tvorbě mísy dezertů v limitu čtyř hodin a v předem připraveném výrobku na téma Mozart a Praha.
Bohužel díky informačnímu nedorozumění jsme se  zúčastnili "Cukráře roku" až posledního dne, čímž sami tuto reportáž označujeme pouhopouhým dílčím torzem.

Umístění soutěžících

Junior
1. - Iveta Hadnagyová
2. - Karolína Kocincová
3. - Kateřina Michová

Josef Maršálek - Vzpomínky na Afriku z doby Mozartovy

Lukáš Pohl - Symfonie

 
Dominika Rejzlová

 

 

Veronika Průdková

Dušan Mašek

Alena Pechlátová

 

Jaroslava Menglerová