�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Cukr - historie

Autor: Jan Novotný
Datum vyd�n�: 14.05.2002
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=88

O cukru je dochována oficiální zmínka již z 8. stol. pøed Kristem, v èínských spisech, které za jeho pùvod oznaèují Indii. Jednalo se o divoce rostoucí cukrovou tøtinu, kterou prostøednictvím jejích plodù platilo království Fuman "nebeské øíši"

fiogf49gjkf0d
O cukru je dochována oficiální zmínka již z 8. stol. pøed Kristem, v èínských spisech, které za jeho pùvod oznaèují Indii. Jednalo se o divoce rostoucí cukrovou tøtinu, kterou prostøednictvím jejích plodù platilo království Fuman "nebeské øíši", jak se Èína nazývala, daò.
Ze tøetího stol. pø. Krist. doneslo vojsko Alexandra Velikého od bøehù øeky Indus, cukrovou tøtinu, kterou nazývali "medonosné rákosí" do Evropy. V dávných kronikách stojí zmínka o tom, že tøtinový cukr, zahuštìný mlékem, byl dle perských lékaøù vysoce ctìn a užívalo se ho jako léku. Peršané používali pøi výrobì tøtinového cukru, který nazývali šakar, kuželovytých kadlubù, tvar dnešních homolí.

Extrahování sladké štávy z tøtiny bylo rozšíøeno nejdøíve v Indii a Èínì. První èistý tøtinový cukr podobný našemu dnešnímu, vyrábìli jako první Egyp�ané, kteøí používali k jeho výrobì, èistìní a konzervování alkálií. Arabové øíkali cukru sukkar, Italové succhoro, Francouzi sucre, Øekové sacharon.

Náboženské mohamedánské války a arbské vpády hrají dùležitou roli v rozšiøování cukru. Arabové kolem r. 950 zavedli pìstování tøtiny v severní Africe, na Sicílii a ve Španìlsku a osázeli tøtinou pobøeží Andalusie. Ve 12. stol. obchodovali s cukrem již Benátèané, kteøí jej vozili do Portugalska, Flander, Anglie a podobnì. V 18. stol. se cukr rafinoval již v Hamburku a Berlínì. Kolumbus pøenesl cukrovou tøtinu na Haiti, odkud se dostala na Kubu a Mexika. Za vlády Ludvíka XIV. se vedl spor o tom, má -li se celá Kanada postoupit Anglii za malý ostrùvek Quadeloupe, kde bylo tehdy pìstování tøtiny na vysokém stupni.
Mnohem pozdìji se zaèal produkovat øepný cukr. Naten upozornil již v r. 1600 Olivier de Sérres. Prvním známým pìstitelem cukrové øepy byl v r. 1747 Nìmec Marggraf a teprve v r. 1811 Francouz Benjamin Delessert docílil pozitivních výsledkù v pìstování této plodiny.

V èeských zemích prvním rafinérem ještì tøtinového cukru byl A. Horský na Zbraslavi r. 1787 a druhá rafinérie byla zøízena v Novém Dvoøe u Kutné Hory. Obì zanikly r. 1830 pod konkurenèním tlakem øepného cukru, který se
vyrábìl v moderním cukrovaru a byl postaven podle francouzského vzoru v Dobrovicích a byl osvobozen 10 let od veškerých daní.
V dobì nejvìtšího hospodáøského rozmachu poèátku 30. let bylo na území Èeskoslovenska 170 cukrovarù. Bílé zlato pøispìlo znaènou mìrou ke zvýšení objemu státní pokladny a øepný cukr pod znaèkou "Made in Czechoslovakia" vynikal svojí jakostí po celém svìtì.

Vytisknuto dne 24.09.2026 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku