Článek ze serveru Cukrář.cz (www.cukrar.cz)


Všechna práva vyhrazena (c) 2001 Větrník, s.r.o.
Upozornění: Doslovné ani částečně přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího písemného svolení spol. Větrník, s.r.o.
Takto vytištěná stránka není dokladem shody vytištěného textu se skutečným článkem a jako taková nemůže ani být použita.


Cukr - historie

Autor: Jan Novotný
Datum vydání: 14.5.2002
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=88

O cukru je dochována oficiální zmínka již z 8. stol. před Kristem, v čínských spisech, které za jeho původ označují Indii. Jednalo se o divoce rostoucí cukrovou třtinu, kterou prostřednictvím jejích plodů platilo království Fuman "nebeské říši"

fiogf49gjkf0d
O cukru je dochována oficiální zmínka již z 8. stol. před Kristem, v čínských spisech, které za jeho původ označují Indii. Jednalo se o divoce rostoucí cukrovou třtinu, kterou prostřednictvím jejích plodů platilo království Fuman "nebeské říši", jak se Čína nazývala, daň.
Ze třetího stol. př. Krist. doneslo vojsko Alexandra Velikého od břehů řeky Indus, cukrovou třtinu, kterou nazývali "medonosné rákosí" do Evropy. V dávných kronikách stojí zmínka o tom, že třtinový cukr, zahuštěný mlékem, byl dle perských lékařů vysoce ctěn a užívalo se ho jako léku. Peršané používali při výrobě třtinového cukru, který nazývali šakar, kuželovytých kadlubů, tvar dnešních homolí.

Extrahování sladké štávy z třtiny bylo rozšířeno nejdříve v Indii a Číně. První čistý třtinový cukr podobný našemu dnešnímu, vyráběli jako první Egypťané, kteří používali k jeho výrobě, čistění a konzervování alkálií. Arabové říkali cukru sukkar, Italové succhoro, Francouzi sucre, Řekové sacharon.

Náboženské mohamedánské války a arbské vpády hrají důležitou roli v rozšiřování cukru. Arabové kolem r. 950 zavedli pěstování třtiny v severní Africe, na Sicílii a ve Španělsku a osázeli třtinou pobřeží Andalusie. Ve 12. stol. obchodovali s cukrem již Benátčané, kteří jej vozili do Portugalska, Flander, Anglie a podobně. V 18. stol. se cukr rafinoval již v Hamburku a Berlíně. Kolumbus přenesl cukrovou třtinu na Haiti, odkud se dostala na Kubu a Mexika. Za vlády Ludvíka XIV. se vedl spor o tom, má -li se celá Kanada postoupit Anglii za malý ostrůvek Quadeloupe, kde bylo tehdy pěstování třtiny na vysokém stupni.
Mnohem později se začal produkovat řepný cukr. Naten upozornil již v r. 1600 Olivier de Sérres. Prvním známým pěstitelem cukrové řepy byl v r. 1747 Němec Marggraf a teprve v r. 1811 Francouz Benjamin Delessert docílil pozitivních výsledků v pěstování této plodiny.

V českých zemích prvním rafinérem ještě třtinového cukru byl A. Horský na Zbraslavi r. 1787 a druhá rafinérie byla zřízena v Novém Dvoře u Kutné Hory. Obě zanikly r. 1830 pod konkurenčním tlakem řepného cukru, který se
vyráběl v moderním cukrovaru a byl postaven podle francouzského vzoru v Dobrovicích a byl osvobozen 10 let od veškerých daní.
V době největšího hospodářského rozmachu počátku 30. let bylo na území Československa 170 cukrovarů. Bílé zlato přispělo značnou měrou ke zvýšení objemu státní pokladny a řepný cukr pod značkou "Made in Czechoslovakia" vynikal svojí jakostí po celém světě.

Vytisknuto dne 7.4.2020 ze serveru
Cukrář.cz (www.cukrar.cz)
Konec článku