�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Cukr - historie |
| Autor: Jan Novotn Datum vyd�n�: 14.05.2002 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=88 |
| O cukru je dochovna oficiln zmnka ji z 8. stol. ped Kristem, v nskch spisech, kter za jeho pvod oznauj Indii. Jednalo se o divoce rostouc cukrovou ttinu, kterou prostednictvm jejch plod platilo krlovstv Fuman "nebesk i" |
| O cukru je dochovna oficiln zmnka ji z 8. stol. ped Kristem, v nskch spisech, kter za jeho pvod oznauj Indii. Jednalo se o divoce rostouc cukrovou ttinu, kterou prostednictvm jejch plod platilo krlovstv Fuman "nebesk i", jak se na nazvala, da. Ze tetho stol. p. Krist. doneslo vojsko Alexandra Velikho od beh eky Indus, cukrovou ttinu, kterou nazvali "medonosn rkos" do Evropy. V dvnch kronikch stoj zmnka o tom, e ttinov cukr, zahutn mlkem, byl dle perskch lka vysoce ctn a uvalo se ho jako lku. Peran pouvali pi vrob ttinovho cukru, kter nazvali akar, kuelovytch kadlub, tvar dnench homol. Extrahovn sladk tvy z ttiny bylo rozeno nejdve v Indii a n. Prvn ist ttinov cukr podobn naemu dnenmu, vyrbli jako prvn Egypan, kte pouvali k jeho vrob, istn a konzervovn alkli. Arabov kali cukru sukkar, Italov succhoro, Francouzi sucre, ekov sacharon. Nboensk mohamednsk vlky a arbsk vpdy hraj dleitou roli v roziovn cukru. Arabov kolem r. 950 zavedli pstovn ttiny v severn Africe, na Siclii a ve panlsku a oszeli ttinou pobe Andalusie. Ve 12. stol. obchodovali s cukrem ji Bentan, kte jej vozili do Portugalska, Flander, Anglie a podobn. V 18. stol. se cukr rafinoval ji v Hamburku a Berln. Kolumbus penesl cukrovou ttinu na Haiti, odkud se dostala na Kubu a Mexika. Za vldy Ludvka XIV. se vedl spor o tom, m -li se cel Kanada postoupit Anglii za mal ostrvek Quadeloupe, kde bylo tehdy pstovn ttiny na vysokm stupni. Mnohem pozdji se zaal produkovat epn cukr. Naten upozornil ji v r. 1600 Olivier de Srres. Prvnm znmm pstitelem cukrov epy byl v r. 1747 Nmec Marggraf a teprve v r. 1811 Francouz Benjamin Delessert doclil pozitivnch vsledk v pstovn tto plodiny. V eskch zemch prvnm rafinrem jet ttinovho cukru byl A. Horsk na Zbraslavi r. 1787 a druh rafinrie byla zzena v Novm Dvoe u Kutn Hory. Ob zanikly r. 1830 pod konkurennm tlakem epnho cukru, kter se vyrbl v modernm cukrovaru a byl postaven podle francouzskho vzoru v Dobrovicch a byl osvobozen 10 let od vekerch dan. V dob nejvtho hospodskho rozmachu potku 30. let bylo na zem eskoslovenska 170 cukrovar. Bl zlato pisplo znanou mrou ke zven objemu sttn pokladny a epn cukr pod znakou "Made in Czechoslovakia" vynikal svoj jakost po celm svt. |
Vytisknuto dne 25.04.2024 ze serveru |