Vidět a být viděn. Je jedna ze základních snah společenského života, z níž se rozvětvuje do šíře lidského povědomí význam dosažených hodnot, jejíž stopy nalézáme již v počátku antických dob, kdy tehdejší kultury dosáhly takového stupně vývoje, že si byly vědomy tohoto psychologického aspektu v uplatňování způsobů propagace své činnosti.
Od této doby uplynulo již drahných 8000 roků a více, a přesto tento způsob zůstává velmi důležitým šiřitelem poselství o sobě samém i v současnosti. Dodejme důležitý poznatek, že navíc i bezplatným.
Toť pravidlo praktického účinku, potvrzené uvedeným součtem času. Leč každé pravidlo mívá i svou výjimku. O jednu takovou výjimku se postaral i místopředseda brněnské pobočky AKC ČR pan Daněk.

V předním brněnském hotelu Voroněž se 25. května uskutečnil seminář  s obsahovou náplní „Moderní rautové a restaurační moučníky“, jehož lektorkou byla viceprezidenta AKC ČR Pavlína Berzsiová. S naší přední odbornicí na tzv. hotelovou cukrařinu došlo k ústní dohodě jejíž obsahem byla propagace této akce na našem gastronomickém portálu a vydání „P.I. článku“ o průběhu semináře. Potřeba novinářské akreditace nebyla zmíněna ústně ani písemně.
Jednalo se o běžnou rutinní praxi, kterou s paní Berziovou praktikujeme po dobu 10 roků.

Informace o pořádání semináře s veškerými náležitostmi byla učiněna v den obdržení propagačního materiálu, s rozdílem  oproti předchozím zvyklostem, že nebylo možné cukrářskou veřejnost informovat o průběhu cukrářské osvěty. Můj vstup, člena Syndikátu novinářů České republiky, vydavatele a šéfredaktora tohoto portálu na jehož stránkách se provedla bezplatná reklama  této akce, byl panem místopředsedou podmiňován zaplacením vstupného ve výši 500,- Kč. Vzhledem k tomu, že  tento požadavek byl neslučitelný s mým novinářským působením na tomto semináři, jsem poukázal na jeho nesmyslnost  včetně nezákonnosti a následně jsem byl  místopředsedou Daňkem z prostoru vykázán.
Bezprostředně poté jsem se obrátil na několik kolegů ze Syndikátu novinářů ČR s dotazem, zda při výkonu novinářské činnosti po nich někdy někdo požadoval vstupné?! Zatím se takovéto perlička nikomu ještě nestala.
Místopřísežně prohlašuji, že motivem této informace není osobní pocit z vyhoštění mé osoby, nýbrž jeho cílem je vznést apel na kompetentnost osob vykonávající funkci na odpovědných postech. A taktéž i zároveň  na ty, jejichž voličské, či rozhodující hlasy takovýmto osobám umožnily vykonávat jejich působnost.

V prvé řadě vezměme v potaz jakou důležitost a význam sehrávají gastronomické společnosti a akce s nimi spojené v zájmu  pozornosti médií. Řekněme si na rovinu, že pouze okrajovou, a mnohdy ani to ne. A také si rovněž řekněme na rovinu, že i naším přispěním, neboť jako gastronomický celek, jež se dokázal vypracovat ke kvalitativnímu posunu, nedokázal svou nezbytnou, zodpovědnou, pracnou a  ze všech pozic ostřelovanou profesi díky nedostatečné diplomatické a propagační činnosti prozatím dostat na tu úroveň, kam v nezbytnosti lidských potřeb i náleží. Postoj místopředsedy Daňka je toho opětovným dokladem.
Jestliže v době kdy naše přední cukrářská výtvarnice Mirka Slavíková svými články na stranách tohoto  portálu bubnuje na poplach v obavě kudy se nám česká cukrařina ubírá, tak v potvrzení jejích slov skoro ve stejné  době přijde na nezištně nabízenou otevřenou dlaň úder do obličeje.
Říkám otevřeně, že jsme již dospěli do doby, kdy si musíme udělat pořádek ve vlastních řadách, než ho za nás udělá ten, kdo mezi nás nepatří. Ale to by již i mohl být minulý mnohých z nás a možná i některých složek našeho oboru.

Je kuriozní, že právě v této době náš portál obdržel s více jak třičtrtě rokem náskoku, a nezapírám, že lukrativní nabídku k propagaci cukrářského veletrhu v italském Rimini, s ubytováním a další možnostmi, viz článek z 24.5. „Sladké vábení přímořského Rimini“. Zástupci pražské veletržní správy Trade Fair Management TERINVEST asi před týdnem vážili osobně cestu až z Prahy do brněnských Řečkovic s žádostí o naše mediální partnerství při pořádání jejich podniků. Slovenské Výstavisko Agrokomplex v Nitře si během našeho jarního pobytu při pořádaní soutěže O Zlatú čiapku Nestlé zajistilo naše honorované partnerství pro budoucí akce v jejich areálu. České zastoupení světového potravinářského gigantu NESTLÉ díky výsledkům naší práce je generálním sponzorem našeho portálu GASTRONEWS, a takto bychom mohli pokračovat dál a dál.
Vezmeme-li v úvahu, že souhrnná účastnická síla našich obou portálů je 65 000 uživatelů za měsíc, tak není divu, že žádná vyspělá – a za horizont vidící - společnost či organizace si dnes nedovolí nevyužít možnosti propagace své činnosti naším prostřednictvím  - kromě brněnské pobočky AKC -, kde s námi vyrazili dveře a navíc nejapným způsobem.

Jak již zaznělo v předchozím textu, motivem tvorby tohoto článku není osobní pocit, nýbrž poukázání na to, kdo a jakým způsobem zastupuje naše profesní zájmy a co od jeho kompetentnosti můžeme očekávat v krizové době. A memento futura některých aspektů naší profese je stále přítomné.Tento brněnský postřeh je navíc připomínkou největší gastronomické organizaci v Česku AKC ČR, dávného a dějinami odzkoušeného poznatku, že řetěz je  pouze tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.

Jiří Řezáč
autor je člen Syndikátu novinářů České republiky,
bytem v Brně,
jednatel společnosti Větrník, s.r.o. Brno, s divizemi kavárna-cukrárna Větrník, a mediální vydavatelství gastronomických portálů www.gastronews a www.cukrar.cz,
šéfredaktor a autor článků na obou portálech
pod novinářským pseudonymem J.P. Větrník
mail: j.rezac@vetrnik.cz