�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


CUKRSK DOSTAVENKO V RIMINI - Buon giorno SIGEP 2005 !

Autor: J.P.Vtrnk
Datum vyd�n�: 31.01.2005
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=696

V pmosk letovisku Rimini v Itlii, vyhledvanm v letn sezn turisty kvli psenm plm, si ji na potku roku dali dostavenko milovnci sladkost pi pleitosti 26. ronku cukrskho veletrhu SIGEP.

fiogf49gjkf0d

V pmosk letovisku Rimini v Itlii, vyhledvanm v letn sezn turisty kvli psenm plm, si ji na potku roku dali dostavenko milovnci sladkost pi pleitosti 26. ronku cukrskho veletrhu SIGEP v prostorch jednoho z nejmodernjch vstavi Evropy znmho pod nzvem FIERA.

Italsk cukraina, potamo vroba zmrzliny, je ve svt soumitelnm pojmem jako italsk automobilov klenot znaky Ferrari, a tak nen nikterak daleko od vci, e nap mrazivmu lednu se vydvaj do vstavn cukrsk mekky sladomiln poutnci z cel Evropy i ostatnch kontinent.
Ve prospch zjmu o cukrsk produkty napovd i daj plonho rozmru vstavnch ploch pro jednotliv bl obory: cukrstv 31.4 tis. m2, zmrzlina 30.9 tis. m2, strojn zazen a doplky 13 tis. m2, okolda 3.5 tis. m2, cukrsk dekorace 3.2 tis.m2.

SIGEP nen jen statick vstava, ale pedevm run innost pedvdcch akc, odbornch fr a konferenc, kdy sv nadstandardn oborov znalosti sdlovali vrcholov specialist ve dvancti klimatizovanch halch veletrnho arelu. Nvtvnkovi se tak nasktala monost rozit si sv profesn rozhledy o vyzkouen laboratorn a praktick zkuenosti s nslednm uplatnnm ve sv prci.
K tmu t pisply ukzky tvorby jednotlivc i kolektiv odbornch kol ve zdailm ztvrnn rznorodch umleckch nmt z okoldy, zmrzliny, marcipnu, karamelu nebo z tsta.

Zkusme nartnout prezov profil veletrn nabdky. Jen v cukrskm odvtv, kde jsme napotali vce ne stovku vrobnch a pomckovch poloek, meme jen namtkov uvst nkter z nich, a to: suroviny, polotovary, dortov stojany, destilty, emulgtory, elatiny, pstroje a zazen veho druhu, chladc vozy, mln produkty atd., atd.

Obdobn lze hovoit o zmrzlinch, a to nejenom o pastch, aromatech, krmech, termopepravkch, strojch a zazench, ale  t o nabdce nepebernho zmrzlinovho sortimentu doslovn se vm vudy. Co nabdka, to ochutnvka a to tm doslovn na kadm kroku. Chuov technologie se ubrala ji vychozenm smrem, ale nkolikrt se bylo mon setkat se snahou vyboit do netradin chuov polohy, jak tomu bylo v ppad okoldov zmrzliny s ingredienc chilli papriky.

Kde je zmrzlina, tam jsou i pohry. A zde se nvtvnick oi pokochaly na vtvarnm proveden sklennch i keramickch ndob originlnho italskho slohu, jen se prezentoval s vekerou laskou grci, v mnohdy a neuvitelnch podobch v nekonenm odstnu rznobarevnosti.

okoldovnit gurmni se mohli seznmit s paletou kakaovch produkt, bonbon,  esteticky npaditch bonbonirovch krabic, okoldovch obal, forem, stroj na lit okoldy, okoldovmi tunely a dalmi zazenmi k tvorb tto populrn pochoutky.
Do stpkovit piblenho veletrnho vbru je nutn dle piadit poteby pro potravinskou hygienu, istic a dezinfekn prostedky, bioprodukty, klimatizan zazen, potae, kontroln systmy, registran pokladny a vbec ve, co s cukrskm, respektive restauranm oborem ve vysplm svt souvis.

Veletrn SIGEP je takt mon nazvat i festivalem kvy, kdy opt na kadm rohu bylo mon se setkat s firmou zabvajc se kvovm npojem a vemi pslunmi atributy spojenmi s tmto spoleenskm npojem. Pochopiteln takt s monost ochutnvky.

Samostatnou kapitolou byla cukrsk a zmrzlinsk dekorace sestvajc z pestr nabdky doplkovho sortimentu v podob paprovch i keramickch ozdob, kvtin, vj s dtskmi a spoleenskmi motivy a drkovho zbo. Nabdka se dle ubrala pes ozdobn svky a svce pes stoln prostrn a smovala k nbytkovmu vybaven provozoven v umlohmotnm, kovovm, aluminiovm i devnm proveden a pokraovala v nekonen cest k reklamnm poutam v psmovm i obrazovm ztvrnn.
Krom toho zde nvtvnk nalezl aranersk pomcky pro vzdobu prostor gastronomickch provozoven.



Msto Rimini o potu 130 tisc obyvatel lze demokraficky vadit mezi na Plze a Olomouc, nen jen veletrnm mstem, ale skt i monost prohldky turistickch atrakc, ktermi jsou pamtky etrusk kultury, s ktermi je mon se setkat v podob Augustova oblouku, jeho stavba se datuje letopotem 27 rok p.n.l. Obdobn lze hovoit o mostu Ponte de Tiberio ze stejnho obdob. K chloub riminsk historie t nle proslul renesann chrm Tepio Malastiano.
Na sv si pijdou i pznivci typickch italskch trh, kter se konaj kadou stedu a sobotu na nmst Malasta a Cavour.

A to jet nen z nabdky, kterou tato st Itlie nabz ve. Pouhch 27 km od centra msta se nachz nejmen republika na svt (pozor nezamovat s nejmenm sttem, kterm je Vatikn) a to turistick San Marino majc asi 23 000 obyvatel a rozlohu 60 km. Pamtn historie tohoto sttu tvoenho dominantou t skalnch v, se nachz na hoe Monte Titano lec v nadmosk vce 750 m n.m. ze kter je panoramatick vhled po irokm okol jako z letadla.

Cesta do Rimini je sama o sob velikm turistickm zitkem. Moravan zpravidla cestuj pes Vde, s dalm pokraovn ve smru rakouskch Alp, kter vystdaj italsk masvy vytvejc soutsky s Julskmi Alpami, nachzejcmi se na slovinskm zem. Jet na rakouskm zem si turista me zvolit alternativn variantu cesty pes Slovinsko. Zanedlouho po vstupu na italsk zem se projd kolem atraktivnch Bentek a mstem, kde se konaj zvody F1, Imolou.

Zimn nvtva Rimini za elem poznatk na cukrskho veletrhu je takt vhodnm odrazovm mstkem pro ppadn pobyt v letnm obdob, kdy Rimini je proslul svmi psitmi plemi o dlce 20 km, nazvanmi Slunen Riviera, s pozvolnm svaovnm se do moe, kdy tento druh pobe je velmi vhodn pro pobyt nvtvnk s dtmi.
Pro poskytnut ubytovn je v Rimini pipraveno vce ne 1400 hotel!
Komu nevylo letos aby se pokochal cukrskou tvorbou a psluenstvm, m k tomu pleitost ji za necel rok, protoe SIGEP je veletrh s ron periodou.




Ing. Jan Voda ICS,
zastoupen Rimini Fiera S.p.A.:
tel. 224312163
fax: 224312164 
e.mail: j.voda@ics-prague.cz
, icscomps@mbox.vol.cz
http://www.ics-prague.cz

ARRIVEDERCI A SIGEP 2006 !!!


Vytisknuto dne 27.04.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku