Češi se začínají připravovat brzy, nejlépe od poloviny listopadu, kdy již mají ušetřené peníze, které chtějí Vánocům obětovat. Od této doby je také začínají lákat obchody svými výlohami, letáky ve schránkách a reklamami na všech televizních stanicích, které předvánoční šílenství pomohou rozdmýchat. Také otázky typu "Už máš nakoupené dárky?" dokáží zatvrzelé odpůrce Vánoc dostat do obchodů. V obchodech nekupují jen dárky, kterými chtějí potěšit své blízké, ale také suroviny na výrobu domácího cukroví. Nic totiž nedokáže zpříjemnit domácí vánoční atmosféru tolik jako velká mísa kalorického cukroví na stole.

Předvánoční úklid

Češi zahajují přípravy na svátky vánoční většinou úklidem. Uklízí si důkladně celý byt: perou koberce, leští nábytek a luxují i za postelemi a skříněmi. V listopadových či prosincových mrazících můžete vidět hospodyňky (ano, většinou ženy), vyklánějící se z oken, která každoročně před Vánocemi myjí. Do umytého okna začali poslední dobou Češi umisťovat další předměty, které symbolizují vánoční svátky - v obchodních domech zakoupené svítící vánoční hvězdy či umělé jehličnaté věnce.

Po dokonalém vyčištění svého domova do něj lidé začínají pomalu nosit zásoby na Vánoce a dárky. Ty schovávají do skříní a jiných skrýší před svými blízkými, aby je svou neopatrností nepřipravili o moment překvapení po štědrovečerní večeři. Rodiče v tomto čase požádají své potomky, zda by nemohli napsat Ježíškovi dopis, ve kterém vyjmenují, co všechno by si přáli pod stromečkem najít.

Pečení cukroví

Od počátku prosince se začne z bytů linout vábivá vůně vánočního cukroví . I když si stále více českých hospodyněk netroufne na vánočku, pečení cukroví doma zůstává českou specialitou. Čím více druhů cukroví je o Vánocích na stole, tím lépe. Zvykem bývá, že děti často maminkám, které se většinou na pečení netěší a berou ho jako nutné zlo, jež je tak nerozlučně spojené s Vánocemi, pomáhají. Zvykem bývá i to, že pak cukroví spolu se svými otci ještě před Štědrým dnem tajně berou z krabic, kde je maminky až do dne D schovávají. Pravidlem bývá také to, že se hospodyňky a babičky předhánějí, která napeče více druhů cukroví. Výsledkem tohoto snažení jsou tukové polštáře umístěné různě po těle....

Nákupy

Ani úklid, ani pečení se však nevyrovnají utrpení ve frontách v obchodních domech a jiných obchodech. Lidé z venkova jezdí do větších měst nebo do Prahy, lidé z větších měst měst míří také do Prahy. Nejčastějším cílem cest za vánočními dárky se staly pražské obchodní domy. Všichni lidé jsou zasaženi předvánočním šílenstvím, které však jen těžko může omluvit to, jak jsou k sobě v obchodech hrubí a nepřátelští. Tuto nervózní atmosféru podporuje i chování prodavaček, které zákazníky příliš v lásce nemají, a to nejen o Vánocích. Najdou se však i tací, kteří tento předvánoční chaos milují. Říká se jim kapesní zloději a díky neopatrnosti zaslepených lidí si dárky berou z cizích kapes a tašek ještě před Štědrým dnem. Dejte si proto na ně pozor!

Mikulášská nadílka

Uprostřed příprav na svátky klidu a míru číhá na rodiče malých dětí Mikuláš. Ten se slaví v předvečer svého svátku, tedy 5. prosince a mikulášská tradice je jedinou, která z tradičních adventních svátků přežila. Každoročně proto můžete vidět v ulicích čerty chrastící řetězy, Mikuláše s vatou místo vousů a Anděly s papírovými křídly, kteří se vypravují za malými dětmi, aby je postrašili a poté obdarovali sladkostmi a nakonec si připili s jejich rodiči.

Vánoční přání

V předvánočním kolotoči ale nesmí lidé zapomenout na všechny své známé a příbuzné a musí jim poslat vánoční přání. Design vánočních pohledů se každým rokem mění. Evergreenem mezi nimi však zůstávají pohlednice s vánočními motivy českého kreslíře Josefa Lady. To je typicky české vánoční přání.

Vánoční stromeček

Čím jsou Vánoce blíže, tím více si všichni uvědomují, co všechno ještě nestihli udělat. Poslat pohledy, koupit dárek pro tetu, udělat rumové kuličky, sehnat stromeček. Další úkol předvánoční bojové hry. Vánoční stromky se prodávají na náměstích a volných prostranstvích a stojí každý rok stále více. Zase ta inflace! Podepisuje se na všem a její míru nejlépe zjistíte právě o Vánocích, kdy si vzpomínáte, že tohle bylo loni přece levnější! Stromky se prodávají v několika jakostech, tedy čím lepší jakost, tím hustší stromek. Nejdražší jsou ovšem jedle, pak borovice a nejlidovější cenu má smrček. Cenu vám prodavač stanoví podle výšky stromku. Nejnovějším trendem je ovšem umělý vánoční stromek, který vám doma nezačne kolem Silvestra opadávat, ale zase vás připraví o kus vánoční atmosféry "pravých" Vánoc. Zakoupený stromeček většina rodin umisťuje na balkony, kde zůstává až do Štědrého dne.

Když je uklizeno, cukroví napečeno, dárky nakoupeny, vánoční pohlednice poslány a stromeček na balkoně, zbývá si domluvit vánoční návštěvy příbuzných a známých, zkontrolovat stav vánočních ozdob, připravit se na vánoční večírek v zaměstnání, sehnat všechny správné ingredience na bramborový salát a koupit kapra

Štědrý den

A pak už je tu poslední pracovní den před vánočními svátky! To nemůže znamenat nic jiného než kolektivní oslavy nadcházejícího volna. Když jste již přečkali i tuto předvánoční nástrahu, můžete na Štědrý den vyskočit z postele a začít vychutnávat atmosféru vánočních svátků v rodinném kruhu. Samotný Štědrý den ovšem není pro dospělé tak idylický jako programy v televizi, které mohou zabavit děti.

Vánoční televizní program je však každý rok podobný. Pohádky - staré české, novější. Nechybí ani staré dobré české i zahraniční komedie, muzikály My Fair Lady či Mary Poppins. Z obrazovek však zmizel vánoční hit - sovětská pohádka Mrazík, která se však vryla do duší dětí sedmdesátých a osmdesátých let a jejich rodičů navždy.

Dopoledne se strojí vánoční stromeček, jehož ozdoby také podléhají módě. Zatímco v minulém desetiletí se na něj věšely skleněné ozdoby nejrůznějších tvarů, umělé barevné svíčky a čokoládové figurky z vánočních bonboniér, které dostávali dospělí zadarmo v socialistických podnicích jako vánoční "přilepšení" od státu, v posledních letech se stává oblíbenou výzdobou přírodní ozdoby - červená jablíčka, ořechy, perníčky, slaměné či dřevěné ozdoby a klasické svíčky. Záleží však na rodině, co si na svůj stromeček pověsí - zda "socialistické" ozdoby, nebo přírodní anebo ozdoby "dovozové" v západním stylu.

Až do večera by si lidé měli nechat zajít chuť na maso a k obědu se spokojit podle staročeského zvyku s čočkou, nebo kubou a okurkou. Matky mezitím připravují štědrovečerní hostinu - bramborový salát, obalují řízky z kapra, vaří rybí polévku, některé dokonce pečou vánočku. Rodiče kontrolují dárky, a pokud je nemají zabalené, tak je nejvyšší čas tak učinit. Nesmí se ovšem zapomenout někam schovat a nejlépe se zamknout, aby nikdo nespatřil jejich vánoční tajemství, a hlavně aby menší děti nepřipravili o iluzi, že jim dárky přináší Ježíšek.

Ke štědrovečerní večeři se většinou schází celá rodina - tedy i babičky a dědečkové, neboť za největší bolest je považována samota o Vánocích. Lidé se snaží být k sobě ohleduplní, ale někdy se stává, že nahromaděný stres z předvánoční doby vybuchne právě na Štědrý večer, kdy se mohou lidé pohádat kvůli maličkostem, například kvůli připálenému řízku nebo když nemůžou najít ve skříni dárek. Vánoce jsou však tak velkým svátkem, že se lidé nakonec usmíří a společně zasednou ke štědrovečernímu stolu.

Od této chvíle nastává tzv. vánoční obžerství, kdy víme, že nemáme tolik jíst, ale hojnost pokrmů na stole nám podlomí všechna naše předsevzetí a vánoční hostinu končíme přejedení a v horším případě se zapíchlou kapří kostí v krku. Ano, je mnoho lidí, kteří Štědrý večer strávili na pohotovosti kvůli rybí kůstce.

Po večeři rodina odchází z pokoje, ve kterém je stromeček, aby mohl přijít Ježíšek a dát dárky pod stromeček. (To se říká malým dětem). V pokoji však ve skutečnosti zůstává většinou otec nebo dědeček, který dárky pod stromeček rozmístí a poté zazvoní zvonečkem..... A nastává chvíle, na kterou čekali malí i velcí - rozbalování dárků. Všichni mají radost, a když jí nemají, tak jí alespoň předstírají, aby jí nezkazili těm ostatním. Poté se rodina uvelebí před televizí a sleduje štědrovečerní program. Před půlnocí se někteří od obrazovek odlepí a jdou do kostelů na vánoční mši. Na tyto bohoslužby chodí i lidé, kteří jinak kostely pravidelně nenavštěvují. V mnohých kostelech je součástí obřadu i Rybova Česká mše vánoční.

Boží hod

25. prosince, tedy na Boží hod vánoční, a na sv. Štěpána 26. prosince se lidé vzájemně navštěvují a samozřejmě hodují, dívají se na televizi, chodí na procházky nebo jen zaslouženě odpočívají po předvánočním shonu a začínají se pomalu těšit na příští Vánoce a říkají si: "Příští rok se nebudu tolik přejídat. Přísahám."