Dračí vejce ve velikonočním hnízdě
                J.V.Ř.
Černé vejce bylo v hnízdě
v době konce února,
a to vejce je na místě
kde se radost už nekoná.

Tak jak tomu v jiných zemích,
kde vládne rozum, radost mír,
tam z hrobu hledí tváře mrtvých,
- kde všechno rozvál války vír -

Tam kde není táta s mámou,
a radostný výskot dětí,
černí dravci letí tam tmou,
z nichž padá na zem smrti smetí.

Kde Velikonoce mají,
nyní v této podobě,
krásy žití tam neznají,
v této pro ně, strašné době.

Oproti nám co si doma
v klidu bez bázně hovíme,
však též může přijít doba,
že svou radost pozměníme.
 

Náš osud je tím závislý,
co se z toho vejce zrodí,
zda-li budem nezávislí
nebo vejce nám zlo zplodí.

V hnízdě nastal náhle pohyb,       
oblohu stíní černý mrak,
v mysli není žádných pochyb,
- z vejce se klube černý drak! -

Toť současná je svátku tváře,
ve své ryzí podobě,
kol ruin jsou smrti záře,
- to svátek jara v této době! –

My - zatím - to přežijeme,
však tam jsou ti co bojují,
v úctě k nim svíci zažehněme,
- neb jejich boj nás s nimi pojí…! -
 

To nepíšu ke všem lidem,
jen k těm co mají duši, cit,
pravím to tímto rýmem:
„Hrdino bojuj, bys‘ byl živ!“

Příjemné prožití Velikonočních svátků přeje Jiří V.Řezáč