�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Vnon a novoron gastronomie

Autor: Culinary Nestl Team
Datum vyd�n�: 20.12.2005
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=681

Pestoe jsou tyto svtky od sebe oddleny pouze jednm tdnem, rozdl v pojet obou je velik. Jedno maj spolen, kad gastronom se me pedvst, a u chce ukzat ty nejzajmavj npady, kter po cel rok stdal, nebo momentln npady.

fiogf49gjkf0d

Pestoe jsou tyto svtky od sebe oddleny pouze jednm tdnem, rozdl v pojet  obou je velik. Jedno maj spolen, kad gastronom se me pedvst,  a u chce ukzat ty nejzajmavj npady, kter po cel rok stdal, nebo momentln kreativn npady. Zle na kadm z ns a na pstupu. Ale vichni gastronomov ctme, e tady je poteba vythnout esa z rukvu.

Vnoce se staly po celm svt pleitost k rodinnm oslavm. Pro mnoh je to dokonce symbol vech oslav, jaksi finle celho roku.

Vnoce jsou symbolem pohody, poten a radosti vyplvajc z okol, drk a prosted a tak harmoni jdel, chut, vn, smysl a hojnosti. Spojen mezi skladbou menu, typickm prostedm stolu a charakteristikou doplk je obecn vnmno jako tradin a rodinn, a intimn. Dekorace stolu i mstnosti je pi kad oslav velmi dleit, podtrhujeme j kouzlo pleitosti. Je to pedstaven, je sami provozujeme, je to pleitost k zbav a je-li to o vnocch, dvme tm zrove drek i sami sob.

Vnon svtky jsou jako stvoen pro jdlo a pit pipraven pelivji a v bohatm rozsahu ne jindy. Pipraven menu me bt dlouh, klidn pti a vcechodov degustan menu. V nkterch slovanskch zemch se silnm kestanskm vlivem se podv dokonce 13 chod, pedevm rybch v rznch technologickch pravch! Symbolizuj posledn veei Pn, je se konala v astrologickm znamen ryby.

Jestlie vnmme vnon gastronomii jako tradin a rodinnou, naproti tomu novoron gastronomie je povaovna za luxusn, modern a spoleenskou udlost. Pi tvorb novoronho menu se sname pekvapit kreativnmi npady, propracovanmi detaily, ale pesto sv, mladou a vkusnou zitkovou gastronomi.

Abychom lpe chpali, jak tvoit slavnostn menu, mli bychom znt detailn okolnosti a obyeje tchto nejkrsnjch svtk z celho roku.

Staroesk a Tradin evropsk Vnoce  

Zimn svtky, kter vrchol na tdr veer, zanaly dobou adventn, je je vlastn dobou pprav na vnon svtky.Advent , je slovo latinsk, kter znamen pchod. Doba adventn trv tyi nedle, kter pipomnaj 4 tisce let, ve kterch lidstvo oekvalo pchod Vykupitele. Pro vc je advent doba pokn a nboenskch meditac. Vc tak mli dodrovat v adventn dob pst, pi kterm namsto masa mohli konzumovat vejce, mlko, sr a ryby. Pst a pokn pedchzely obdob vnonho blahobytu, nadbytku a vesel. Po poslednm adventnm svtku, tedy 13. prosince po svat Lucii zanaly ppravy na oslavy Vnoc - nejvt svtek roku, kdy oslavujeme narozen Jeka. 

Zkladem kesanskch Vnoc se stal biblick pbh o zrozen Spasitele Jee Krista a oslava tto udlosti. Tyto kesansk oslavy se napojily na pohansk mty - crkev spojila zrozen boskho dtte s pchodem zimnho slunovratu, vyjadujcm vtzstv svtla nad tmou. Pehodnotila tak pedkesansk symboly, z nich nkter pely ve zmnnm vznamu do symboliky kesansk. Crkevnm vlivem dostaly koledy nboensk obsah, vychzejc z evangeli.

Zhruba prvnch 300 let naeho letopotu kesan neslavili Jeovo narozen zvltnm svtkem. Dvodem bylo to, e v prvnch staletch byli kesan many krut pronsledovni. Teprve kdy msk csa Konstantin v roce 313 milnskm ediktem vyhlsil nboenskou svobodu, mohli kesan slavit den narozen Jee Krista.

Svten vnon ivot se a do 17. stolet odehrval v kostelch, kde byl vystaven betlm s jeslikami a slouily se tdroveern me. V kostelch se hrly i crkevn vnon hry. V baroku se tyto liturgick hry promnily ve hry kovsk. ci (tehdej studenti) je vak obas prokldali scnkami a pli svtskmi, a proto byli z kostel vyhotni. Namsto do kostel tedy chodili hrt od domu k domu, a tak se zejm zrodil zvyk koledovat.

V 17. stolet se vnon slaven pesunulo do rodin, kde se prolnala oslava narozen Jeka s uctvnm rodinnho tst a vzjemn pospolitosti. O Vnocch se t vtal nvrat Slunce a s tm byly spojeny i starosti o zabezpeen budouc rody. Z tohoto dvodu je se tdrm veerem spojeno velk mnostv tdroveernch zvyk a obyej a i staroesk tdroveern jdelnek ml svou symboliku.

V 19. stolet se poprv v eskch zemch objevil vnon stromeek. K vnon tradin zeleni pat vedle stromeku tak jmel. V 19. stolet se Vnoce stvaly stle vce svtskm svtkem. K nejvtmu zesvttn vnonch svtk v esk republice pispli po druh svtov vlce komunist, kte jako ateist nemohli ponechat Vnoce nboenskm svtkem. Nepodailo se jim vak v bvalm eskoslovensku vnutit namsto Jeka, jen do t doby nosil dtem drky, ddu Mrze a slavit tdr den na Nov rok, jak tomu bylo v Sovtskm svazu. Pestoe m dnes Jeek novou konkurenci, a sice "zpadnho" Santa Clause, zstv nevykoenitelnou eskou tradic.

Advent

Do adventn doby spadalo nkolik pamtek svtc, ke kterm se pojilo velk mnostv lidovch zvyk a povr. Tyto obyeje vychzely z kesansk vry, ale z nkterch na ns dchne jet doba pedkesansk mytologie. Ne vechny zvyky se udrovaly vude a kad z nich ml mnostv krajovch variant.

Prvnm adventnm svtkem byl 30. listopad, den sv. Ondeje.
Druh svtek adventn se slavil 4. prosince na sv. Barboru.
Nejoblbenjm adventnm svtkem je sv. Mikul, kter se slav 5. prosince.
Poslednm adventnm svtkem byl 13. prosinec - den svat Lucie.


Vytisknuto dne 29.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku