�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Quo vadis cukraøino?

Autor: J.P. Vìtrník
Datum vyd�n�: 19.02.2004
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=544

Napøíklad na téma živoèišné a rostlinné šlehaèky jsme mìli možnost vést opakované diskuse. A není v budoucnu vylouèeno, že bruselská direktiva nám naše chutì upraví.

fiogf49gjkf0d



V ranném vìku popøevratové doby jsem napsal èlánek „Kudy kam cukraøino v horizontu vzdáleném“ na téma jak  mùže být cukráøské øemeslo bìhem doby poznamenáno díky pøíchodu odlišných kultur, které s sebou pøinesou i odlišnost stravování, které mùže vyvolat konzumní zájem urèité èásti naší spoleènosti. Prvopoèátek se datuje ještì za železnou oponou ojedinìlými experimenty s národními kuchynìmi v oblasti hotelových zaøízení èi restaurací vyšší cenové skupiny. To hlavní pøišlo s otevøením hranic a volným pohybem  osob. Zøejmì  nejvhodnìjším pøíkladem budou èínské restaurace, které si svoji klientelu našly, respektive ona je, pokud nebudeme brát v potaz cenovì pøemrštìné restaurace majitelù, a zde prosím s otazníkem, z nejlidnatìjší zemì svìta na Starém mìstì Pražském. Otazník v majetnické otázce je na místì, protože nasazené ceny a restauraèní prostory zející dlouhodobì prázdnoutou nemohou znamenat nic jiného než to, že se nejedná o hospodu, ale o praèku.  A to že penìz, asi nemusím dodávat. Ale o to a� se starají ti, co jsou za to dobøe placeni. A opìt doplním - mají-li vùbec pøíkaz se o to starat .- K tomu se nám napojují mnohé další národnosti se svými specialitami a� stánkového èi kamenného prodeje. A že skuteènými majiteli nemusí být ti, kteøí prezentují své národní jídlo, je zøejmì nabíledni.

V jednotném souhrnu to znamená jediné, a to, že poèet obyvatel nám klesá, avšak obchodù všeho druhu pøibývá. A navíc s takovými lákadly, že konzument tam vyprázdní svoji penìženku a i pøi potenciálním zájmu o cukráøský výrobek mu již na nìj nezbývá. Zákonitý dopad to pak má a bude mít v podobì v klesajícího poètu cukráren.

Z pohledu cukrárenského provozu je potøeba vzít v potaz expanzi nových surovin, které bezpochybnì spadají do pozitivní oblasti výroby, ale na druhé stranì ne vždy se setkávají s chu�ovými zvyky èeského konzumenta. Napøíklad na téma živoèišné a rostlinné šlehaèky jsme mìli možnost vést opakované diskuse. A není v budoucnu vylouèeno, že bruselská direktiva nám naše chutì upraví.

Nyní nám nastává dilema s vládním návrhem o dvojité sazbì potravináøských výrobkù. Cukrárenský provoz patøí do vzácnìjší skupiny provozù, kde se v jednom objektu provádí stravovací a prodejní úkon. A to se již nalézáme v aktuální souèasnosti, na jejíž téma probìhla na našich serverech též obsáhlá diskuse a z níž vám nìkteré názory v další èásti pøedkládáme.

Této problematice pøedchází jedna záležitost. Ve vyspìlých západních zemích je naprostou samozøejmostí, že zákusek servírovaný v prostoru na posezení, mùžeme jej nazývat kavárnou, má odlišnou cenu oproti dezertu prodávaném pøes ulici. Provádìli jsme prùzkum v nìkolika cukrárnách a majitelé pøi této cenové diferenci naráželi na nepochopení zákazníkù. Nebo zákazník si koupil cukrárenský produkt a šel se s ním posadit ke stolu.  Tento „obchvatný „ zákaznický manévr byl øidší v prostorách cukrárny, avšak  vyskytoval se poèetnìji v prostoru zahrádek. Nemusím samozøejmì zmiòovat náklady  na provoz vnitøního zákaznického prostoru v podobì jeho vybavení, tepla, mytí nádobí, hudby a v ní pøisátá klíš�ata v podobì  rùzných tzv. výbìrèích, pardon ochranných svazù, personálu atd., kde rozliènost cen je, èi by být mìla pøirozenou záležitostí.

Tato skuteènost zaèíná nabývat na dalším stupni závažnosti v souvislosti s nesmyslným a kuriozním daòovým navýšením ve stravovacích zaøízeních do podoby (snad?) 19 procent.

Podíváme-li se trochu do budoucnosti, tak si mùžeme promítnout, co tato dvojsazba mùže až ve vrcholu své stupidity pøinést. V nìkterých evropských státech zaujímá finanèní kontrola vyèkávací postoj pøed provozovnu a kontroluje zákazníky zdali obdrželi doklad o zaplacení zboží. To platí v pøípadì povinnosti registraèních pokladen.

Což až mùže pøinést kuriozní situaci, že zákazník si koupí zboží v pìtiprocentní pøirážce DPH, sedne si s ním ke stolu, kde jej zkonzumuje a pøi pøípadné kontrole se prokazuje nižším daòovým navýšením, když pøitom svým postojem zaujal pozici spadající do horní daòové sazby. A o Kocourkov mùže být postaráno. Jedná se samozøejmì o extrémní pøíklad náležící až do vrcholu kuriozit, ale pøi souèasném legislativním bordýlku není až tak vìcí nemožnou.

Ale co naplat, vyèkejme a pøipravme se na èasy pøíští. Pøeèkali jsme kolonizaèní èasy  supermarketù - alespoò nìkteøí – a teï nás ještì èeká další superlavina v podobì vstupu do Evropské unie.

Že to malý podnikatel nemìl a urèitì nebude mít nikdy lehké, svìdèí dokument, který ukazuje že principiálnì podobné problémy byli i víc než pøed šedesáti léty , a v mnohém se podobají tìm našim souèasným.

 

 

 

 

Co nás èeká v novém roce?

 

Na prahu nového roku  si dáváme tuto otázku a ptáme se zda bude pro nás cukráøe- živnostníky ještì horší nebo lepší? To je otázka na kterou bychom si mohli odpovìdìt, že asi lepší už nebude, ale urèitì horší.

První známka toho jest, že náš stát zvýšil o pùl miliardy rozpoèet, dále zvýšil danì, jízdenky na dráze, zvedl poštovné, zhoršil trestní sankci u obratové danì aby poplatníci mohli tuto daò lépe platiti a jiné a jiné vìci podniká. Dìje se to vše na úkor nejvìtších poplatníkù, živnostníkù, obchodníkù a prùmyslu.

Je tedy otázkou zdali tito poplatníci tato bøemena dále unesou. Zvláštì teï, kdy pomìry u výroby i u obchodu jsou horší a horší. Obchody jsou èím dál menší, protože pracující lid nemá peníze a druzí kteøí je mají, šetøí a poèítají na horší doby. Každý se jen uskrovòuje jak mùže, zvláštì živnostník musí umìt poèítati aby vyšel.

Budeme-li chtít u nás souèasný stav pøekonati, tak se nesmí žádati, aby se uskrovòoval pouze jednotlivec, ale musí se uskrovniti i naše státní administrace.

Šetøit se musí všude a na prvém místì musí umìt šetøit vláda našeho státu. I zde v této tìžké dobì si musí uvìdomiti,  že jen úsporami ve vydání se zažehná krize. Je nutno zmenšiti státní rozpoèet a takto ulehèiti poplatnictvu, hlavnì výrobì a obchodu. Jen tímto zpùsobem je možno docíliti vìtšího odbytu v obchodì, èímž nastane i vìtší výroba a zmenší se nezamìstnanost.

 

Vážení ètenáøi upozoròujeme, že kurzívový tex byl otištìn v roce 1931 v odborném èasopise a jakákoliv podobnost se souèasným  vládním systémem  Èeské republiky je vìcí èistì náhodnou.

 

Pøejeme tedy mnoho síly do tohoto roku, jež bude veskrze rokem prubíøským, a nejen pouze tento rok. Vše bude záležet na naší vynalézavosti a schopnosti kupivší se bøímì unést, a v tom vám všem pøejeme hodnì zdaru.

 

Máte-li zkušenosti s rozdílnými cenami pro nákup a na posezení, budeme potìšeni pokud se s námi všemi o nì podìlíte. A to buï v reakci na tento èlánek nebo v poradnì na www.gastronews.cz

 

 

Závìrem pøikládám dvì satiry, kdy další mùžete nalézt na www.satiricke-noviny.cz

 

 

 Prorokem není doma nikdo, jak je na daních vidno

 

J.P. Vìtrník 

 

Sazba dvaadvacet procent

o tøi body dolù klesla,

uvolnil se zátìže cent,

ale nìjak se to nezdá.

 

Když nám investoøi zdrhli

svižným tempem pøes hranici,

do úvah se potom vrhli

naši páni politici.

 

Pracháèe nám bude tøeba,

devatenáct - dvaadvacet,

za to koupí se víc chleba,

snad se oni budou vracet.

 

Avšak pracháèi maj sílu

díky svému kapitálu,

do pøedpisù vrtaj díru

jak do sýru ementálu.

 

Kdeže òáké pojištìní,

s danìmi se pár let poèká,

jinak to tu pro nás není,

- kdo si poèká, snad se doèká! -

 

 A tak zase malý èlovìk

v slabinách má ostruhy,

mùže vzít tak ono za vdìk,

že vycinkal soudruhy.

 

To je asi tak nejvíc toho,

co by ho tak mohlo høáti,

neb nezmùže na tom mnoho

než vyšší daò odevzdati

 

 

Dámské vložky mezi nožky daòové jsou vyšší složky

 

J.P. Vìtrník

 

Dámské vložky mezi nožky

cenovì šly nahoru,

daòové jsou vyšší složky

a vládì tvoøí oporu.

 

Ve finanèní reformaci

k navýšení položky,

- vláda si s tím dala práci

a zvýšila daò na vložky.

 

Co s tím dìlat milé dámy,

když vládní loï má teï díru,

zalepí je vaše krámy,

v tomhle vláda nezná míru.

 

A tak dámské ty prostøedky,

jež jsou vìcí potøebnou,

daòové teï maj dovìtky

a rozpoèet nám pozvednou.

 

Evropa se na nás dívá,

- je to vskutku pro legraci, -

 že nám vláda využívá

 už i dámskou menstruaci.

 

 

Diskuse na téma DPH 

 

Od: Lenka 

 

 Páni èinitelé žijí v jiném svìtì, kapsy mají plné penìz, ale ceny obèerstvení pro nì tomu neodpovídají. Místo aby se úèetnictví zjednodušilo a zprùhlednilo, tak jsem zvìdavá jak tohle budou kontrolovat a kdo bude v právu a jak to dokáže. To si to otevøení restaurace ještì rozmyslím, když už váhám tak dlouho. Nìkteré provozovny to urèitì znièí, obzvláš� na venkovì.

 

 Septimus 

Vzhledem k tomu, ze kdyz doslo k presunuti do nizsi sazby a na cenach se to vubec neprojevilo, tak by restaurateri zdrazovat dle meho nazoru nemeli a pokud budou svedci to jen o jejich nezriene chtivosti po rychlem zbohatnuti a "nenazranosti". Ja rozhodne prestanu sve oblibene

podniky, pokud zdrazi, navstevovat. Jinak pripravme se na to, ze dokud budeme mit politiky do te doby nas budou holit jako ovce!

 

 J.P. Vìtrník

Septime, máš pravdu, že v daòovém meziobdobí došlo k pøevodu potravin do souèasné pìtiprocentní sazby a skuteènì nedošlo k výrazným cenovým zmìnám smìrem dolù. Zde ale píšeš pouze o této skuteènosti bez registrace toho, jaký daòový posun smìrem nahoru udìlaly jiné položky, které mají s provozovaním gastronomického zaøízení pøímou souvislost. To co se opravdu daòovì ponížilo, bylo z druhé strany povýšeno èili došlo k  pøevýšení pùvodního stavu, èímž se pøi spoèítání všech nákladových položek nic nezlevnilo a spíše naopak. Je to takový psychologický fígl na zákazníka, jako by mìla  teplotnì dvacetistupòová voda ohøát pøilitím vody o teplotì 15 stupòù.

Ty firmy o kterých je v diskusi øeè, už byly za pùvodní daòové sazby ve velice obtížném provozním stavu a tak pìtiprocentní úprava jen dorovnala hladinu jakéhosi pomyslného normálu.

Nejlepší by ovšem bylo, kdyby si založil malou gastronomickou firmu a celá problematika s ní spojená by ti to, o èem se zde píše, se ti lépe objasnila. Ale upøímnì tì pøed tím varuji. Jinak dík za pøíspìvek.

J.P.V.

 

 

Od lenina 

Zamìstnáváme 15 lidí a vypadá to ,že je pošlem státu na krk, at se stará když likviduje poctivý živnostníky .Kdo si koupí radši dorta když nebude mít na chleba ? Akorát pan ministr!!! 

 

 

 

 

Peroutka Jan

 Muj nazor je ten , ze nejen to stizi uz tak spatnou situaci provozovatelu Cukraren - bister, nebot zdaleka nemohou pracovat s takovym rabatem jako exkluzivni restauranty / s kterymi operuji obhajovatele teto zmeny - zrejme je to zpusobeno tim - ze jejich svet je Praha a ne venkov / nebo s takovymi rabaty jako v bajne UNII - sve se sblizuje a toto nejak ne.

Dalsi problem , ktery pribude - bude rozlisovani DPH - pro zakazniky pres ulici , kteri nepodlehaji zvysene sazbe a konzumenty na miste , kteri jsou uz vlastne ve verejnem stravovani .

Misto , aby se vse zpruhlednilo - dela se z toho - "cina". Kterou ,ale odnesou provozovatele po kterych se bude kdekdo ze statni spravy "vozit".

 

Pavel

 Je to arogance moci a neùcta k drobným živnostníkùm, kteøí pracují spoustu hodin dennì, aby uživili sebe, ale i své zamìstnance.

Chtìl jsem malinko rozšíøit firmu, taky abych dostál nesmyslným požadavkùm EU. Napaøejí na to od kvìtna taky 22%, tak nevím. Další papírování, které nás jen zdržuje od øemesla. Cizím firmám zelenou. Mají pøece kapitál.... Tak nás èeské øemeslníky asi nepotøebují. Kdyby jsme hospodaøili jako oni. Už dávno jsme zkrachovali. Mìli by více šetøit státní peníze a nás nechat pracovat. Nedejme se ! P.

 

Eli

 Jediná rada je , snažit se nedosáhnout na povinný obrat pro registraci k dph, což bude od 1.5.04 asi 1.000 000,- Kè. ( teï jsou to 2.000 000,- za 12 mìsícù).To znamená také se snažit rozdìlit provoz na prodejnu cukrovinek a cukrárnu. Jedno povede manžel a druhé bude napsáno na manželku a pod. Prostì jenom nás stále nutí vymýšlet, jak obcházet zákony, tak se v tom opìt budeme muset nauèit chodit. Držím všem pracovitým palce. Eli.

 

 

Šuma Bohuslav 

 Nebude to nadále vadit tìm,kteøí v podnikání v gastronomii perou peníze a tìm vìtším hotelùm èi restaurantùm se zahranièní úèastí.Bìžným restauracím i na slušné úrovni to vadit bude.Dojde okamžitì k redukci zamìstnancù ,i mírnému zvýšení cen.A potom samozøejmì tak jak je to v nìkterých pøíspìvcích uvedeno , že se provozovna rozdìlí,aby nedosáhla pøíslušné tržby pro DPH 22%.To,že se ministerstvo financí vedené takovým diletantem dovolí prosadit pøes vládu takové opatení,ale ukazuje ještì na nìco jiného !! Nefungují totiè u nás odborstní cechy s patøišnou váhou s možností lobingu.Jsou mezi námi také zastoupeni dosti diletanti,kteøí o obchodování v gastronomii vìdí jen velice málo . Takže to dopadne opìt tak,že se o tom budeme pouze bavit - èili všeobecná kecací onanie - pìknì po èesku - svornost v cechu žádná - a tak poraï si každý jak mùžeš.Je toho více,ale domnívám se že jsem ke kecací onanii pøispìl dost.Upøímnì zdravím z Ústí nad Labem a pøeji všem kdo rozumí našemu oboru spokojený a pohodový život vedoucí pomalu k baypasu.

 

 

 

Dana Zdvoøáková 

 Máme dvì možnosti - ta první je sklopit uši a døít 16-18 hodin dennì a defakto živoøit, aby se mìli páni dobøe ( tomu já øíkám otroctví) - ta druhá "nekecat" poøád dokola jak to máme tìžké jak se neuživíme,ale dìlat skutky- to nám v Èesku dost chybí.Jsme líní nebo se bojíme - ÈEHO?!?!Nebo to necháme, oni to studující vyøeší! Proè si jenom poøád stìžujeme a breèíme a nic konkrétního neudìláme? Jsme pøece dospìlí a je to náš stát - nebo né?

P.S. Pøeji všem velké tržby,aby páni nehladovìli! 

 

 

Enrica

Na Slovensku máme 19%:-(

Milí èeskí kolegovia a kolegyne.,

na Slovensku sa za posledné roky vysplhala alebo lepsie povedane presplhala DPH od 6% do 10% až 14% na súèastných 19%, na VŠETKO.

Teda aj cukrárenske výrobky, ktore vyrabame od roku 1995. Zaciname teda od 1.1.2004 bojovat s fenomenom DPH a zda sa mi, ze ludia budu bedlivo vyberat co kupia a obzvlast kolace a jednoznacne sa to prejavilo aj na trzbach za tieto vyrobky za mesiac Januar 2004.

Nic ine nam neozstava, len znizovat zamestnanost, setrit tam kde sa dá, aby sme ako tak prezili aj spolocný vstup do EU a tesit sa na opatovne zvysovanie cien enrgii, plynu a vody, benzinu a nafty.

Teda prajem Vám pevne nervy a ve¾a uspechov do buducej prace. Enrica

 

 

Jan Karaus 

 Je to dokonalá blbost vymyslená nekým,kdo nemá o nasem oboru ani za nehet prehled.

Ale jak se rika,kdo chce kam,pomozme mu tam,

a jak chteli nasi vlastni lidi,jdeme tam,kam,no preci do pr...e,nebo snad do evropské unie?

Myslite si snad nekdo,ze nas uziví jen cizinci a pár lidí,kterí na to chodit do hospody(restaurace) budou porad mít peníze?

Stací se podívat k nasim sousedum,Nemecko,zaviraji jednu hospodu za druhou,ze by snad ona zazracna unie a s ni spojené denní radosti normalnich lidi.

U nas to zacne DPH 22%,jak to skonci ?...... 

 

 

Kalous

Tak tohle téma asi trápí Nás všechny malý soukromníky. Je pìkné co tu popisujete o tom jak se vyhnout povinnosti pl. DPH tím že rozdìlíte provozovnu na nìkolik firem ( nezapomínejme že každá firma musí být napsaná na jinou osobu, takže nejlepší øešením je udìlat „sdružení“) jenomže tímto zpùsobem to jde pouze tehdy pokud nejste plátci DPH . V tomto pøípadì je to nelepší volba rozdìlit provozovnu a založit „sdružení podnikatelù“(neplátcù DPH). Ale co když již jste plátci DPH???

Nikde není poøádnì øeèeno co všechno pùjde do 22% je jasné že tam zùstane veškerý alkohol, bude tam jídlo a co nealko??? O tom nikdo poøadnì nemluví a jak jsem to pochopil já tak tam pùjde vše (víceménì celá služba pohostinství a všechno zboží co s tím souvisí tedy i nealko) a to bude rána pro všechny bary, herny,atd. Zase na druhou stranu co bychom si povídali na nealku máme všichni nejvìtší rabaty, ale budou mít lidi na to aby pili pivo a jiný alkohol???, to zvýšení o 17% i na nealku bude znát, jak se tomu ubránit??? Jediné legální co proti tomu je udìlat si živnostenský list na maloobchodní prodej potravináøského zboží z jedné místnosti udìlat jakoby prodejnu nápojù a prodávat je v pùvodním balení se zvýšeným rabatem to znamená že by se z nealkoholických nápojù 22% DPH vztahovalo pouze na rozlévané (i postmixi), teplé a míchané nápoje ale ostatní jako jsou Matonni, capy,atd. v lahvièkách tak by se mohli prodávat v 5% DPH. Napøíklad na 1000ks Matonni na DPH bych mìl ušetøi 1700 Kè a to jsou dnes peníze.

Upozoròuji že jsem zde popisoval pøíklad mého výkladu zákona a docela bych uvítal kdyby mì nìkdo odpovìdìl jak to bude (nebo jak to pochopil) s nealko nápoji a se službami s pohostinstvím spojenými jako jsou napø. provize z VHP.

Dìkuji Kalous

 

jerry

 

 vážení,  jestli nìkdo zruší strojírenství svou rádoby demokratickotunelovou politikou, nemá v zásadì

v tom místì kupní sílu......Možná nás chce pan Sobotka jen odnauèit obchodovat ,a ty ostatní, konzumovat alko a cigo.

Hlavnì když mají v parlamentu rum za tøi!!!

A k názoru rozdìlení na více subjektù je na pováženou!! aby nechtìli pak pro každého zvláš� sociálky a bezdotykové baterie,šatny apod...

jerry-brno 

 

 

 

 alena 

 Souhlasím s pøevážnou vìtšinou uvedených názorù, protože my všichni o tom dokážeme diskutovat, ale nìco pro to udìlat jako napø bombardovat parlament nebo senát nebo vyjít do ulic, urèitì bychom mìli podporu i obyèejných lidí, kteøí nejsou z branže, nebo� tato situace se dotkne každého z nás, jenom nezùstat s rukama v klínì a èekat jak to dopadne. A jak to všichni dobøe víme. Podívejte se na dìtské pleny, které se dostaly do stejné situace se zvýšením DPH- rozvíøílo se to ve sdìlovacích prostøedcích a okamžitì zahráli všichni na sociální strunu mladých rodin a ejhle výsledek se dostavil - DPH 5%. Situace v EU není u všech èlenských státù stejná asi polovina je v základní sazbì a druhá polovina je v sazbì snížené. Takže naši páni potentáti, kdyby jenom trochu chtìli, mohli by operovat i tímto faktem, že i v EU není dána ta skuteènost, že musí být základní sazba pro ubytovací a stravovací služby. Ale proè by to dìlali, když jednoduchou cestou budou ždímat drobné soukromníèky a postupnì je akorát dohánìt na poèátku ke snížení poètu zamìstnancù a ve druhé fázi k uzavøení provozu. Musíme si všichni uvìdomit, že naši politici potøebují, abychom jim co nejvíce dotovali jejich výlety do zahranièí a rùzné bankety a párty v domácích podmínkách. Pøeju všem úspìšný boj a jestli nìkdo dá dohromady nìjakou aktivitu na naši obranu tak dejte vìdìt, ráda se pøipojím!!! Alena 



Vytisknuto dne 25.10.2026 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku