�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Peèivo umíme dìlat pro celou støední Evropu

Autor: Ihned
Datum vyd�n�: 11.02.2004
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=538

V roce 1948 Marko Paøík z Èeskoslovenska emigroval, po návratu v roce 1990 tu privatizoval první pekárnu - a dnes je šéfem nejvìtší firmy v oboru s ambicí stát se lídrem trhu v celé støední Evropì.

fiogf49gjkf0d
V roce 1948 Marko Paøík z Èeskoslovenska emigroval, po návratu v roce 1990 tu privatizoval první  pekárnu  - a dnes je šéfem nejvìtší firmy v oboru s ambicí stát se lídrem trhu v celé støední Evropì.
"Rozšíøení Evropské unie je pro nás obrovskou šancí. Jsme aktivní na Slovensku, v Maïarsku i v Polsku. V konkurenci unie chceme obstát jako firma, která v regionu støední Evropy bude na špièce," øíká Paøík, spolumajitel a øeditel spoleènosti Delta  Pekárny  .


Pekaøi  o sobì dali ráznì vìdìt už loni na podzim, kdy prosadili razantní zdražení  zboží. Naplníte i tehdejší proklamaci, že druhá vlna zdražení probìhne letos na jaøe?
Pokud ceny obilí stále neporostou, tak se zdražení peèiva chceme vyhnout. Naším cílem je racionalizovat výrobu, ne zvedat ceny.


Proè jste tedy zdražovali loni?
Mnoho let se ceny nehýbaly, a pøitom jsme v poslední dobì na jednom rohlíku prodìlávali možná 15 haléøù. Už to dál nešlo, celý obor byl ztrátový.


Analytici ovšem míní, že si  pekaøi  prosadili vyšší ceny díky dominanci velkých firem v tomto oboru. Vaše firma s další spoleèností  Odkolek  ovládá pøes pìtinu trhu, to už musel obchod respektovat.
Dùvodem byl skuteènì rùst cen vstupù, hlavnì obilí, ale i energie. Na cenách jsme se s dalšími firmami z oboru nedomlouvali.


S  Odkolkem  ale spolupracujete - tøeba firma Unimills vznikla spojením jeho i vašich  mlýnù  , založili jste spoleènou nákupní firmu Emka nebo naopak prodejní Eureca Shops. Nechystáte už s  Odkolkem  fúzi?
Když bude nabídka, lze o ní diskutovat. Ale teï se nic nedìje. Mimochodem - proti vzniku Unimillsu a dalších spoleèných firem antimonopolní úøad nic nenamítal.


Vy máte zázemí v Lucembursku,  Odkolek  zase vlastní pøes spoleènost Ramill lucemburská firma BIL. Není spoleèná budoucnost nasnadì?
Potìšilo mì, když  Odkolek  získala lucemburská firma. Ale není nutné se za každou cenu spojovat. Každý mùžeme oslovovat jiné zákazníky.  Odkolek  tradièními výrobky, my zavádìním  zboží  z Francie èi dalších zemí jižní Evropy.


Proè jste se rozhodli expandovat z Èeska dál do zahranièí?
Je to zároveò šance i nutnost. Musíme racionalizovat výrobu. Když stavíme novou výrobní linku, už ji projektujeme s ohledem na zámìry v zahranièí. Uvažujeme už s trhem pro 70 miliónù lidí, ne jen pro deset miliónù. A poøízení linky s vyšší kapacitou není o moc dražší, než stavìt ji jen pro Èesko.


Omezí se vaše expanze na nové èlenské zemì unie, nebo jste schopni uspìt i na trzích patnáctky?
Na rozšíøení unie se pøipravujeme už dlouho. Odstranìní obchodních bariér nám mùže pomoci i na trzích patnáctky. Proto jsme s ohledem na západní trh budovali i  pekárny  kolem hranic - tøeba v Plzni, ve Znojmì nebo v Bratislavì.


Pro úspìch  potravináøských  firem je klíèové, jak se domluví na odbytu a cenách s obchodními øetìzci. Nevadí vám, že v Èesku nebo Polsku je øetìzcù tolik, až jejich konkurenèní boj tlaèí ceny dolù?
Poèet sítí není tak dùležitý. Sice tlaèí ceny na pultech dolù, ale na druhou stranu si mùžeme mezi obchodními partnery vybírat.


Chovají se øetìzce v Èesku stejnì jako v zemích patnáctky?
Tady je to možná trochu divoèejší. Obèas mi chybí profesionalita nákupèích, kteøí by mìli hledat hlavnì dlouhodobá obchodní partnerství. V cizinì jsou opatrnìjší, s kým smlouvu uzavøou.


Nevadí nám, že v  supermarketech  je vaše  zboží  vìtšinou anonymní - jedna firma mùže dìlat tøeba lepší rohlíky než druhá, ale zákazník ji za to neocení?
Takové "no name", èili bezejmenné  zboží  , dìlá asi polovinu našeho obratu. Ale naší snahou je prosazovat se stále více pod vlastní znaèkou. Napøíklad rohlíky jsou teï myslím obecnì ménì kvalitní než døíve. Ale i když je tøeba zrovna naše firma nebo nìkdo další udìlá kvalitnìjší, tak pøi prodeji jako "no name"  zboží  vlastnì pracujeme i za konkurenci, která si s jakostí hlavu nijak neláme.


I ve vašem oboru platí, že na trhu se stále více prosazují velké firmy. Mají malé  pekárny  vùbec šanci na pøežití?
Urèitì mají, a to velice dobrou. Vždy� tøeba v Belgii jsou ètyøi velké  pekárenské  firmy - ale kromì toho asi tøi a pùl až ètyøi tisícovky malých pekárnièek. A ve Francii je zhruba na dvacet tisíc malých  pekáren  .


Jak vám ale ti malí podnikatelé mohou konkurovat?
Nemá vùbec smysl, aby se o to snažili. Dá se totiž øíci, že pekárnièky a velké spoleènosti vlastnì nepracují v tom samém oboru. Musí se zamìøovat na jiný druh  zboží  i zpùsob jeho prodeje.


To znamená, že ti malí musí vsadit na speciality?
Samozøejmì. Musí dìlat speciality, a ode mì si dokoupit ten bìžný sortiment. Kolik bìžných rohlíkù udìlá  pekaø  za den, to má naše firma za pìt minut. Delta tøeba dìlá sedm miliónù rohlíkù za den, tomu nemùže malý podnik konkurovat.


Uvažují tak už i lidé v Èesku?
Trvalo asi deset let, než to zdejší  pekaøi  pochopili. Ale jde to, a v Èeské republice je v souèasné dobì asi na dva tisíce malých  pekáren  .


Jak bude vypadat pekárenství v pøíštích letech - budou souèasní lídøi trhu sílit ještì víc?
Pøedpokládám trochu jiný vývoj. Když se velcí výrobci zamìøí jen na to nejbìžnìjší  zboží  , mohou naopak èást trhu ztratit. Zákazník totiž bude požadovat ještì víc kvality a onìch specialit. Menší výrobci proto mohou ze souèasného podílu tìch velkých ukrojit. To se mùže týkat i nás. Proto se více budeme vìnovat i dalším èinnostem. Chceme se tøeba naplno pustit do budování vlastní prodejní sítì, už jsme zaèali s prodejnami Panerie.


Mohou se tuzemci uplatnit i jako manažeøi ve velké  pekárenské  firmì? Když jste se vrátili do Èeska s bratrem po desetiletích z ciziny, vzali jste si k sobì zdejší lidi?
Zpoèátku to nebylo tak jednoduché, ale teï už nevidím žádný rozdíl mezi lidmi tady a v zahranièí, kde se kvùli podnikání také velice èasto pohybuji. Potíž je jen jedna - tìch opravdu schopných lidí je málo všude.


Zvýšíte svým zamìstnancùm platy? Když jste loni zdùvodòovali zdražení, upozoròovali jste také na nízké platy v oboru...
S rùstem platù poèítáme od února.

Marko Paøík
Tøíletý odjel s rodinou v roce 1948 z moravských Napajedel do emigrace - otec byl továrník. Maturoval v Luxemburgu, v roce 1964 ukonèil v Paøíži studia ekonomiky, absolvoval tam i Institut politických vìd. V roce 1970 se stal nejmladším šéfem poboèky banky Paribas v Bruselu. O rok pozdìji zakládá firmu na recyklaci kovù, pak továrnu na mražené výrobky, posléze firmu na výrobu sušenek.
Do Èeskoslovenska s poprvé vrací v roce 1990, o rok pozdìji se úèastní privatizace první  pekárny  a obchodního centra. V roce 1997 zakládá spoleènost Delta  Pekárny  , a posléze firmy Delta  Mlýny  , Delta Frozen Products, Lotus Delta a další.
Èeštinu nezapomnìl, kromì toho vládne vlámštinou a tøemi hlavními svìtovými jazyky. Je rozvedený, má dvì dcery. Neúnavnì cestuje, protože má podnikatelské aktivity v øadì evropských zemí. Když zbude èas, nejradìji pátrá v antikvariátech po vzácných tiscích. (mam) ihned

Vytisknuto dne 24.10.2026 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku