�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


SOJA

Autor: Martin Lesk
Datum vyd�n�: 10.11.2003
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=492

Soja je lutnina jej pvod se nachz na Dlnm vchodu. Sojov boby se mlely na mouku, praila se z nich kva, lisoval olej, kter slouil k vrob margarnu, mdla, svek, linolea, lak, email, barev a dokonce i taskavin.

fiogf49gjkf0d
Soja je lutnina jej pvod se nachz na Dlnm vchodu. Sojov boby se mlely na mouku, praila se z nich kva, lisoval olej, kter slouil k vrob margarnu, mdla, svek, linolea, lak, email, barev a dokonce i taskavin. Zbytk z vtlak se pouvalo jako hnojiva. Zelen i such na slouila k vkrmu dobytka. Sojov boby se staly v Japonsku a n, vedle re, jednou z hlavnch poivatin.  Soja se postupem doby stala dleitou surovinou kolem n se vytvoil nov obor zemdlslkho, prmyslovho a obchodnho podnikn.
Prvn zsilku bob zaslala do Evropy japonsk firma Mitsui  v roce 1908, a vlivem osevnch ploch zaal vvoz tto komodity rychle vzrstat.
Nejvznamnj rozen osevnch ploch nastalo v USA, kde v roce 1920 bylo oseto sojou 100 000 hektar a do roku 1935 se osevn prostor rozil na 2,1 milion hektar.
Lutnina Dlnho vchodu si dobyla rychle pozornost v potravinskm odvtv pro svoji pozoruhodnou vivnou hodnotu, nebo sojov boby obsahuj asi 34 procent bkovin, 18 procent tuk, pes jedno procentu lecitinu, hojnost nerostnch sol zejmna fosforu a vpnku.
O vyuit soji v souasnosti pipravuje redakce obshl lnek.

Vytisknuto dne 28.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku