�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
spch von po okold |
| Autor: TK Datum vyd�n�: 17.07.2003 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=451 |
| Hans Geller m prci, o kter se me mnohm jen snt. Je placen za to, e si pochutnv na vcarsk okold. Geller se u 40 let "iv" okoldou - ochutnv tyinky, kuliky, bonbny a jin laskominky, kter sjd z vrobnch ps okoldoven. |
| Hans Geller m prci, o kter se me mnohm jen snt. Je placen za to, e si pochutnv na vcarsk okold. Agentura AP informuje, e jako kotr firmy Lindt & Spruengli se Geller u 40 let "iv" okoldou - ochutnv tyinky, kuliky, bonbny a jin laskominky, kter sjd z vrobnch ps okoldoven. "Nemm pocit, e bych musel snst vechnu okoldu, kterou vidm," poplcv si hrd placat bko, aby ukzal, e nen dn rout - pi vzpomnce na hebkou tmavou okoldu se lkem siln kvy nebo sklenic brandy se ale labunicky zasn. vcai dajn spodaj ron se svmi 11,9 kg na osobu nejvce okoldy na svt, za nimi nsleduj Nmci s 10,1 kg. Amerian se v konzumaci okoldy opouj s 4,9 kg a Japonci uzavraj se svmi 2,2 kg snden okoldy za rok. V minulm roce se ve vcarsku prodalo 142.000 tun okoldovch pochoutek, z eho 70.000 jde na export, pevn do Nmecka. Podle Franze Schmida, editele spolenosti Chocosuisse, kter sdruuje vcarsk producenty okoldy, pedstavuje takov Toblerone od Nestle "okoldovho reprezentanta vcarska po celm svt". Historie slavnho vcarskho kumtu zaala v roce 1819, kdy Francois-Louis Cailler otevel u enevskho jezera prvn mechanizovanou okoldovnu. Tehdy byla jet okolda kehk, hok a s hrubm povrchem. Roku 1867 se vrobci podailo namchat do smsi mlko a na svt byla mln okolda. Opravdov prlom piel v roce 1879, kdy Rodolphe Lindt piel s npadem, e by se do okoldy mohlo pro zjemnn jej chuti pidvat kakaov mslo. Hmotu zaal mchat na pstrojch ve tvaru lastur (conche), ve kterch se budouc okolda po ti dny pevaluje a obrac. Vsledkem je vynikajc okolda, je se rozplv na jazyku. Od Lindta koupil vnosn podnik v roce 1899 Rudolph Spruengli. Od t doby okolda spn svd sv milovnky po celm svt. Vrobci okold se vyrojili jako houby po deti, ale vcarm se mlokdo vyrovn. Vrobn tajemstv se zkostliv taj. Podle zkon vcarska a EU je dovoleno do okoldy pidvat maximln pt procent rostlinnho tuku jako nhraku za dra kakaov mslo. vcart vrobci ale tuk zsadn nepouvaj. Podle pana Schmida je prv jejich nekompromisn postoj klem k spchu. Nedvno okoldovna otevela sv dvee novinm. I zkuen "okomil" bude uchvcen vudyptomnou vn okoldy a ohromujcm objemem vroby. Stroje polykaj obrovsk mnostv kakaa, cukru, mlka v prku, kakaovho msla a tajn smsi koen. Hmotu potom zjemuj, ochlazuj, vemon formuj a ppadn napoutj rozmanitmi nplnmi. Zamstnanci mohou vrobky podle libosti ochutnvat, jen mus dodrovat hygienick pravidla. Je to s podivem, ale tm nikdo nen obzn. Odbornci tvrd, e kvalitn tmav okolda by mla pi lmn lehce kupnout, zatmco mln m vydat o nco jemnj zvuk. okoldu nejlpe vychutnte, kdy si ji nechte pomalu rozpustit po cel dlce jazyka. Pozor, dobr okolda se rozplyne jako mslko, ale nesm se lepit na patro ani zanechvat zrnitou chu v stech! Pan Geller u ztratil pehled, kolik okoldy asi za 40 let sndl. Do prce pijd v sedm rno a zan s ochutnvkou nonch vrobk. Kotovn probh zpsobem "uchutnej a vyplivni", proto se Geller domnv, e denn nesn vc ne 100 g okoldy, co odpovd jedn tyince. Nejradji m pr tmavou okoldu s 60 procenty kakaovho msla, i kdy podle statistik preferuj dv tetiny lid okoldu mlnou. Kad ochutnva mus projt dvouletm vcvikem a kolenm v oblasti vivy. Krom profesionl si firma Lindt & Spruengli obas zve na ochutnvky i naden amatry. V Kilchbergu si vytvoili s asi 200 dobrovolnk. Odmnu dostvaj - jak jinak - v naturlich v podob krabiky lahodn okoldy. |
Vytisknuto dne 26.04.2024 ze serveru |