fiogf49gjkf0d
SOUTÌŽNÍ KATEGORIE
KUCHAØI:
|
K/1 Slavnostní mísa pro 8 osob (ukázkový talíø jedné porce vèetnì 2 omáèek) a dvouporcová restauraèní teplá mísa prezentovaná ve studeném stavu (vèetnì omáèky, ukázkový talíø 1 porce) |
|
K/2 Šest druhù pøedkrmù na talíøích + pìtichodové menu vèetnì sladkého kuchaøského dezertu |
|
K/3 Pìtichodové vegetariánské menu a mísa šesti druhù pøedkrmù pro šest osob |
|
K/J Junioøi do 21 let - Slavnostní mísa pro 8 osob (ukázkový talíø jedné porce vèetnì 2 omáèek) |
CUKRÁØI:
|
C/1 Slavnostní dort a slavnostní mísa rautových zákuskù pro 6 osob |
|
C/2 Malá mísa dezertù pro 4 osoby a 6 druhù restauraèních mouèníkù |
|
C/3 Tøi rùzné dorty porcovatelné na 12 kusù - z každého výkroj |
|
C/J Junioøi do 21 let - Slavnostní dort na téma: "100. výroèí kuchaøù a cukráøù v ÈR" |
ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE:
|
Z/1 Vyøezávané výrobky z ovoce a zeleniny |
|
Z/2 Skulptury, nebo monumenty z ledu, tuku, èi jiné hmoty potravináøského pùvodu |
|
Z/3 Zvláštní výrobek z ledu |
SOUTÌŽ DRUŽSTEV:
|
D/D Družstvo hotelù a firem v jakémkoli poètu soutìžících, minimálnì však tøi nad 21 let v libovolné soutìžní kategorii |
|
D/J Družstvo juniorù do 21 let v jakémkoli poètu soutìžících, minimálnì tøi, každý èlen družstva musí splnit libovolnou kategorii v soutìži jednotlivcù |
SOUTÌŽNÍ PROSTOR
Hodnotící komise Hodnotící komisi tvoøí pøední odborníci moderní gastronomie naší republiky. Komise jsou minimálnì tøíèlenné a jsou dle poètu pøihlášených soutìžících sestaveny pro soutìžní kategorie:
-
komise (K/1, K/2, K/3),
-
komise ( K/J ),
-
komise ( C/1, C/2, C/3, C/J, Zv )
Organizátor toto rozdìlení mùže dle momentální situace pøizpùsobit. Každý komisaø individuálnì hodnotí soutìžní exponáty dle èísel (bez jmenovek) z pohledu
-
"PREZENTACE" 1 až 10 bodù,
-
"SESTAVENÍ" 1 až 10 bodù,
-
"ODBORNÁ PØÍPRAVA" 1 až 10 bodù,
-
"ARANŽMÁ, PODÁVÁNÍ" 1 až 10 bodù,
To znamená, že soutìžící od jednoho komisaøe mùže být ohodnocen minimálnì 4 body, maximálnì 40 body. Výzdoba stolu se nehodnotí. Souèet bodù od jednotlivých komisaøù pro jednotlivé soutìžící se ukládá do poèítaèe, ten vypoèítává aritmetický prùmìr a sestavuje poøadí. Diplom za úèast 15 až 27,99 bodù, Bronzová medaile a diplom 28 až 31,99 bodù, Støíbrná medaile a diplom 32 až 35,99 bodù, Zlatá medaile a diplom 36 až 40 bodù. První v každé kategorii obdrží pohár vìnovaný exkluzivním sponzorem firmou KNORR. Absolutní vítìz v soutìži kuchaø senior obdrží pohár "Rudolfa Pøibyla". Absolutní vítìz v soutìži cukráø senior obdrží pohár "Rudolfa Pøibyla" .
Soutìž jednotlivcù Každý øádnì pøihlášený soutìžící pøed zahájením GASTROHRADCE obdrží od organizátorù soutìže dopis s pøiøazeným soutìžním èíslem, tímto èíslem se hlásí ráno u prezence, pod tímto èíslem má pøipraven dostateèný soutìžní prostor pokryt bílým ubrusem (výzdobu si soutìžící zajiš�uje sám), pod tímto èíslem jeho exponáty hodnotí komise. Tìsnì pøed otevøením výstavy pro veøejnost, jsou èísla nahrazena jmenovkami, které soutìžícím zajiš�uje poøadatel. Do této chvíle nesmí být u soutìžních exponátù ani LOGA firem, škol,...atd.
Soutìž družstev Soutìž družstev je novinkou od VI. roèník GASTROHRADCE. Dle požadavkù bude mít družstvo pøipravený soutìžní prostor. Hodnocení se vypoète aritmetickým prùmìrem z dosažených bodù v soutìžích jednotlivcù, kapitán družstva obdrží medaili a diplom za tým.
ANNA BAŠTÝØOVÁ - dìva absolutní trefy
bydlištì Praha - Smíchov cukráøka francouzské a plzeòské restaurace Obecní dùm, Praha
Rozbít bank, je pøání všech holdujících ruletové høe v kdekterém kasinu na svìtì. Je to výjimeèná záležitost, pøi níž onen š�astlivec bere absolutnì vše a hrací prostor se potáhne následnì suknem, èímž je pro další provoz uzavøen. Rozbít bank je prostì terno. Možná ne moc dalece vzdálené ternu hradecké gastrosoutìže v kategorii cukráøù po vyhlášení výsledkù absolutní kategorie. Primát cukráøského šampiona obdržela ètyøiadvacelitetá Anna Baštýøová, cukráøka z restaurace Obecní dùm v Praze.
Na tom by nebylo zase až tak nic pozoruhodného, jako ta skuteènost, že tato reprezentantka sladkého øemesla se poprvé v životì vùbec nìjaké soutìže zúèastnila, ba dokonce Hradec byl její první soutìží, kterou kdy v životì dokonce vidìla. Inu zázraky se dìjí, podotkl by nezaujatý ètenáø, ale sama skuteènost má mnohem prozaiètìjší podobu, v níž u pražské cukráøky sotva odrostlé tovaryšským létùm, mìlo vše opravdu plynulý vzestup, který ji nejkratší možnou cestou vynesl až do výšin nejvìtší a nejprestižnìjší soutìže v Èesku.
Anna mìla s výtvarným umìním víceménì okrajový kontakt v podobì náklonosti ke skicákové malbì, kdy um jejího malíøského pohledu pøibrušoval školní kroužek výtvarné výchovy. Nejen avšak pouze ten, ale spíše pøedevším, její náklonnost ke krásám kolem sebe a zøejmì k pùvabu pøírody na prvním místì. Ale to jsme již u konce provazu umìleckého Aninna citu, kdy i tento mívá svùj poèátek. A ten je v pøípadì dívèina rodokmenu lehce vystopovatelný a nalézáme jej u jejího otce, jenž ve chvílích volna mnohokráte brával, a též i bere, do ruky malíøské náèiní a cíl pohledu se stával prostøednictvím jeho výtvarné paže trvalým výtvarným dokumentem. A možná i další faktor Aninna vztahu k pøírodì, ve které trávila nejednu chvíli volna, se zapøíèil o to, že se jí do podvìdomí vrývala její malebnost, a naznaèíme-li, že tuto scenérii vytváøelo poøíèí øeky Lužnice ve Veselí nad stejnojmennou øekou v jižních Èechách, je všem kteøí tímto malebným koutem naší vlasti prošli jasné, že to byl silný inspiraèní zdroj umìní, jenž mohl Annu pozitivnì ovlivnit.
Pražským uèilištìm U Krbu, v té dobì se sídlem v Ondøíèkovì ulici, prošel nejeden talent kulináøského umìní, který se po èase zaskvìl na vrcholových pøíèkách významných soutìží. Anna Baštýøová je potvrzením tohoto až mnohdy pravidla, a ještì navíc pøežehnává èerstvá uèeòka své praktické znalosti maturitní nástavbou. Nalézáme se již v dobì kdy Anna opouští prostory školních škamen, a lze øíci, že až potud šlo vše bez nìjakých výraznìjších zaznamenání hodných událostí. Prvou svízelí nastalo obstarání práce. Praha v tomto smìru skýtá v republice sice nejvíce možnosí, ale o co víc kvanta je na stranì poptávky, o to ale i též více vybíravosti mívá nabídková strana. A tak se krok mladé cukráøské adeptky stával èasto bloudivým ve své hledací štaci od cukrárny k cukrárnì. Ale ten, kdo se spokojí s málem a má zásobu trpìlivosti, obvykle jednoho dne natrefí na kousek pøíležitosti. Stejnì i Anna, jež nejedenkrát brala s povdìkem i menší brigádnický meloušek, až ji náhoda zavála do Obecního domu. A toto nóbl zaøízení je i hemžištìm mistrù svého umìní a� cukráøù èi kuchaøù. A zde se trochu vylekaná cukráøka snažila hodnì vytáhnout, aby s takovýmito esy udržela alespoò trochu krok. Když v úvodu padlo slovo o ternu, nyní je možné hovoøit o druhém. Z pøechodného pracovního pobytu se jí otevøely dveøe s nabídkou trvalého pracovního úvazku. A v Obecním domì se pracovní nabídka honem tak nedává, natož tak odmítá.
Tøi roky tvoøila Anna Baštýøová v dorazu píle a svého nejlepšího umu. Její kolegové sbírali mezitím soutìžní vavøíny jak v tuzemsku, tak i ve vzdálených svìtových dálavách a Anina pracovala a pracovala a sem tam po oèku koukla, jak se ony skvostné exponáty, kterým svìt øíká pane, vlastnì vytváøí. Pohled se však zmìnil v úkon a Aninny ruce se staly alespoò pøípravným spolupodílníkem toho co nejednou dobývalo svìt. Její rutina už ale dokonale ovládala prsty a chu� být též jednou pøitom, zaèala nabývat pøevahy nad skromností v koutku. Na poèátku letošního roku Aninna ústa vyøkla. "Chci být pøi tom!" A také i byla. Výsledek je nám známý.
Zase až tak jednoduché to ale nebylo. Cukráøské eso Obecního domu Silvie Sulanská se domácích soutìží zúèastòuje již jen jako porotkynì, tudíž zde se nabízel prostor pro úèast, ale Aninna úvaha o úèasti na soutìži šla pøes zkušenìjší kolegyni a další soutìžní matadory. U všech pohyb jejich hlavy signalizoval souhlasné gesto a tak se soutìžní zelenáè mohl vrhnout do pøípravné práce. Jak tomu bývá zvykem, nápad zrozený v hlavì, ovlivnìný rùznými dokumenty, se pøenesl na papír a mohlo se zaèít realizovat. Anna dobøe ví, že body bude vìtšinovì tvoøit ozdobný monument, a proto si na nìm dává mimoøádnì záležet. Jenomže rukodìlná tvorba pøedbíhá dlouhodobì promýšlenou pøedstavu, kdy nákres s realizací jsou rozevírajícími se nùžkami a tvùrèí síla odnesla výraz exponátu hodnì od mateøského pøístavu nápadu. Co s tím? Pøi soutìžní tvorbì se dìlají nìkteré komponenty do tzv. foroty. A náhradní díl se zkombinuje s pùvodním a tøeba se i nìkdy zjistí, že duplikát je pùsobivìjší originálu, a nakonec i takovéto lapálie mùže být pøínosem. Tvoøilo se, opravovalo, trnulo i radovalo. Tvorba trvala ètrnáct dnù, kdy na každý z nich pøipadalo v prùmìru osm hodin práce. Ne vždy šlo vše pøesnì podle pøedpokladu, bylo i nezbytné použít novou myšlenku nápadu, nìkdy se narazilo na pøekážku která pøivedla tvùrkyni do stavu nouze a ta si musela vypomoci nìjakou vsuvkou, stejnì tak jako když se Anna v mluveném projevu dostane do úzkého prostoru v námìtu myšlenek a náznak zadrhnutí vyprávìní zaretušuje slovním pomùckou, "že jo."
Soutìžní Hradec Králové má svoji specifickou atmosféru. Dostat se do ní napoprvé jako nováèek, tak se nenaskýtá prostor pro nìjaká sebevìdomá gesta. Annì se z pohledu na tvorbu soupeøù, a snad i v souvislosti s fluidem Gastra, udìlalo trochu úzko. Ale soutìžní karty už byly rozdány, a nezbývalo nic jiného než èekat na výsledek. Vyhlašovací proces v Hradci by mohl soutìžit o zápis do Guinessovy knihy rekordù v délce trvání. Nejprve defilují diplomisté za úèast, poté bronzoví, støíbrní a zlatí, to vše rozdìleno na juniory a seniory, a ještì navíc na kuchaøe, cukráøe a zvláštní výrobce. A úzké finále se zúžuje na tøi nejlepší ve všeobecné kategorii. Probìhlo vyhlášení níže umístìných, zablýskaly se bronzové a støíbrné medaile a Anna stále nikde. Domnívala se, že zaøádil výsledkový šotek , a že na ni zapomnìli. Do zlatavých výšin se ani neodvážila pomyslet.
Finále nejlepších vrcholí cenou Rudolfa Pøibyla. A zde se dekoruje taktéž odspodu. Tøetí místo, druhé místo a hlas moderátorky oznamuje vítìze, kdy používá ženského titulu paní. Sleèna Anna v té chvíli definitivnì ví, že prohrála na hlavu, že se nedostala ani mezi diplomované. I když mezi sleènou a paní bývá urèitý rozdíl a nìkdy nedokážeme pøesnì urèit do které ženské kategorie dotyèná patøí, ve jménì vítìzky mìl ale jasno každý. Byla to Anna Baštýøová.
Popisovat její šok nemá smysl, a asi si jej v plném rozsahu umí pøedstavit málokdo.Byla to skuteènì absolutní trefa soutìžní premiantky do desítky cukráøského terèe, která vynesla na špièku cukráøské homole vítìzku, která by to asi ze všech nejménì èekala.
Ale není možné opominout okolnosti vyplývající z tohoto náhlého vítìzství. A Anna Baštýøová o nich ví též. V pøíští soutìži, které se zúèastnit musí, èi alespoò by mìla, bude mít pøed sebou balvan psychického tlaku. S letošním cukráøským prvenstvím je možné udìlat pouze dvì vìci. Zopakovat jej, anebo jít jedinou možnou cestou, a ta je v tomto pøípadì pouze smìrem dolù. Vítìzství tohot typu bývají velmi nevdìèná a pøespøíliš zavazující, a nazývají se Pyrhova. Anna bude ale mít celý rok na to, aby zvolila smìr prvé varianty.
Vítìzný výrobek v soutìži Pohár Rudolfa Pøibyla v kategoriích C1, C2, C3 cukráøi senioøi Anna Baštýøová
Výrobek Slavnostní dort - Kulatý dort potažený èokoládovou glazùrou, vytváøející plynulost pokrytí povrchu a vyznaèující se vysokým leskem. Použito skoøicové hmoty, a k dekoraèním úèelùm palaèinkové tìsto a karamel. Ozdoba dortu vytváøí citový abstraktní výraz.
RADEK DAVID - subtilní gigant super tìžké kategorie
nar.1.8. 1973 - Praha, bydlištì Praha - Troja
1995 Kurz Francouzské gastronomie - ÈR, finálová úèast 1997 Mc Cain - ÈR, 3. místo 1998 Gastro Hradec - ÈR, 3. místo 1998 Expogast CULINARY WORLD CUP - LUXEMBURG, bronzová medaile 1999 IKKA Salzburg - Rakousko, bronzová medaile 1999 Gastro Hradec - ÈR, bronzová medaile 1999 IKA Warth - Rakousko, zlatá medaile 1999 IGEHO Basel CULINAIRE MONDIAL - Švýcarsko, støíbrná medaile; støíbrná medaile tým 2000 Kuchaø roku 2000 - ÈR, 2. místo senior 2000 Intergastra Stuttgart - Nìmecko, zlatá medaile, 1. místo, Vítìz dne, + Ocenìní za nejlepšího vystavovatele, Zlatá medaile -tým 2000 Gastro Hradec - ÈR, zlatá medaile, celkovì 1. místo senioøi 2000 IKA Culinary, Olympics Erfurt - Nìmecko, bronzová medaile - tým teplá kuchynì bronzová medaile, studená kuchynì støíbrná medaile a 3 bronzové medaile 2001 Danubius Gastro - Slovensko, 3. místo senioøi 2001 Gastro Hradec - ÈR, zlatá a støíbrná medaile. Celkovì 2. místo mezi seniory 2001 IKKA Wiener Neustadt - Rakousko, tým støíbrná medaile a diplom 2002 Kuchaø roku 2001- 2002 - ÈR, 1. místo senior, titul "Kuchaø roku 2001 - 2002" 2002 Intergasta Suttgart - Nìmecko, zlatá medaile, 1. místo, Vítìz dne, ocenìní za nejlepšího vystavovatele 2002 Gastro Hradec 2002 - Èeská republika, zlatá medaile, 1. místo celkovì mezi seniory, hlavní cena Rudolfa Pøibyla 2002 IKKA Salzburg - Rakousko, zlatá medaile s ocenìním a vítìz dne 2002 FHA International Salon Culinare - Singapur, zlatá medaile za teplou a bronzová za studenou kuchyni, celkovì 4. místo na svìtì 2003 Gastro Hradec 2003 - Èeská republika, zlatá medaile, 1. místo celkovì mezi seniory, hlavní cena Rudolfa Pøibyla
Èlenství v profesních organizacích:
AKC - Asociace kuchaøù a cukráøù ÈR, od r. 1993 Team of Prague 2000, tým støedoèeské poboèky AKC 1998 -2000 Èlen národního týmu Kuchaøù a cukráøù ÈR Èlen pøedstavenstva pražské a støedoèeské poboèky AKC ÉR 2002 Získání certifikátu - porotce na soutìže 2000
Ocenìní a vyznamenání:
2001 Bronzová medaile M.D. Retigové - za práci pro AKC ÉR 2001 Èestná medaile k 10. výroèí založení AKC ÈR - za reprezemtaci AKC ÉR na IKKA 2000 v Erfurtu 2003 Ocenìní u pøíležitosti 100 let kuchaøských spolkù v èeských zemích
Zahledìt se do vizáže Radka Davida a tipovat na vizuálním podkladì jeho fyziognomie povolání èi èinnost kterou se zabývá, tak by zøejmì odhadní tipy míøily do vìdecké oblasti matematicko-fyzikálního oboru èi politologie s ekonomickým zamìøením nebo by nás jeho vizáž mohla nasmìrovat do oblasti výpoèetní techniky. Pokud bychom navíc vzali do úvahy jeho tìlesnou konstituci spoèívající ve výšce stoosmdesát centimetrù a k ní kontrastních 68 kilogramù hmotnosti, a k tìmto údajùm by nám byla dána nápovìda kuchaøského povolání, zøejmì by vìtšina bez zaváhání onu poslední možnost bez rozmýšlení škrtla. A pøece odpovìï za dé, by byla tou správnou. A když jsem v možnosti pøedchozích variant volil obory do kterých bychom Radka mohli napasovat, pøi hlubší analýze bychom došli k poznatku, že jejich vrcholoví pøedstavitelé mají základní povahový rys stejný. Jsou to lidé, mající - øeknìme - vnitøní zpùsob myšlení, odbornì nazývaný introvertní, kdy jejich emoce zùstávají pøevážnì ukryty v nitru a schopnosti nejsou na první pohled prostøednictvím jejich vizáže až tak signalizovány. Zaposloucháme-li se do Radkova mluveného projevu, kdy jeho slova jsou zdánlivì smìøována spíše jemu samému než jeho posluchaèi, a aè je Pražák rodem i místem pobytu, vyslovující navíc nefalšované slovácké ¾, je tím charakter jeho nitra na první pohled - a ten bývá vždy zavádìjící - dotvoøen. Ale skuteènost, a z ní vyvìrající podstata skutkù tvorby Radka Davida, má svoji zøetelnou podobu a dobøe viditelný výsledek. Oè je u Radka jeho tìlesná schránka subtilnìjšího vzezøení, jeho vnitøní stroj tvùrèí iniciativy je gigantem, jenž ho pøivedl do pozic vrcholových umístìní neménì vrcholových soutìží na domácích, evropských ba i svìtových kulináøských kolbištích. To, že se Radek David stal kuchaøem, bylo zcela náhodným napsáním pìti písmen do formuláøe volby povolání, a on do pøíslušné rubriky, s filosofických nadhledem vidìní svìta ètrnáctiletého kluka, napsal slovo - kuchaø -. To bylo vše. Dál se tím nezabýval a ani nemohl tušit, že semínko umu v nìm sudièkami vsazené, bude ještì dlouho klíèit a ve Vltavì uplyne ještì pøemnoho vody, než talent v kombinaci se silou tvùrèí vùle pronikne na povrch poznatkù svého nositele, který velmi pozvolna a i v bolestech zaène rozeznávat, že se v jeho nitru nachází nìco, co se v urèitých chvílích bude jevit zpoèátku jako cosi až cizorodého, ale pøece jen jeho mysl postupnì pøíjemnì omamující, se vzestupnou gradací do úplného se oddání vrcholového kuchaøského kumštu. Uèební kroky jinocha Davida pøekroèily práh kuchaøského základního umu na uèilišti U Krbu v tehdejším pùsobišti na Ondøíèkovì ulici v Praze. Nelze øíci, že by byl špatným studentem, ale nìkteré pøedmìty mu nešly a pøinutit se k proniknutí do hloubky jejich podstaty se setkávalo s obdobným úspìchem jako když se snažíme spojit dva magnety stejných pólù. První rok se seznamoval se vstupní problematikou kuchaøského oboru a když jeho mysl zpìtnì projde tímto obdobím, øekne na rovinu, že v této uèební etapì toho o vaøení mnoho nevìdìl. V druhém roèníku došlo ovšem k urèitému zlomu v zájmu budoucího kuchaøe o øemeslo nezbytné lidské potøeby, a pøíèinou vzlétnutí zájmové køivky o obor byl pan Prášek, jenž dokázal uèební šeï pøibarvit temperou zájmu a pøiblížit kuchaøský obor do sféry zájmu, že gastroum nebyl Radkovi až tak cizorodým prvkem. A právì zde došlo k uchycení semínka skrytého talentu a tvùrèí invence budoucnosti, které v živné pùdì odborného vedení zmínìného mistra mìlo v následné budoucnosti gradovat do podoby košatého stromu gastronomického umu. Radek se tehdá uèil pro jídelnu pražského ÈKD, kde též i kratký èas tovaryšoval a poté jeho vaøeèka kvedlala v hrncích kuchynì vojenské nemocnice ve Støešovicích, kde si i odkroutil èestnou vlasteneckou povinnost. Po vysvléknutí zeleného sukna se odebírá do novì zøízeného ètyøhvìzdièkového hotelu Adria, kde má kuchaøskou tvorbu pod palcem pan Petr Miòovský. A tento muž pøedstavuje v Davidovì kulináøské odysee životní mezník a nasmìrování do prostor poznatkù kuchaøské sféry jako umìní. Radek se do té doby pohyboval na úrovni základního stupnì kuchaøské øemesla a úkony typu bourání masa, tvorba studené kuchynì apod., ho oslovovaly pouze v teoretické podobì, v pøíkrém kontrastu s praktickým provedením. Pan Miòovský si mladého eléva vzal k sobì a vše dìlali spolu, a tomu pod dojmem novì poznávaného pøipadalo, že je uèedníkem prvního dne uèení. A mistr ovládající nejen svùm um, ale též i zároveò znající složitost a zranitelnost duše mladého èlovìka i cestu po níž je možné nejkratším smìrem dovést kuchaøského novice k vyšším stupòùm poznání, dokázal s mladým a doposud syrovým talentem kouzlit a trefit pøesnì nerv sympatií k oboru a kulinaøinu pøenést do prostoru zájmu, kdy do kuchynì pøicházející, øeknìme tak již trochu kuchaø, v sobì zaèal poci�ovat zatím nedefinovatelné pøíjemné rozpoložení mysli a hlavou mu zaèaly samovolnì procházet námìty a úkony, kterými by bylo možné zadané téma vylepšovat. Teprve až zde to bylo to pravé uèení, o nìmž se nìkdy hovoøí v souvislosti s muèením. A v pøípadì Radka toto ustálené rèení nebylo nikterak vzdálené od reality v níž se nacházel. Co pohyb, to bylo špatnì. "Udìlej to takhle, ne to už je moc, víc, míò, pøidej, uber!" Imperativ støídal imperativ, hochovi se ze všeho toèila hlava, která mnohdy tøeštila v takových køeèích, že chvíli až nevìdìl, kde se nachází. Je nabíledni, že myšlenka na dezerci byla logickým vyústìním celého monstrškolícího procesu, v nìmž se kalila ocel a zároveò docházelo k zušlech�ování dovedností, jímž bylo v budoucnosti pøedurèeno stanout ve vrcholových výšinách gastronomického olympu. Petr Miòovský - mimochodem vyrùstal pod odborným dohledem pana Nodla - byl nejenom umìleckým tvùrcem, ale i zároveò dobrým psychologem, který vìdìl kde je hranice možného, a umìl napínat strunu pøedávání zkušeností až do polohy nejvìtšího efektu, ale po hranici únosti tak, aby napínaná struna výuky nepraskla. Tím se Radek dostával v tomto kuchaøském pøijímaèi do patové situace svých pocitù, kdy by na jednu stranu nejradìjí utekl, ale na druhé stranì na sobì též poci�oval paradoxní uspokojení vyvìrající ze školící trýznì a vnímal kontroverzní zvláštnost, že se dostává do oblasti jakéhosi kuchaøského masochismu v nìmž nachází, v pøekvapení nad sebou samým, zalíbení. Doba poznávání vyššího kuchaøského umu pozvolna plynula, sudý mìsíc støídal lichý, a když kalendáøní bìh roèních období se dostal do své poloviny, zaèal Radek David na sobì poci�ovat, že tíha nároènosti této kuchaøské sorbony se zaèíná promìòovat v lehkou virtuozitu jeho vlastní dovednosti, kdy balast uèební zátìže støídá nadhled umu mìnícího se tovaryše v mistra. S Adrií a Petrem Miòovským je spojen Radkùv pøerod a spojení tohoto názvu a jména vytvoøilo základní schod vzestupu Radka Davida k metám budoucích úspìchù. Po ètyøech letech šéfkuchaø Miòovský odchází a Radek zaèal postrádal vùdèí ruku svého velkého uèitele a støádající se touha k dosaženému pøidat nástavbu dalších hodnot, ho pøinutila k odchodu do prostøedí nových inspiraèních námìtù. Tím byla kuchyò restaurace Kampa Park, kde èerpal další tvùrèí invenci po dobu ètyø mìsícù. To bylo právì v dobì, kdy Radkovo navenek soustøedìné nitro procházelo vnitøním pnutím. A aniž bych blížeji specifikoval pøíèinu oné duševní vibrace, jenom pøipomenu každému známý poznatek, že láska dokáže nìkdy být mocnou èarodìjkou, a to zejména ve chvíli kdy ji vnímáme zcela odlišnì než ona nás. Východisko ze vzniklé disharmonie hledal mladík ve zmìnì prostøedí, probìhl restaurací Cercalejn, posléze Tanèícím domem, aby následnì našel roèní azyl v restauraci Rybí trh u pana Pýchy. Nové prostøedí, nové starosti pøinášející i nové poznatky, byly hojivou mastí na životní strasti. Další odbornou štací kuchaøského prùzkumníka byl hotel Radisson SAS Praha, pùvodní pìtihvìzdièkový Alcron, kde Radek pùsobil plné tøi roky. Ale ani tohle vìhlasné hotelové zaøízení ještì zdaleka nebylo koneènou stanicí putujícího kuchaøe, který slyšel vnitøní hlas nabádající ho jít ještì dál a hromadit další investice poznatkù, které jednou bude úroèit ve výnosný kapitál úspìchù. Síla inspiraèního popudu pøivádí aktéra našeho vyprávìní do hotelu Corinthia Towers Praha, honosícím se pìti hvìzdièkami, ale pouze na pùl roku, kde z role šéfa studené kuchynì opìt pøesídluje na místo posledního pùsobištì Radisson SAS Praha, kde zùstává rok a dva mìsíce. V té dobì na Starém mìstì Pražském, v blízkosti Staromìstského námìstí vznikal projekt nové restaurace s pohodovým názvem La Veranda. Bývá nezøídka zvykem, že kdo pøijde jako první a podaøí se mu do ruky uchopit taktovku ještì nesehraného orchestru, mùže takovému tìlesu vtisknout svùj styl a má velkou nadìji, že se hudební dílo bude hrát podle jeho not. Záleží pak už na dotyèném samém, jak nároèný žánr dokáže se svým kolektivem interpretovat. A tuto zákonitost Radek David pøi svých pøebohatých zkušenost z rùzných kuchaøských angažmá velice dobøe vìdìl a jeho šestý smysl hovoøil jasnou øeèí, že tato pøíležitost má podobu životní šance. To ale teprve stál pøede dveøma La Verandy, kde èekal zástup dalších uchazeèù o šéfkuchaøskou vaøeèku. Pøístup do kuchynì, z které se ovládá prakticky celá restaurace, vedl pøes specifické pohovory, testy, vìdomostí o konkurenci, vaøení pìtichodového menu a mnoho dalších znalostí, které by prostøednicvím svého nositele udìlaly z restaurace v historické jádru Prahy vyhledávaný gastronomický objekt. A to, o èem Radek David snil po dlouhou dobu, to èeho chtìl dosáhnout nejenom v zájmu prestiže své osoby, ale i v zájmu pozice z které chtìl kuchaøinì dát punc osobitosti a povýšit prostøedí restaurace nad standardní rámec stravovacího zaøízení, se stalo skutkem. Novì otevøená La Veranda má i nového šéfkuchaøe, kterým se stává 29-letý Radek David. Šéfkuchaøskou vaøeèku pozvedl v dobì, kdy pøed ním stál termín svìtové kuchaøské soutìže v asijském Singapuru. Jako z udìlání bezprostøednì po návratu následoval ètrnáctidenní pobyt v Èínì. To, co tìmito soutìžními a expedièními cestami zameškal, musel kvapem dohnat. Vzniklá pracovní pauza ve stresových stavech v pracovní dobì 12 - 16 hodin dennì byla rychle zacelována a kuchyòský interiér doznal posléze své podoby, které pøedcházel projektèní návrh sestavovaný zkušenostmi šéfkuchaøe a jeho pøedstavivostí. Ten byl ovšem pøedtím mnohokráte proset pøes síto pøehršle pøipomínkových variant a byrokratických procedur. V souèasnosti nabídková listina Verandy sestává z deseti pøedkrmù, ètyø moderních salátù chutí i designem, dvou polévek, doplnìná dvìma tìstovinovými pokrmy. Denní nabídka obsahuje pìt jídel z ryb, stejný poèet z masa a obdobné kvantum z drùbeže, což Radek David považuje za dostateèný poèet pøi kterém je možné jít za meritem kvality až na doraz. Šéfkuchaø upøednostòuje støídmìjší nabídku, což podle jeho pøesvìdèení vyvìrajícího z rozmanitých zkušeností, skýtá prostor vyššímu procentu kvality pokrmù, kdy se tak vyhýbá ustálenému zvyku mnoha restaurací, kdy vìtšinu pøíloh tvoøí pomfrite a jen lehce obmìnìná zeleninová obloha a masitý pokrm vytváøí hovìzí nebo vepøová kotleta. Peèe� kuchaøské osobitosti vtisknutá La Verandì Radkem Davidem je na jedné stranì vytváøena jeho bohatými zkušenostmi z mnohaèetných pùsobení v prvotøídních gastronomických zaøízeních, a na stranì druhé se jedná o projev vnitøní síly a tahu v podobì jeho flexibility na vánek èi poryv evropských èi svìtových kuchyní, jejichž prostøednictvím obratnì manévroval mimo prostor nebezpeèných nástrah ustálenosti stravovacích návykù. Radek se za poznatky trendù a vývoje pohybuje na inspiraèní horizontále Paøíž, Londýn, Singapur, New York, Tokyo, které následnì pøetváøí do podoby vlastní image tvoøící originalitu dìlající La Verandu La Verandou. Napøíè tomu, že restaurace ještì voní novým nátìrem, už v krátkém èase svého pùsobení v nároèné konkurenci podobných podnikù na Starém mìstì Pražském, dokázala vystrèit rùžky a dát o sobì vìdìt exluzivním hostùm a� filmovým stars zpoza "velké louže" z Hollywoodu, nebo sportovního a politického svìta domácí provenience. Verandu navštívil i samotný Karel Gott se skladatelem Davidem (s Radkem Davidem se jedná pouze o shodu jmen), kteøí v úctì nad dobøe stráveným veèerem poèastovali šéfkuchaøe pozvánkou na vlastní hudební produkci v divadelní Redutì. Nejen dobøe vaøit a mít na úrovni vybavený kuchyòský a restauraèní interiér, ale pøidat vždy nìco na vrch. To je Radkova zásada v dosažení osobitosti La Verandy. A tímto prostøedkem je napø. módní pøehlídka poøádaná v restauraèních prostorách, ale i ta má svoji pøekvapující originalitu, kdy servírky se zhostí role modelek a místo odìvních modelù budou prezentovat jídlo. Pozvánky již obdrželi, a zároveò i potvrdili, prominentní hosté, svoji úèast pøislíbil opìt i Karel Gott. Tato módní gastropøehlídka bude gradovat do "sexy menu", v provedení osobité scénky tøí sleèen s šéfkuchaøem. Jinými slovy øeèeno, La Veranda je podnikem moderního svìta se širokým zábìrem spoleèenského života, èerpající z hluboké studnice lidských potøeb a emocí, které úspìšnì svým návštìvníkùm servíruje na platu své nápaditosti. Šéfkuchaøùv osobní èas je vzácností rovnající se hojnosti šafránu. Nejenom, že vìtšinu denní doby provaøí èi proúvahuje v La Verandì, ale má i další povinnosti spojené se svou profesí. Tìmi jsou èinnost v pražské støedoèeské poboèce AKC, v poøádání akcí pro èleny spoleèenstva, pøíprava a realizace oslav sv. Vavøince a reprezentaèní povinnosti v Národním týmu kuchaøù a cukráøù. V souèasnoti realizuje La Veranda tzv. systém "new weife", jehož podstata spoèívá v netradièním zpùsobu jídelní tvorby, lze øíci kuchynì bez hranic, která nemá striktní národnostní charakteristiku typu italská, èeská, francouzká atd., kdy se mísí rùznorodé suroviny, které se prolínají v rùzných zpùsobech pøípravy vytváøejících osobitý gastrosmìr a la Veranda. Mnohokrát v této reportáži padlo slovo veranda, samozøejmì s velkým vé. Proè právì tento název, který si povìtšinou spojujeme s menším pøedsunutým prostorem u selského stavení? Každý chalupáø, který má svoje víkendové obydlí vybavené verandou, velmi dobøe ví, jaký je to blažený pocit po stresovém týdnu v mìstském prostøedí, pøijet na chalupu, sednout si na zmínìnou verandu, otevøít dobøe vychlazené pivo a vroucnì nasávat podveèerem provlhèený vzduch i klid zároveò. Je to oáza, je to pøíroda, je to pocit, jenž se nejlépe procítí na verandì. Kuchynì La Verandy sestává z pìti kuchaøù, je vyhlášeno výbìrové øízení na ještì jednoho, který by dorovnal poèet tøí gastronomických odborníkù pro každou smìnu. Radek David nejradìji pracuje s rybami, které napø. oproti masu skýtají široké spektrum kuchaøského zamìøení spoèívající v syrové pøípravì, marinování a tepelné úpravì. Mísa z masa neumožòuje použití syrového masa v porovnání s rybami, které navíc vytváøí prostor pro barevné kombinace. Ale i tento zpùsob pøípravy má svoji odvrácenou stranu problému, kterým je optimální doba tepelného zpracování. A ta se musí striktnì dodržet, nebo� s pøepeèenou rybou je mnohem obtížnìjší následná manipulace než s masem. V tomto pøípadì drùbež, zvìøina èi jateèní maso nejsou na delší èasový prohøešek peèení až tak háklivé. Uvedené je gastronomický terminus technicus, ale není to zákonitost kulináøského kumštu, jenž nutí Radka - má li možnost výbìru - sáhnout do spíže vodní øíše, ale je to i jeho osobní vztah k vodním plovatnovcùm, jež mnohokrát zpestøují jeho osobní jídelníèek. A kromì toho, rukodìlnost jeho kuchaøských úkonù pøi práci s tímto druhem pokrmu, mu jde jaksi sama od ruky. Radkovo nejoblíbenìjší jídlo jsou škubánky, což u nìkterých mùže vyvolat pocit recese ze strany šéfkuchaøe. Ale pro znalce zákulisí špièkových kuchaøù to až zase takové pøekvapení není, a to nejenom v tomto odvìtví, nebo� rèení o kováøovì kobyle a jejím neokutí, jde napøíè všemi profesemi, a možná lze z tohoto na první pohled paradoxního úkazu vydedukovat, že èím skromnìjší je požadavek osobní spotøeby, v tomto pøípadì stravy, o to parádnìjší pøídìl gurmánského pokrmu lze oèekávat na talíøi. A tento, v uvozovkách, vybraný apetit soubìžnì koresponduje s Davidovým nitrem, když se vyznává ze svého soukromého cíle, mající podobu vlastního domeèku se zahradou, kde by chodil bosý po trávníku a v relaxaci by hledal další inspiraèní zdroj pro profesi, kterou pojímá jako poslání. Malý dodatek závìrem. Ten domeèek by musel mít jednu malièkost. A tou je veranda.
Radek DAVID - absolutní vítìz kuchaøské soutìže GASTRO HRADEC 03
Absolutní umístìní v podobì ceny Rudolfa Pøibila v kuchaøské soutìži, a to již podruhé v øadì, získal Radek David, šéfkuchaø restaurace La Veranda, Praha.
Soutìžní zadání: mísa sestávající ze ètyø výrobkù.
Zde je nutno uèinit malou vsuvku. Zadání ukládá pouze tøi výrobky a tøi doplòky. Tvorbu jednoho kusu navíc pokládá dvojnásobný držitel absolutní ceny nejprestižnìjší soutìže v ÈR za velmi vhodné, protože sudá partie padne vhodnì do páru rukou a tento poèet umožòuje ideální souhru sudého poètu vrcholící v možnost kuchaøské žonglérské kombinace.
Cesta okolo svìta
Ètyøi hlavní výrobky realizoval vítìz tak, že dva byly zhotoveny na teplo a dva na studeno, jedna terina, jedno maso naturál, druhé taktéž a tøetí marinované.
1.výrobek - smìøoval do zemì vycházejícího slunce Japonska, a symboliku pacifické souostroví Dálného východu tvoøí výrobek z tuòáka. 2.výrobek - Norsko, decentnì naznaèená zemì fjordù prostøednictvím marinovaného lososa. 3.výrobek - Severní Amerika znázornìná terinou z lososa s humrem a korailem. Zde byl zakomponován osobní postøeh autora oblíbenosti tohoto pokrmu ve zmínìné oblasti. 4.výrobek - nás pøenáší až do Asie. Meèoun s houbama v pórku, ztvárnil vidìní Radka Davida tohoto nejvìtšího kontinentu v nekoneèných vodních pláních Tichého a Indického oceánu.
Terina z lososa, moøského vlka, humra a zeleniny, pláš� ze smetanového chaufroida a corailu
Mouse z kukuiøice s naklíèenou vojtìškou, paprikou a bylinkami
Meèoun v listech mladého èesneku a pórku se shi-také a hlívou ústøiènou
Zeleninová terina plnìná tomaty a ricittou s rukolovým pestem
Šafránový mouss se sevichem z lososa a koriandru a marinovaný losos v aspiku z rýnského ryzlinku a moøských plodù
Tuòák TATAKI se sushi rýží, nori øasou a opraženým sezamem
Timbálek plnìný pyrém z hrášku, kozím sýrem s kerblíkem na toustu. Salát z brambor, okurek, jarního hrášku a perlièkové cibule
Filosofie kuchaøe roku 2001 a 2002 a staronového nositele trofeje Rudolfa Pøibyla v tvorbì soutìžních zadání, je na první pohled jednoduchá a logická. Ve svém praktickém pojetí avšak vyžadující nejenom pøemíru zkušeností, ale i vybavenost šestým smyslem v souèinosti s vizuálním a chu�ovým pojetím, kdy celý komplex tvùrèích emocí a instinktù vytváøí jednolitý obraz vyváženosti barev a chutí. V chu�ové oblasti dosahuje tvùrce neohranièené harmonie s pozvolnými chu�ovými pøechody mezi jednotlivými druhy použitých surovin a dosahuje prostorové absolutní vyváženosti.
Vizuální obraz tvorby je v požadovaném kontrastu s pozvolností pøechodu chutí a vytváøí naopak plastiènost rùznorodosti vymezující beze zbytku vizuální šeï jednolitosti. Tak i zároveò hovoøí litera soutìžních pravidel mající na zøeteli rozliènost výrobkù a surovin, což je jedna terina, jedno maso natural a jeden výrobek studené kuchynì. Ke každému výrobku musí být nìjaký doplnìk mající rozlièný tvar. V pøípadì šéfkuchaøe La Verandy se jednalo o kukuøièný mousse,zeleninovou terinu, zeleninový salát a timbálek plnìný hráškovým pyré. Do souboru doplòkù použil David ozdoby z rýžového a slaného tìsta, které navodily lahodnost pro zrak a docílení vizuální vyváženosti.
Dalším nezbytným prvkem, na kterém bazírovalo oko hodnotících komisaøù bylo prostorové rozložení výrobkù. Opìt zdánlivì ménì nároèný manévr, který se nakonec ukázal být nároèný na prostorové cítìní nìkterých tvùrcù a výrobkùm ubral na bodovém ohodnocení.
Prostorovým úskalím prošel Radek David na výbornou, a i v této oblasti si pøipsal plusové body.
Dvouporcovou restauraèní mísu, neboli vzorový talíø sestavil absolutní kuchaøský vítìz z kachních prsíèek pod špenátovou krustou, tymiánový jus, a z králièího høbetu s tomatovým konfitem a fava fazolkami s omáèkou ze zeleného hrášku. Tvorbu salátu vytváøela jarní zelenina s pøihlédnutím k aktuální nabídce roèního období a doplnìk dotváøel pohádkový dortík z lehkého polentového nákypu.
Kuchaøská soutìžní tvorba Radka Davida byla zapoèala lehkou výhní pøedstavivosti v emoèní hemisféøe kuchaøského tvùrce, jenž svoji prozatím imaginární pøedstavu pøenesl prostøednictvím psací potøeby na skicu a v této prozatímní podobì dolaïoval jemné pøedivo detailù kdy tento uhlazovací proces byl nejenom dokonèovacím aktem, ale stával se i zároveò dalším ispiraèním popudem nových námìtù soutìžní tvorby.
Soubor vítìzného kuchaøského exponátu byl vítìzem GASTRO HRADEC 2003 tvoøen asi 30 hodin èistého èasu, a v podstatì mìl být ve svém zámìru treninkovou formou pro kuchaøský svìtový pohár v jihokorejském Soulu, kde mìl Národní tým kuchaøù a cukráøù ÈR obhajovat dílèí zlatou medaili a celkové ètvrté místo z loòského Singapuru. Ze zamýšleného gastronomického svìtového klání však nakonec sešlo v souvislosti s pandemickým rozšíøením choroby SARS v asijské oblasti.
Zopakujme ještì jednou, že vítìz loòského Hradce své prvenství obhájil. Potvrdil nejenom svoji momentálnì špièkovou tvùrèí tvorbu, ale složil i obhajobu výbìrového øízení z loòského roku a nadìje do nìho vkládané tìmi, kteøí ve výbìrovém øízení tohoto mladého šéfkuchaøe poctili dùvìrou tento vrcholový kuchaøský post zastávat. A to nejen ku prospìchu restaurace samé, ale i celkového obrazu a reprezentace èeské kulinaøiny.
|