Článek ze serveru Cukrář.cz (www.cukrar.cz)


Všechna práva vyhrazena (c) 2001 Větrník, s.r.o.
Upozornění: Doslovné ani částečně přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího písemného svolení spol. Větrník, s.r.o.
Takto vytištěná stránka není dokladem shody vytištěného textu se skutečným článkem a jako taková nemůže ani být použita.


PERNÍKOVÁ KRÁLOVNA 2003

Autor: J.P.Větrník
Datum vydání: 9.5.2003
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=423

Perníkovým exponátům a výrobkům všeho druhu této specifické pochutiny dominovala volba Královny perníku, kterou osobně dekoroval premiér České republiky Vladimír Špidla.

fiogf49gjkf0d


Třetí repete měly pardubické Slavnosti perníku, a to v den státního svátku 8. května v prostorách pardubického zámku.
Perníkovým exponátům a výrobkům všeho druhu této specifické pochutiny dominovala volba Královny perníku, kterou osobně korunoval premiér České republiky Vladimír Špidla.

Když perník, tak v Pardubicích, a když v Pardubicích, tak na zámku, jenž vkusně dekoroval  a zároveň podtrhoval dobový původ perníkářské potraviny.  To zřejmě bylo námětem úvah pardubických organizátorů akce Slavnosti perníku konané ve dvou dnech, kdy po celkovou dobu šestnácti hodin kypěla proudem různorodost programů  s rozmanitou škálou témat kulturního, potravinářského i politického zaměření.
První části středečního dne dominoval pohádkový kašpárek z perníkové chaloupky, který se vystřídal s pardubickou folkovou skupinou Non Cua Canto, jenž přenesla  návštěvníky do dálav renesance a charakteristického irského folku.
Pod rouškou podvečera při posezení u kulatého stolu se uskutečnilo setkání perníkářů s odborníky na téma potravinářská legislativa EU.

Čtvrteční finálový den perníkových slavností zahájil dopolední budíček Pardubických pozounérů, jejichž slavnostní fanfáru na perníkovou ódu vystřídal folklorní soubor Perníček. A perník se na pardubických slavnostech skloňoval ve všech pádech a tentokrát jeho romantická příchuť klokotala v hrdlech Perníkových slavíků ve spolupráci se skupinou Maruščiny jahody.
K podupávání nohou do taktu přiměla svoji řízností pardubická dechovka Pernštejnka, která posléze předala taktovku taneční countryové skupině Ryengle, jejíž prériovou uvolněnost střídala noblesa pohybů taneční skupiny standardních latinsko-amerických tanců TK Life.

 

zA když perník, tak nemůže samozřejmě chybět to, co jej asi nejvíce zpropagovalo, přinejmenším u nástupncké jedlícké generace, a to je pohádka  o Perníkové chaloupce s hlavními prominenty Jeníčkem a Mařenkou s protihráčem Babou Jagou.
Pořadatelé toto téma rozšířili o masový námět, kdy hlavní aktéři populární pohádky tentokrát nevystupovali sólově, ale jejich řady rozšířily všechy přítomné Mařenky a Jeníčkové, kteří byli čtvrtečního dne přítomni a zapsali se do perníkové matriky za účelem vyhlášení největšího setkání Jeníčků a Mařenek. Nositelům tohoto jména byl předán úředně potvrzený Perníkový domovský list, opravňující zdržovat se  v Pardubicích za účelem konzumace perníku. Každý zapsaný obdržel uloupnutý perníček.

 

 

Nedílnou součástí Slavností perníku tvořily akce veselého zaměření např. typu kurzů ve správnosti výuky sedání na lopatu od Baby Jagy z divadla Exil, s příslušným osvědčením o absolutoriu kurzu, či soutěž o nejrychlejšího jedlíka v pojídání perníku.
Do oblasti perníkové osvěty náležely ukázky zdobení perníku, postavení perníkové chaloupky a pestrá spleť stánků s proslulým pardubickým potravinářským artiklem.

Vrcholem pardubických Slavností perníku byla volba Královny perníku, kdy se o tuto trofej ucházely adeptky perníkářského umu, jímž náležel úkol ve tvorbě zhotovení perníkových střevíčků.
Porota mající určit nejlepší perníkářské obuvnické dílo byla tou nejobjektivnější porotou na světě a byla přitom nepodplatitelná a neovlivnitelná. Tvořili ji totiž všichni návštěvníci slavností, kteří ve vstupní bráně zámku při zakoupení vstupenky obdrželi jeden hlasovací lístek, který odevzdali, dle jejich názoru, nejkrásnějším perníkovým střevíčkům.
Vyhlašovala se pouze královna, žádná další umístění nebyla zveřejňována. Pořadatelé pamatovali i na případnou rovnost hlasů, kdy by při takové variantě bylo provedeno doplňkové hlasování.
Soutěže se mohly zúčastnit jak profesionálky, tak i domácí výtvarnice perníkářské tvorby.

Předehru korunovačnímu aktu obstarávali Pardubičtí pozounéři, kteří při slavnostním dutí jedním očkem pošilhávali směrem k zámeckému průčelí, odkud každou chvíli očekávali významnou návštěvu Slavností perníku, premiéra republiky.
I stalo se. Po krátkém jednání na pardubickém magistrátu v doprovodu primátora města Pardubic a představitelů Slavnosti perníku vstoupil do zámeckého nádvoří premiér a po přivítání s občany korunoval Královnu perníku roku 2003.

O vítězce a perníkové královně nebylo pochyb již od samého začátku. Vyhrála s absolutní převahou návštěvnických hlasů. Napříč tomu, že  vystavované exponáty byly anonymní, unisono názorů přítomných, včetně soutěžně zúčastněných  zástupců předních pardubických perníkářských firem, hovořilo o jasném vítězi, jehož tvorba již na dálku tepala výraznějším rytmem půvabu a propracováním oproti ostatním, byť profesionálně dovedně ztvárněným výrobkům.

Královnou perníku pro rok 2003 se stala paní Stanislava Svatoňová z Liberce, k překvapení mnohým přítomných, amatérská perníkářka, která,  jak sama sdělila, peče a zdobí perník pouze příležitostně a to ještě kvůli dětem.
Práce perníkářské královny byla ze všech vystavených exponátů nejpůvabnější, nejpropracovanější a bylo znát, což i též zároveň vyzařovalo z vizáže paní Svatošové, že její dílo bylo tvořeno srdcem.


Při pardubických slavnostech perníku se potvrdil známý poznatek, že i amatér může předčít profesionála, což i přítomní profesionální perníkářští tvůrci sami dopředu avízovali, protože  komerční výrobce je do určité míry svázán výrobním klišé, oproti talentovanému amatérovi, jenž není tímto kvantovým výrobním hendikepem bržděn a může otěže tvůrčí fantazie popustit volněji než výrobní specialista pohybují se v metrákových výrobních jednotkách.

V osmnáct hodin čtvrtečního svátečního dne zazvonil zámecký zvonec, přitomní se vrhli na perníkovou chaloupku, jíž do mrtě snědli, a slavnostem perníku byl konec.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 





 

 

 


Vytisknuto dne 18.8.2019 ze serveru
Cukrář.cz (www.cukrar.cz)
Konec článku