�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


esk zmrzliny stle lkaj

Autor: Zuzana Lukov
Datum vyd�n�: 09.04.2021
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3729

Paradoxn nejvce zmrzliny v Evrop jed seversk nrody. Dnov a vdov jed tak jedenct litr na osobu. Z tohoto pohledu m esko stle velk potencil. Ale i tady spoteba roste. Nrst je ale pomal, nijak dramatick.

 

"Kdy jsem pišla do eska, pekvapilo m, e eši nejedí zmrzlinu v zim. Prý ze strachu ped angínou. Já jsem z Dánska, kde je zima po celý rok, a spoteba zmrzliny pesto tikrát vtší," íká Marianne Kirkegaard Knudsen, editelka "zmrzlinové" divize Algida koncernu Unilever.
eši sice nejedí tolik zmrzliny jako jiné národy, zato jsou "patrioti" a nedají dopustit na lokální znaky. Algida loni do svého portfolia zaadila výrobky eské firmy Alima - Míšu, Táboráka a další. A nelituje.
"Pokud budeme mít šanci pidat další lokální znaky do našeho portfolia, udláme to," íká manaerka Knudsen.

Kolik eši ron sndí zmrzliny?

Nevím, kolik penz za zmrzlinu utratí, ale vím, e kadý ech sní ron ti a pl litru zmrzliny. To zahrnuje nejenom rodinná balení zmrzliny, ale i zmrzlinu v kornoutu a nanuky na dívkách. Konzumace ech ale není píliš velká.

Jaký je tedy pomr spoteby zmrzliny u nás a na Západ?

Paradoxn nejvíce zmrzliny v Evrop jedí severské národy. Dánové a Švédové jedí tak jedenáct litr na osobu. Z tohoto pohledu má esko stále velký potenciál. Ale i tady spoteba roste. Nárst je ale pomalý, nijak dramatický.

ím si malý zájem o zmrzlinu vysvtlujete?

Je to dáno tradicí. Nejvíce se tu prodává zmrzlina na ulici a eši nejsou zvyklí jíst zmrzlinu veer, jako desert. Mnoství zmrzliny prodané na ulici je tu stejné jako v severských zemích, ale chybí tu ta konzumace doma. Vím však, e se to zlepší a asem bude spoteba zmrzliny tak dvakrát vtší. Vidla bych to v horizontu deseti let.

Jak se na spoteb ti a pl litr na osobu podílí Algida?

Náš podíl na trhu je ptaticet procent. Meme tedy íct, e jedna tetina trhu je oznakovaná Algidou.

eské znaky? To je doslova poklad

V jiných zemích máte stejný podíl na trhu?

Teba v Maarsku máme tém polovinu trhu a v nkterých zemích máme dokonce i osmdesátiprocentní podíl na trhu. Z pohledu Unileveru tedy není Algida v esku tak silná jako v jiných zemích.

Zhruba ped rokem jste do portfolia Algidy pidali i eské znaky, jako je teba Míša. Pomohlo to zvýšit váš podíl na trhu?

Urit. Koupili jsme spolenost Alima a pidali její portfolio do Algidy. To nám velmi pomohlo. Není to jen Míša, ale i další tradiní znaky jako Nanuk, Pierot i Táboráek.
Co se týe podílu na trhu, v nkterých jeho ástech jsme zaznamenali nárst a na tyicet pt procent. Tyto zmrzliny patí do cenové skupiny tch, které si me dovolit kadý.
Pro nás to tak bylo píjemné doplnní našeho sortimentu a dobrý kompromis k našim znakám, jako je teba Magnum.

Kolik jste za Alimu zaplatili?

Cenu nebudeme sdlovat, ale mu íct, e se nám to vyplatilo. Míša je co do potu prodaných kus nejprodávanjší nanuk v zemi a také nejznámjší. Ale není to jen Míša. V esku je doslova poklad mít v portfoliu lokální znaky.

Je na trhu ješt njaká lokální znaka, o kterou byste mli zájem?

Kadý rok musíme zjišovat, co trh chce a co mají konzumenti rádi. Pokud budeme moci kadý rok pinést njakou novou lokální znaku, udláme to. V esku máme nejvtší portfolio lokálních znaek ze všech zemí.

Take eské znaky vás lákají dál?

Pokud budeme mít šanci pidat další lokální znaky do našeho portfolia, udláme to. Koupili jsme Alimu, protoe to pro nás byla velká šance, a vidíme, jak dobrý krok to byl. Náš tým stále sleduje trh a pokud se naskytne dobrá píleitost v podob eských znaek, vyuijeme ji.
Tak jak roste kupní síla, roste spoteba Magnumu

Obliba eských znaek je asi dána i cenou. Kdy vezmeme Magnum, není to pro echy drahé? Ticet korun za zmrzlinu peci jen nevydá kadý...

Kdy se podíváme na cenu za Magnum v jiných zemích, vidíte, e v esku je mnohem levnjší. To je v poádku, podobné je i srovnání cen dalších potravin. Ano, v esku je Magnum draší ne ostatní zmrzliny na trhu. Ale eši u chtjí platit za kvalitu. Koupí si lepší víno, sýry i draší a lepší nanuk. Jist, e ne kadý den, ale kupují si ho stále astji.
Tak jak roste eská ekonomika, tak roste spoteba i našich nanuk Magnum. Kadý rok jich prodáme více a více.

Take zlevovat zmrzlinu nebudete?

Ne, urit ne. Navíc krom drahého Magnumu máme i další levné monosti, jako teba Colorky. Naše portfolio jde pes všechny cenové segmenty, a díky tomu si meme dovolit mít i drahou zmrzlinu.

Stále více firem pesouvá výrobu do eska, Algida tu má jen lokální znaky, nezane v tuzemsku výroba i dalších znaek? Teba zmiovaného nanuku Magnum?

Ne, tady jsou jenom eské znaky. Není to vyrábno Unileverem, ale našimi spátelenými spolenostmi. Unilever má své továrny jinde v Evrop a teba Magnum vyrábíme jenom ve dvou z nich a zásobujeme celou Evropu. Díky tomu nemusíme mnit výrobní linii.
Novou továrnu v esku sice nepostavíme, ale milovníci Míši a dalších tuzemských nanuk se nemusí obávat, e bychom naopak jejich výrobu pesunuli jinam.

Jinde ne v Evrop továrny nejsou? Bylo by teba moné mít zmrzlinu "Made in China"?

Moné by to bylo, ale distribuce by stála píliš mnoho. My máme továrny teba v Maarsku, Polsku, Nmecku, ale produkce ze zámoí by se nám nevyplatila. Navíc probíhá i konsolidace továren a u jich není tolik jako díve.
Zmrzlina pro echy? Malá, jednoduchá a tvarohová

Zmrzlina je alespo v esku sezonní zboí. Pomohla jejím prodejm i mírná zima?

Kadý msíc dostáváme index poasí - je to zaloeno na potu hodin, kdy svítilo slunce. Letos je to nesrovnateln lepší ne loni, a to se samozejm projeví v prodeji. Pesná ísla zatím nemáme, ale letos mnoho sezonních prodejc zaalo mnohem díve ne loni, kdy byl ješt v dubnu sníh.

Bavili jsme se o rozdílné spoteb zmrzliny v esku a v cizin. Je rozdíl i v chutích a nárocích na zmrzlinu?

eši milují tvarohovou zmrzlinu, kterou v jiných zemích tém neznají. Navíc tady mají lidé rádi jednoduchou zmrzlinu. Nechtjí nanuky s milionem píchutí a písad.
Také tu vedou malé zmrzliny. eši si radji koupí pt Míš a dají si je do mrazáku, ne aby si koupili velké litrové balení nebo vtší zmrzlinu. Další rozdíl vidím ve vodové zmrzlin. Tady se u ní nevyaduje taková kvalita jako v jiných zemích. V esku se vodová zmrzlina jí prost proto, e je teplo. No a jak jsem ji íkala, nejí se tolik zmrzliny doma.

A z hlediska druh? Vedou krémové, ovocné, nebo vodové zmrzliny?

Nejpopulárnjší jsou tu tvarohové a ovocné zmrzliny. Zmrzliny jako Táboráek, to jsou zmrzliny, které jinde nemáme. Mají velkou koncentraci ovoce. I díky tomu se nám daí v esku dobe prodávat naše nízkokalorické zmrzliny. Ty jsou práv ovocné a nejsou tuné. V jiných zemích, kde mají rádi krémové zmrzliny, je sloité zmnit jejich zvyky a tyto zmrzliny tam takový úspch nemají.

Budou práv nízkokalorické zmrzliny novým trendem?

Ano, stále více en chce nízkotunou zmrzlinu. A myslím, e to nebude trend jenom u nás, ale u všech výrobc.

Marianne Knudsen

Vystudovala reklamu a management v Kanad, ve Spojených státech a v Kodani. Do Unileveru nastoupila u roku 1993 v rodném Dánsku.

Prošla adou obchodních a manaerských pozic, dva roky také psobila v Unileveru ve Švédsku. Ped svým pestupem do eska pracovala jako editelka Divize zmrzlin pro Dánsko a severské státy.

Je vdaná a má dv dti. Mezi její koníky patí jízda na koni a jogging.


Vytisknuto dne 29.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku