Ze zemì helvétského køíže do Paøíže je to pár hodin cesty a Mirku mùžeme jednoho dne spatøit na soutìžním pódiu ve mìstì pod Eifellovou vìží kde se pokouší popasovat s místními specialisty na národní cukráøský výtvor croquembouche, kde se dopouští znaènì neuctivého kousku vùèi hostitelùm, když v ryze francouzské disciplínì dobude prvenství. Je to nìco jako kdyby heave metallový zpìvák vyhrál soutìž v jódlování v tyrolských Alpách. Tohle cenné vítìzství na sebe vázalo pozvánku na Národní soutìž ve Francii, kde v absolutní konkurenci široké cukráøské obce obsadila šesté místo. Tohoto umístìní si paní Slavíková cení ze všech nejvíce v celé její cukráøské soutìžní kariéøe. Podíváme-li se na tvorbu této cukráøské umìlkynì, lze ji nazvat avangardním produktem, v nìmž si pøítomnost podává ruku s budoucností. Mirka Slavíková svoji námìtovou podobu dneška svým osobitým ztvárnìním zasazuje do èasu budoucna. Pozoruhodný je v jejím podání odlišný pøístup pøi práci s podkladovou surovinou. Pøi tvorbì s èokoládou používá sochaøskou techniku a pøi karamelovém ztvárnìní volí skláøský zpùsob tvorby. Napøíè tomu, že Slavíková dosáhla na soutìžních pódiích o málo více úspìchù s karamelem, pøesto je jejímu tvùrèímu srdci bližší práce s èokoládou. Ráda se pomazlí s její hebkostí a ochotnì pøijme souboj tisícù výrazových možností svého nápadu proti handicapu jedné barvy, kterou se èokoláda vyznaèuje. A aby bylo možné u této èokoládové suroviny dosáhnout adresnosti podoby, je to o poznání složitìjší oproti karamelu. Je to výtvarný boj a Mirka je i zároveò vášnivou výtvarnou bojovnicí.
Croquemboucheový monument
Croquemboucheové prvenství doznalo náhle pøekvapující zpìtné podoby. V Yssingeaux, 50 km pod Lionem, existuje škola École Nationale Supérieure de la Patisserie, Confiserie, Glacerie, Chocolaterie shromažïující vlastním výbìrem cukráøské specialisty, kteøí se vyznaèují mimoøádnými tvùrèími a soutìžními výsledky, se zamìøením na èokoládovnickou tématiku. Absolutoriem této èoko-umìlecké školy získává úèastník oznaèení Professeur en sucre d ´Art. Jedním z dalším podnìtù pøijetí èeské cukráøky byla její prùkopnická vìdecká èinnost v podobì jí utvoøené hmoty smixované do jednoho druhu plastického modelovacího cukru. Tento cukráøský prototyp zaujal francouzské odborníky a vyústil do výukové pozvánky.
Další etapou cukráøské éry paní Slavíkové byla spolupráce s firmou Nestlé, s jejíž pomocí zbudovává cukráøské výukové studio Orion, které pozdìji po zrušení industriální èokoládovnické výroby v Nestlé pøebírá do vlastních rukou a pokraèuje v práci pod názvem STUDIA EN SUCRE D´ART Mirky Slavíkové.
V té dobì se v modøanské firmì tvoøí Culinery Nestlé Team, jenž si právì tuto cukráøskou prùkopnici vybírá na svùj cukráøský post.
Kronika profesních úspìchù paní Slavíkové se mezitím plní dalšími údaji: 2003 – Warth – zlatá medaile, 2004 – Stuttgart – støíbrná medaile.
Rok 2004 je rokem olympijským a do hessenského Erfurtu se na olympiskou soutìž IKA sjíždí kulináøský výkvìt celého svìta. Paní Slavíková pøijíždí v kolektivu Culinery Nestle Team a též soutìží v samostatné soutìži cukráøù. Výsledné støíbro a bronz jsou soutìžním triumfem a skuteènost, že karamelový námìt rùže se støíbrným olympijským ocenìním bodovì témìø "olizoval" zlatou barvu nejcennìjšího kovu, mùžeme znovu hovoøit o vysokém umu této cukráøské výtvarnice, potvrzeném na nejvyšším odborném fóru svìta.
Úspìch není u paní Slavíkové dùvodem k posazení se do køesla a kalkulování minulosti. Sotvaže sòala olympijské medaile z krku již roztoèila soukolí dalšího cukráøského projektu pod názvem Astoria Schoris, což je vzdìlávací asociace se zamìøením na rozvoj cukráøského oboru. Podnikatelská "všudybylka" uzavøela s paøížskou školou CIFAP -Mezinárodní vzdìlávací centrum pro uènì a profesionály - kontrakt na projekt, jehož souèástí je i výmìnný pobyt talentovaných cukráøù obou zemí na dobu jednoho roku, se zamìøením na vyšší studium umìlecké cukraøiny. Tento projekt by mìl obsahovat i odborné stáže uèitelù cukráøského øemesla.
Osobním vrcholem Miroslavy Slavíkové v profesi je její jmenování profesorkou cukráøského umìní na paøížské škole CIFAP s externím úvazkem na výuku "art design". Kromì toho tato pedagogická èinnost bude zasahovat navíc i do pekaøského odvìtví.
Jedna dáma pronesla na téma výstavní práce paní Slavíkové výrok, že pøi pohledu na její tvorbu cítí neskuteèný pocit lásky. Tohle ohodnocení se vrylo autorce natrvalo do vìdomí, nebo� tím bylo vystiženo - podle jejích slov -, že má sama i takové krédo jak v tvorbì, tak i ve zpùsobu žití, kdy zmínìnou lásku hodlá rozdávat mezi svými bližními.
Jsem si dobøe vìdom toho, co v pøedchozí vìtì stojí napsáno, a vidím jak se mnozí ètenáøi pøi jejím pøeètení chytají za hlavu. A pøesto se s tím ztotožòuji. Mirka je ve své podstatì jemná dušièka, již má ukrytu hluboce ve svém nitru. Ta duše dokáže tvoøit nádherné vìci. A každá nádhera se vyznaèuje rizikovou køehkosti. A z obavy, aby nedošlo k jejímu rozbití, zaène mnohdy její obranný pud fungovat tím zpùsobem, jaký vidíme na Mirce na první pohled. A zde se budou názory urèitì rùznit. Chceme-li poznat Mirku Slavíkovou jako èlovìka, bude urèitì jednodušší jít cestou poznání pøes její cukráøskou tvorbu, z které èiší fluidum osobitosti, zvýraznìné brilantní technickou a mluvou budoucna. Ten, kdo chce porozumìt Mirce Slavíkové, buï na to musí být už od pøírody stavìný, nebo se prodrat složitou tóninou jejího umìleckého organismu. Nebo� výrazový styl pani Slavíkové je hudební stupnice emocí transponovaných do durové i mollové podoby, v nichž každý vzniklý akord má silnou a rùznorodou pùsobivost. Pro nìkoho zní melodicky, pro nìkoho ne. To už je údìl naší pøední umìlecké cukráøky, a zároveò i nìkterých z tìch, kteøí s ní pøijdou do styku.
Jedné vìci je však pokaždé jisto. A to, že paní Slavíková je cukráøský buldozer umìleckých i organizaèních námìtù, které pøed sebou mnohdy hrne i pøes spáleništì a krvavé øeky. Ale jakmile poène realizovat svùj tvùrèí umìlecký zámìr, èiní tak pouze prostøednictvím její kouzelné zlatnické radlice.
- konec -