�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Kdo j sladk, ten je astn

Autor: Eva Bobrkov
Datum vyd�n�: 17.05.2019
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3499

Zvyuj okamit hladinu cukru v krvi. Pat sem sacharza (epn, ttinov cukr), kter se v zavacm stroj rychle rozkld. Glukza se vyskytuje ve vinnch hroznech a jinch plodech, v ovoci, zelenin, medu a nektaru; frukt

Podle norského odborníka na výivu je stejn nebezpený jako tabák. V USA na nj chtjí uvalit da. A eský vdec ho má za démona. Seznamte se: docela obyejný cukr.
Hm, to je sousto! Narazit na nco sladkého bylo pro pralovka vzácností. Ale kdy se tak stalo, hned po prvním ochutnání jej cosi upozornilo, e je to jedlé a dobré.
Dnes víme, e mu vrozená schopnost rozlišit sladkou chu signalizovala, e narazil na zdroj rychle vyuitelné energie, která mu dá sílu lovit nebo utéct ped nepítelem.
"Hlavním úkolem chuových receptor je výbr vhodné a nezbytné potravy. Pedevším dti potebují hodn energie, na stavbu tla i na vysokou pohybovou aktivitu. Proto se snadno nauí jíst rychlé cukry, jako je cukr epný i ttinový," vysvtluje fyziolog František Vyskoil z Fyziologického ústavu Akademie vd.

Tento cukr se pi trávení štpí na glukózu a fruktózu, které pímo vstupují do bunk za pomoci inzulinu. V buce se pomrn rychle "spálí", piem vznikají miliardy droboukých bunných briket, molekul ATP. A ty pak pohánjí všechny procesy v organismu, stah sval, stavbu bílkovin, ukládání zásob, rst orgán, odbourávání ivin a trávení. Tyto "brikety" té udrují tlesnou teplotu a pomáhají nabíjet elektricky i naše nervové a jiné buky. Jen tak se mohou penášet nervové impulzy a me fungovat mozek, svaly a srdce. "Není divu, e dti instinktivn touí po cukrech," vysvtluje profesor František Vyskoil.

Zamoeno cukrem

Cukry a tuky byly v minulosti zárukou peití. Oblibu sladkého a tuného jsme si však pinesli od dávných pedk i do naší blahobytné souasnosti. "A tak to trvá s vývojem civilizace i s pesmykem od nedostatku k nadbytku. Naše geny nám stále velí, e si máme dlat rezervy, a bohuel nám neumí íci, e nás nadmrné zásoby zahubí," podotýká obezitolog Petr Sucharda, primá 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V dávných dobách byly sladké chut vzácnjší a cukr netvoil bnou souást jídelníku. A do nástupu prmyslové výroby a výroby epného cukru lidé sladili pouze medem. Zdrojem cukr pak bylo hlavn ovoce, mléko, a zejména škrob.
Pro Inuity byla a do vpádu civilizace jediným "sladkým" jídlem krev tule, ale podle Petra Suchardy práv oni jsou píkladem, jak se situace s hojností a dostupností potravy obrátila v náš neprospch. Inuité si dovezené sladkosti oblíbili natolik, e je nezízen pojídali i pes zaívací obtíe (jejich kapacita štpit sloité cukry byla nízká). Podobný vývoj nastal tém všude na svt. Cukr je dostupný a jeho spoteba roste. ijeme v prostedí, které nabízí všeho jídla vrchovat. Odborníci hovoí o obezitogenním, i dokonce o toxickém prostedí. lovk u nejí pro potebu tla, ale pro své potšení. A obliba sladkého se leckdy podobá vášni, nkdy a závislosti.

V mozku máme dva hormony "utšitele", které vyvolávají dobrou náladu: serotonin a dopamin. "Kdybychom mili hladinu serotoninu v mozku pi pohledu na jídlo, pedevším kaloricky bohaté, vidli bychom, e se zvyšuje. Pi konzumaci, opt pedevším cukr a škrob, roste tvorba a vyluování serotoninu a dopaminu na spojích mezi nervovými bukami a my cítíme psychické uvolnní a pohodu. Pesn jako bychom si vzali pilulku njakého moderního antidepresiva, které dlá vlastn toté," vysvtluje profesor Vyskoil. "e se nadbytek cukr pemuje na tuk, je bohuel nešastným vedlejším úinkem snahy o stabilizaci naší nálady."
"Návštva cukrárny jako reakce na vtší stres je tedy fyziologicky celkem snadno odvodnitelná," dopluje Petr Sucharda, "mnozí tam ovšem chodí ze zvyku. Rozum registrující realitu 21. století by nás ml od pemíry sladkého odvádt. Ale bohuel se mu to velmi asto nedaí."

Se sladkým se stárne rychleji

istý cukr v potrav by neml podle doporuení léka pekroit deset procent, ve skutenosti však dosahuje a dvaceti procent. Kanaané konzumují dle poslední zprávy kanadského statistického úadu prmrn 26 liek cukru denn, mladí mui ve vku 14 a 18 let dokonce závratných 41 liek. Pitom eny by si mly dopát maximáln šest liek, mui devt deset.
Mimochodem, v jedné plechovce koly je rozpuštno devt liek cukru. A práv slazené nápoje povaují mnozí za nejvtšího nepítele. Tyto nápoje pijeme, i kdy nemáme hlad, take vlastn zbyten. Nepotebujeme-li rychlý zdroj energie pro sport nebo pemýšlení, je pro nás cukr v nápojích zhola zbytený.
Jene sladkých limonád a dus se pije stále víc. Za posledních ticet let se konzumace zvedla na dvojnásobek. Výjimkou nejsou mladí lidé, kteí do sebe takto denn nalijí 450 sladkých kalorií.
Špatné na tom je i to, e s oblibou peslazeného pití pichází vtšinou obliba sladší chut i v tuhé strav. Dtem ani dosplým pak u nechutnají mén výrazná jídla, zelenina, ovoce a luštniny. ím dál víc jsou vtahováni do stravovací spirály naplnné "junk food" a prázdnými kaloriemi, tedy nezdravým tuným a peslazeným jídlem bez ivin.
Nepotebný cukr se v tukové tkáni mní pomocí inzulinu na tuk. Jeho nadmrný píjem tak vede k obezit a dalším zdravotním problémm s ní spojeným.
"Mí studenti fyziologie spoítali, e jednu 3,5dkg housku spálí asi plhodinový bh," uvádí profesor Vyskoil. Kolik by musel lovk ubhnout, aby spálil kyblík zmrzliny nebo kus dortu? Jene vtšina lidí je konzumuje u televize nebo u poítae a pak se ani nehne.
"Trvale zvýšená hladina glukózy v krvi je velmi nebezpená," varuje profesor Vyskoil. "ím víc glukózy v krvi, tím víc jsou poškozovány bílkoviny ve všech ástech tla. Molekuly glukózy tyto dleité enzymy, stavební jednotky a transportní vozíky, zevnit prováou a znehybní, take ztratí svou funkci. Stárnou bílkoviny kolagenu a tím vznikají vrásky, zane špatn fungovat hemoglobin v ervených krvinkách, zhorší se vidní, naruší se vedení nerv, je ohroena innost ledvin, jater a vlastn všech orgán. Kdy v dsledku cukrem navozené glykace bílkovin postupn ztrácejí prunost teba plíce a cévní stny, je to u zásadní zdravotní problém. Diabetici a milovníci sladkého tedy rychleji stárnou a mohou se u nich objevovat rzná, asto kombinovaná onemocnní. V tomto smyslu je cukr opravdu démon," dodává profesor Vyskoil.

Geny a rukojmí

Sladké prostedí a pemíra potravin nás obklopují všechny. Pro však jen nkterým lidem sladkosti chutnají tak, e si je nemohou odpustit a doslova po nich nutkav baí, a pro jiní vi nim zstávají netení?
Vdci léta hledali gen odpovdný za vnímání sladké chuti; zatím identifikovali takové geny dva, které do jisté míry ovlivují naši zvýšenou chu a potebu sladkého. Za zvýšenou chu na sladké je údajn odpovdný gen ADRA2A. "Jeho bílkovinný produkt funguje jako receptor sladké chuti, nebo na sebe váe molekuly vyplavované po konzumaci sladkého," vysvtluje genetika Lucie Benešová ze soukromé genetické spolenosti Genomac. "Lidé, kteí mají vzácnjší formu tohoto genu, mají niší poet a citlivost receptor, proto mají zvýšenou chu na sladké."
Pak je tu gen zvaný SLC2A2. Ten ídí tvorbu glukózového transportéru, který také plní roli senzoru hladiny cukru v krvi. "Lidé, kteí mají kvli genetické variaci sníenou funkci i mnoství tohoto transportéru, vnímají pocit sytosti a hladu odlišn a konzumují v porovnání s ostatní populací více cukru," tvrdí Benešová. Ostatn ob tyto náchylnosti zjišuje spolenost Genomac v rámci "rekreaní genetiky" - v testu Genoskop se dozvíte i o dalších zddných vlastnostech, jako je vnímání hoké chuti nebo hudební i sportovní vlohy.
Jene geny za všechno rozhodn nemohou, podobn jako je to s tloustnutím. Chuové preference i jídelní zvyklosti ovlivuje znan té prostedí, výchova, rodinné modely.
Jídlo, které ochutnáme a opakovan konzumujeme jako dti, vyadujeme celý ivot. Kdy dáváme odmalika dtem na talí pravideln nasládlou ervenou papriku, bude jim chutnat napoád. Toté ale platí i pro peslazené sušenky a limonády i pro tuná smaená jídla.
Bohuel, dnešní malé dti ím dál astji dostávají druhou variantu. Australská studie loni konstatovala, e jídla plná cukr a tuk u konzumují i msíní kojenci. Ani ne plroním miminkm dopává dusy a sušenky jedna ze ty matek. "Ty pece potebují mateské mléko, ne sušenky, zmrzlinu a limonády," bduje nad výsledky studie obezitoloka Clare Cillinsová. Však také u ve vku dvou a tí let ptina australských dtí trpí nadváhou i obezitou.
Dti jsou v tomto pípad nevinnými rukojmími svých rodi. A to platí i pro ty nenarozené. Jestlie se matky v thotenství vykrmují sladkou a tunou stravou, budou mít stejné chuové preference po narození i jejich potomci. Zatím tento fakt prokázali vdci z londýnské Royal Veterinary College na potkanech. Hlodavci krmení koblihami, muffiny a hranolky rodili tlustá mláata a ta si po celý ivot vybírala nejtunjší a nejsladší sousta. Zárove mla vysokou hladinu špatného cholesterolu, glukózy i inzulinu, a tedy všechny pedpoklady ke vzniku cukrovky, obezity a nemocného srdce. Autoi studie tvrdí, e stejn tomu patrn bude u matek a dtí lidských.
Potravináský prmysl nezstává za nerozumnými rodii pozadu. A cílí i na nejmenší dti. V Kanad 53?% pesnídávek, cereálních tyinek, jogurt a dezert pro dti a batolata obsahuje nadmrné mnoství cukru. Podobn v Británii vdci zjistili, e devt z deseti výrobk urených pro dti mlo píliš vysoký obsahu cukru, tuku a soli.

Zdate to

S pandemií obezity, která se rozpoutala v posledních desetiletích ve vysplých zemích, si nikdo moc neví rady. "Cukr je palivo pro mozek a základní zdroj energie pro svalovou práci," íká Pavel Suchánek z Fóra zdravé výivy. "Není teba jej démonizovat, ani sladké nápoje. Nezpsobí obezitu, kdy nepekroíte celkový energetický píjem. Sladký nápoj? Pro ne - jen o to víc musíš odpoledne bhat. Zakázat je ve školách? Dti si je koupí jinde. ešením není zakazovat, ale vysvtlovat, uit, e mezi píjmem a výdejem energie musí být rovnováha. A hlavn být sami jako rodie píkladem, sportovat, udrovat se v kondici." Jist, základním problémem je malá aktivita a píliš velký kalorický píjem, nikoli existence limonád.
Stále však rostou hlasy, e situace u dospla píliš daleko. e se neúmrn zatují rozpoty na lébu lidí, kteí onemocnli z pejídání. e je teba sladká a nezdravá jídla zdanit.
"Cukr je stejn nebezpený jako tabák, take dan na nealkoholické slazené nápoje a sladkosti by mly následovat se stejnou logikou," myslí si odborník na výivu z univerzity v norském Oslu Svein O. Kolset. Profesor Kolset tvrdí, e doporuení a varování dávno nestaí. "Rodie musíme nutit, aby pevzali odpovdnost za zdraví svých dtí, a své role se musí ujmout i oficiální místa," prohlásil pro norský deník Aftenposten.
Za jediný rok vypije 4,5 milionu Nor 535 milion litr slazených nápoj a sní 60 milion kilogram cukrovinek. "Tento cukr tlo potebuje asi tak stejn jako tabák," zdrazuje Kolset. Výzkumník Geir Gustavsen ve své doktorské práci vypoetl: "Kdy uvalíme da, a tudí cenu tchto výrobk zvedneme o 27 %, klesne jejich spoteba bezmála o polovinu." Oba vdci jsou pesvdeni, e je teba motivovat výrobce, aby hledali nové produkty, které neobsahují nebezpený cukr, ale poád dobe chutnají a budou oblíbené.

Dan na cukr a tuky se ji ve svt skuten objevují. V Dánsku zaali daní ze soli, nedávno zavedlo tzv. chipsovou da Maarsko. Potraviny s vyšším obsahem soli, cukru a tuku, vetn nealkoholických a energetických nápoj, cukrovinek a okolády, podraí a o desetinu.
I v USA pemýšlejí, jak nastavit dan na slazené limonády. Obezitolog Kelly O. Brownell z Ruddova centra pro potravinovou politiku a obezitu vypoítává v The New England Journal of Medicine: "V souasnosti má da na nealkoholické slazené nápoje 33 stát, ale je tak nízká, e neme spotebu ovlivnit."
Odborníci pemýšlejí, jak dan nastavit, aby podpoily kvalitní výivu a pomohly zdravotnickému systému. Léba chorob spojených s obezitou a nadváhou nyní toti polyká jen v USA desetinu všech zdravotnických výdaj.

Brownell poítá s tím, e desetiprocentní zvýšení ceny povede ke sníení spoteby o osm a deset procent. "V kadém pípad lze oekávat velký odpor výrobc limonád - podobn, jako jsme to zaili u tabákového prmyslu, ale snad se nám takto podaí zastavit explozi obezity," ví autor daových návrh.

"Je asi rozumné bránit se pemíe nasycených tuk z prasat a tuných kuat tebas i zákonnou regulací," soudí fyziolog František Vyskoil. "Ale nikoliv zdravým tukm z ryb. U cukr je to sloitjší, rozhodn by se však mly zákonem nebo cenovými pobídkami regulovat skryté cukry v oslazených nápojích, bílém peivu. Nechápu, pro je neloupaná zdravá rýe dvakrát draší ne výrobn nákladnjší bílá rýe s hluchými kaloriemi. Pro je ,hluchý´ bílý rohlík za dv koruny, a tmavý za tyi?"

Obezitolog Petr Sucharda dodává: "Obrovský poet obézních a jejich nároky na zdravotnické sluby ji nyní neúnosn vyerpávají zdravotnické rozpoty. Otázka je výše takové dan a její úinnost, druhá stránka vci je, kam takto získané prostedky pjdou - pímo do zdravotnictví sotva. Také by bylo moné ekonomicky zvýhodovat zdravé výrobky, moná by to mlo vtší efekt, ale zas by to pineslo mén penz do státní pokladny."

U nás se však, podle všeho, ani jednoho nikdo bát nemusí. Ne e by se to pitom ech netýkalo: jen 42 procent dosplých má normální váhu a s obezitou se potýká skoro tvrtina ech. A stále pibývá otylých, nezdrav se stravujících dtí, které víc jedí, ne se hýbou.

Rychlé cukry

Zvyšují okamit hladinu cukru v krvi. Patí sem sacharóza (epný, ttinový cukr), která se v zaívacím ústrojí rychle rozkládá na glukózu a fruktózu. Glukóza se vyskytuje ve vinných hroznech a jiných plodech, v ovoci, zelenin, medu a nektaru; fruktóza v ovoci, obilninách a medu. Dalším zdrojem je i mléko (mléný cukr - laktóza).

Pomalé cukry

Glukózu z nich tlo získává a po chemickém rozkladu jejich sloitých molekul. Pedstavují je škroby (tstoviny, rýe, brambory, peivo, ovoce) a glykogeny (v játrech a svalech ivoich).

Skryté cukry

Nejhorší jsou cukry, o kterých vlastn nevíme, e je jíme. Nejvíce skrytých cukr obsahují limonády a dusy, ale také keupy, arašídové máslo, zeleninové konzervy, polévkové kostky, sušené smetany do kávy, toastový chléb, slané sušenky a krekry, snídaové lupínky, müsli, bílé peivo a mléné dezerty.

Závislost?

I kdy se asto hovoí o závislosti na okolád a na sladkém, odborníci tento výraz odmítají. Podle nich jde spíš o nemírnost, slabou vli i nedisciplinovanost. "Nejedná se toti o fyzickou závislost v pravém slova smyslu, odpírání sladkého nevyvolává fyzické abstinenní píznaky a psychické jsou rovn mírné," tvrdí obezitolog Petr Sucharda. Odborník na drogové závislosti Karel Nešpor potvrzuje: "O závislosti v lékaském smyslu se tady hovoit nedá, jde spíš o poruchu píjmu potravy. Jídlo je zdrojem libosti a nkdo dlouhodob spojí tyto pocity s uritým prostedím nebo druhem jídla. I tak ale jde o váný problém."

zdroj: ihned.cz


Vytisknuto dne 29.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku