�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Hoick trubiky vtz nad Ludvkem XIV. i Napoleonem

Autor: red.
Datum vyd�n�: 29.03.2019
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3475

Na pprav tsta, potebnho k vrob tchto trubiek zle nejvce. Recepty jsou rzn. Do nkterch se pidv trochu medu nebo cukrovho syrobu. Tchto psad se vak nesm dvat pli mnoho, protoe trubiky potom vlhnou a nejsou chutn.

Hoické trubiky dosáhly historického vítzství, které si na své konto nemohou pipsat ani gurmánské voje velkého sjednotitele Francie Ludvíka XIV. a legendárního císae a mimoádného vojevdce Napoleona. Podkrkonošské Hoice tímají ve svých rukou primát evropské peeti s výsadním právem výroby své pochutiny pod názvem Hoické trubiky. Dle dobových záznam tato sladká osobitá pochoutka se objevovala na stole samotného francouzského Krále Slunce Ludvíka XIV., který byl proslulý nejenom jako sjednotitel Francie a architekt nového pohledu na Francii, ale i jako vyznava umní a kultivovaného zpsobu dvorního ivota. Nebylo tedy nikterak daleko od vci, e stylu jeho vystupování se pizpsobovala i slavnostní tabule, v ní nechybly nejvybranjší pochoutky tehdejší doby. Po dobrém jídle musel být pítomný i jeho sladký dovtek, k nmu náleel, mimo jiné, i sladký pamlsek neobvyklé chuti a tvaru. V pohledu souasnosti a nám bn dostupných informací bychom ekli, e se jednalo o hoickou trubiku. Pokud bychom zaveli ob oi, tak v podstat lze íci, e tomu tak i bylo, pokud bychom hodnotili pouze srolovaný tvar pamlsku. Realita je však opaná, a to do slova a do písmene. Prokazatelný dokument, a to výtvarný,  o pvodu tohoto dezertu pochází ješt ped dobou panování Ludvíka XIV., z roku 1630. 
Dobrá pochutina bývá v gurmánských spolenostech vdy vítána a v pípad této, nazývejme ji pracovn trubiky, které mla v sob to, co pesn vystihovalo francouzský zpsob tehdejšího ivota vyšších vrstev, kterým se ty nišší chtly piblíit, a tak docházelo stále k její širší popularit.
Kdoví, zda bychom se s touto „gourmandise“ setkali a u nás ve vzdálené zemi Koruny eské, nebýt dalšího mue, který moná pojídal, i nepojídal trubiky, - prý snad e ano -, ale z pohledu importu a k nám pro ni udlal nesmírn dleitou vc.
A tou bylo válené taení celou Evropou.
Byl to císa Napoleon Bonaparte, který procházel evropským územím jako n máslem a do Moskvy, kde mu vypálil rybník, respektive hlavní msto Rusi, generál Kutuzov. Vítzství, které se ovšem rovnalo prohe, donutilo Napoleona ustupovat zpátky do stedu Evropy, a snad tomu chtl sám osud, e Napoleonv kucha bhem tohoto retour marše onemocnl a odlouil se od vojska práv v Hoicích, kde se i kulíroval.
Údajn to mlo být v dom jisté pani Líkové, která se mla o francouzského cuisiniera tak dobe starat, e jí za odmnu svil tajemství výroby, eknme, budoucích hoických trubiek. Zdali to byla výhradn zdravotní pée oné dotyné – i jiná – o tom se dobové záznamy ji nezmiují, ale v kadém pípad budoucímu evropskému pokrmu této kategorie íslo jedna, byl zde v Hoicích poloen základ.
Receptury mající v sob výjimenost  a neprozrazují se, a tak potomci paní Likové si tajemství jejich výroby dreli pkn pod poklikou a jejich výrobou si vydlávali na ivobytí. Jene kadá písnika má svj konec.
V generaním odstupu se do rodiny pienil cukrá, jistý Kofránek, který výrobu trubiek rozjel ve velkém.
Kofránek velmi dobe vdl, e poádný byznys potebuje i poádnou reklamu a tak se s rodinným stíbrem ukazoval na kdejaké významnjší výstav a souti. Exkluzivita vzhledu a chuti, a té i poctivé práce se zaala zúroovat do prodejních úspch, kdy firma Kofránek zaala importovat do všech významných zemí Evropy, ba i a do Ameriky a íny.
Ale to ji v Hoicích a okolí zaaly vznikat malé výrobny, které se té snaily - a mnohdy úspšn - zhostit výroby tohoto pamlsku.
Pro podnikání osudový rok 1948 postupem doby pemisuje výrobu hoických trubiek mimo Hoice do msta Perníku Pardubic a posléze do Prahy.
A teprve v roce 1967 se výroba trubiek vrací opt do místa, kde se v eském stát zaaly vyrábt poprvé. Politický pevrat roku 1989 privatizuje dosavadní výrobu, která se postupn štpí na menší firmy.
Pvod hoických trubiek prostednictvím Napoleonova kuchae je moná pravdivý a moná není. Legendy si vdy vytváí vlastní schdné píbhy. Ale na druhou stranu eeno, legenda, která po sob zanechá trvalé stopy dobré tradice a dokáí peít vky, tak se jedná  o zrod evergreenu.
A tento vn zelený sladký hit podkrkonošských Hoic byl pro svoji výjimenost  po dlouhém úsilí ocenn ochrannou známku EU s certifikátem chránného originálního výrobku, který mohou pouívat pouze hoiští výrobci. Tohle ocenní platí pro celý svt.
Takovéto výsady nebylo dopáno ani Králi Slunce Ludvíku XIV. a ani Napoleonu Bonaparte. Pouze Hoicím.

Recept
Na píprav tsta, potebného k výrob tchto trubiek záleí nejvíce. Recepty jsou rzné. Do nkterých se pidává trochu medu nebo cukrového syrobu. Tchto písad se však nesmí dávat píliš mnoho, protoe trubiky potom vlhnou a nejsou chutné. Není ani vhodná vtší dávka cukru, protoe oplatka musí být kehká.
Nejdíve upeeme oplatky z píslušného tsta. Je vdy lépe je nechat 2 - 3 dny rozleet, není to však podmínkou. Po upeení kulatých oplatek poteme tyto siln dobrým máslem a posypeme sypáním ji díve pipraveným.
Zavíjení se provádí dvojím zpsobem: Posypanou oplatku dáme do teplých (hladkých) kleští zmknout a ihned na kleštích pomocí devné kulaté hlky zavineme.
Jednodušší je následující zpsob: Poloíme posypanou oplatku na kulatý, dírkovaný plech, který umístíme na hrnec s vaící vodou a oplatku, která rychle zmkne, pomocí hlky zavineme. Postupujeme-li tímto zpsobem, musíme trubiky po zavinutí narovnat na drátném sítku a dát do do trouby ádn vyschnout. Jsou velmi kehké a chutné.

Tsto:
1 kg mouky
2 - 4 loutky
10 - 20 dkg cukru
1,5 l plnotuného mléka
Suroviny vypracujeme do hladkého tsta. ím chceme mít oplatky slabší, tím ídí musí být tsto. ím mají být trubiky silnjší, tím musí být tsto hustší.
Plnní:
Na obyejné trubiky staí cukr, citron, vanilka a skoice.
Na lepší druh: Cukr, vanilka, jemn krájené oloupané mandle, citron, hrozinky. Chutné je také plnní z jemn praených oíšk nebo griliáše.
Je moné zavinout pouze jednu oplatku, tím docílíme jednoduchých trubiek.
Chceme-li dosáhnout trubiky silnjší, pak na silnji posypanou oplatku s dobrým plnním piloíme další oplatku. Kadou jednotlivou oplatku musíme potít dobrým rozpuštným máslem. Teprve potom zavinujeme.

Olipy tovární
29 dkg cukru, 6 loutk s vanilkou se ute, pak se pidá 30 - 40 dkg mouky a 1 litr mléka. Pekou se v kleštích, plní a ihned zatíí. Tyto olipy jsou jemné, ale pro vtší obsah cukru se musí velmi opatrn péci. Klešt ne piliš horké.

Olipy cukráské
7 dkg mandlí se ute s bílkem. Pidá se 28 dkg cukru, polotuhý sníh z 8 bílk, trochu skoice a 5 dkg mouky. Pípravu naneseme na bílé oplatky v podob oválk (píchátkem vypíchneme), dáme na voskovaný plech a tyto rychlým horkem upeeme v troub a natoíme na kulatá dívka.

Olipy cukráské na bílých oplatkách
Ti celá vejce, cukr ve váze 3 vajec, mouka ve váze 2 vajec, skoice
K rozední pouijeme tolik mléka, a docílíme tsto pimené hustoty, které natíráme na bílé oplatky, jako pedešlý druh. Dokonale uteme a promícháme.
Peeme oste.


Vytisknuto dne 20.04.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku