Milý pane prezidente,

díky za krásný summit NATO,

teď si však to ale vemte,

že by někdo mohl za to,

že Václavák v ohni hoří,

a národ jde proti sobě,

lotři svatou sochu boří,

a Myslbek pláče v hrobě.

Už slyším hlas váš mužný:

"Grossi, Stando, Standíku,

tohle přece není možný,

málo povolal jsi četníků!"

Dobře víte prezidente pane,

čeho jste se nejvíc bál,

že summit ostudou se stane,

když ne - pak každý je generál.

Zkušenost odvěká nám říká,

že po dobrém není možný smír,

o to víc summitu se týká:

- chystej válku, chceš-li mír! –

Samaljot kazašského původu

na Ruzyň si přistát ráčí,

však z jakéhosi důvodu

stihač má ho v zaměřovači!

Efšestnáctka kopla do vrtule

a bez jakýchkoli cavyků,

Kazach byl rychle dole,

a v Pardubicích pojed´ perníku.

Nechte na hlavě, hlavo státu,

dobře, že všude byla síla,

kladně o nás se mluví v NATU,

fajn, že ta síla tady byla.

Ještě zeptám se maliníčko,

když na Hrad hledím v pýše,

cože to tam za srdíčko,

až žhavá vášeň z něho dýše.

Pověst o červeném jde světýlku,

mezi chlapy je to jasné,

trochu to je jak v bordýlku,

ať to srdce radši zhasne.