�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Kole maj prastarou tradici

Autor: red.
Datum vyd�n�: 28.11.2018
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3427

V tto dob takt egyptt kolnci vyrbli kol lebaba, kter byl zhotovovn ze suchho chleba, jen se roztrouhal a pimsilo se mslo, med a rov voda.

Peení kolá má prastarý pvod. U u starých ek, íman a Egypan se asto pekly slavnostní koláe. Za Homéra mléný a medový kolá byl vyznamenáním pro hrdinu. Pi svatbách hrály dleitou roli koláe sezamové a pi bohatém jídle byly oblíbené koláe slané, zvané „epipesta“. Ve starém ím se u dokonce vyprofilovala samostatná kolánická profese. Staí Egypané vyrábli z kvtin lotus chutné koláe, dále pak koláe „Muffab“, do kterých se pidávala písada z oech, medu, sezamového oleje a jiných aromatických látek.  V této dob takté egyptští koláníci vyrábli kolá „lebaba“, který byl zhotovován ze suchého chleba, jen se roztrouhal a pimísilo se máslo, med a rová voda.

V eských zemích ve XIV. století byli mezi pekai ji takté specialisté na koláe, kteí se nazývali „koláníci“ a výroba tohoto  druhu peiva  byla jejich výhradní obivou.
íané, pokud byl pítomen host pedkládali koláe z hrachového výtaku, nebo máslové peivo s vepovým masem. Jejich specialitou byly koláe tvoené z rozemleté stromové kry a plnné cukrem, který se pouil takté jako posyp.
Angliané byli známí výrobou rzných druh kolá i jiného peiva a 12. leden býval oslavou malých a velkých, a v tento den se vyrábl tzv. královský kolá, který byl vidn ve všech výkladních skíních. Vyznaoval se bohatým zdobením a dosahoval hmotnosti kolem pti kilogram. Pro královskou tabuli byl zhotoven kolá váící 50 kg a byl vysoký jedenapl metru.
Ve Francii za Ludvíka svatého byli pekai osvobozeni od noní sluby aby nebyli ve svém zamstnání rušeni.
Za to však museli vyrábt koláe dvorní, papeské, je byly pipravovány s mlékem.

Ve Francii byl oblíben kolá „tort“, u nás myln nazývaná dort. V XVI. století nesmlo na bohatém stole chybt tort a mnohdy jich bylo a 16 druh.
V XV. a XI. století se zabývali peením kolá i velcí státníci a za vlády Jindicha IV. vynalezl guvernér Paíe „Tort mošusový“ a známý kardinál i státník Richelieu ml svj zvláštní návod ke zhotovování „savojských kolák“ z bramborové mouky. Richelieu penechal návod paíským koláníkm zdarma a byl za to nazýván dobrodincem.
Kolá hrál významnou roli v kadé dob a v kadém národ a jeho popularita se táhne od antických dob a po dnešek.

 

My vám pedkládáme recepturu na nkteré domácí koláe.

KOLÁE SVATEBNÍ - poet: cca 120 ks

Suroviny: 500 g polohrubé mouky, 80 g drodí, 0.25 l mléka, 4 kostky cukru, 1 celé vejce + 1 loutek, 1 kostka 100% tuku, trochu soli, 3 kostky tvarohu na  nápl.
Postup: Na vále prosijeme mouku, nadrobíme do ní drodí, zalijeme mlékem s cukrem, pidáme vajíko a vypracujeme tsto. Do tsta nastrouháme 100 % tuk a tsto zpracujeme. Z tsta vyválíme plát, nakrájíme tvereky, které plníme tvarohem. Utvoené koláe klademe na pech zadlanou ástí nahoru. Koláe nepotíráme a hned peeme. Hotové - upeené koláe máíme v tuku s rumem (máslo - hera) a hned obalujeme.

HRABNIN KOLÁ

Suroviny:  450 g polohrubé mouky, 150 g práškového cukru, 200 g másla, 4 loutky, 0,75 prášku do peiva, vanilinový cukr, skoice.

Postup: Vše zpracujeme v tsto, jeho jednu tvrtinu vloíme do ledniky na dobu aby nabylo hutnosti pi které jej meme strouhat. Zbytek tsta rozválíme a vloíme na vymaštný plech, posypeme jablky, vanilínovým cukrem a skoicí.
Ušleháme tuhý sníh, do kterého pidáme 150 g cukru, který nalijeme na jablka a pak nastrouháme zbylé tsto z ledniky na vtším struhadle a dáme péct.


MORAVSKÝ SVATEBNÍ KOLÁ

Suroviny: 500g hrubé mouky, 500 g polohrubé mouky, 200 g cukru, 100 g drodí, 200 g oleje, 6 loutk, sl, citronová kra, mléko, 500 g másla, 200 g hladké mouky.

Postup: Z másla a hladké mouky vypracujeme hmotu, ze které utvoíme menší tverec asi 20x 20 cm. Ten zabalíme do tsta pipraveného z dalších surovin, dvakrát peválíme a tikrát peloíme jako u listového tsta. Necháme pod utrkou vykynout. Pak tsto vyválíme na plát, nakrájíme tvereky, plníme tvarohovou, makovou a oechovou náplní, zabalíme, ješt chvíli necháme vykynout, pak poteme vyšlehanými vejci, doprosted do vytvoeného dlku dáme drobenku a peeme.


Vytisknuto dne 16.04.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku